statnice:bakalar:b6b36omo

This page is read only. You can view the source, but not change it. Ask your administrator if you think this is wrong.
====== Principy objektového stylu. Typické příklady objektových řešení. Návrhové vzory. ======

=====Klíčové koncepty modelování systémů: programovací paradigmata, dekompozice, hierarchie, abstrakce používané v softwarovém vývoji (jmenné, datové, funkcionální, objektové, SOLID, DRY).=====


=== Programovací paradigmata ===
  * Způsoby, jak strukturovat a přemýšlet o programu. Mezi hlavní patří:
    * **Procedurální (imperativní)** – program jako posloupnost kroků a manipulace se stavem.
    * **Funkcionální** – program je složen z funkcí bez side efektů, práce s immutable daty.
    * **Objektové** – svět tvoří objekty, které spolu komunikují zprávami.
    * **Logické** – program se skládá z faktů a pravidel, odpovědi se získávají odvozením (např. Prolog).

{{statnice:bakalar:omoparadigm.png?700}}


=== Deklarativní vs imperativní přístup ===
  * **Deklarativní**: popisuje *co* chceme dosáhnout (např. SQL, HTML).
  * **Imperativní**: popisuje *jak* máme něco provést (např. Java, C).

=== Dekompozice ===
  * Rozdělení systému na menší části (moduly, komponenty, objekty) pro snadnější pochopení a správu.
  * Podporována principy:
    * **Cohesion** – funkce uvnitř modulu by měly logicky souviset.
    * **Coupling** – minimalizujeme závislosti mezi moduly.
    * **Reusability** – kód se dá snadno znovu použít.
    * **DRY (Don't Repeat Yourself)** – stejná funkcionalita není duplikovaná.

=== Hierarchie ===
  * Uspořádání tříd a objektů do struktur dle vztahů „is-a“, „has-a“ apod.
  * V objektově orientovaném designu běžně používáme dědičnost, kompozici a polymorfismus.
  * **Is-a** – dědičnost, třída potomek je podtypem předka.
  * **Has-a** – kompozice/agregace, objekt obsahuje jiný objekt.

{{statnice:bakalar:omohierarchy.png?700}}

=== Abstrakce v softwarovém vývoji ===
  * **Jmenná abstrakce** – názvy proměnných, funkcí, tříd, modulů.
  * **Datová abstrakce** – práce s datovými typy bez znalosti jejich vnitřní struktury (např. ADT, interface).
  * **Procedurální abstrakce** – přístup k funkcím/subrutinám přes rozhraní, bez znalosti implementace.
  * **Funkcionální abstrakce** – funkce jako hodnoty, vyšší funkce, čisté výpočty.
  * **Objektová abstrakce** – objekty skrývají stav, interagují přes metody (rozhraní).

=== Principy návrhu ===

* **SOLID principy:**
  * **S – Single Responsibility** – každá třída má mít jeden důvod ke změně.
  * **O – Open/Closed** – třídy mají být otevřené rozšíření, uzavřené modifikaci.
  * **L – Liskov Substitution** – podtypy musí být zaměnitelné za své nadtypy.
  * **I – Interface Segregation** – lépe více specifických rozhraní než jedno obecné.
  * **D – Dependency Inversion** – závislost má být na abstrakcích, ne konkrétních třídách.

* **DRY (Don't Repeat Yourself)**  
  * Každá znalost systému by měla být reprezentována pouze jednou.
  * Zamezuje duplicitě, usnadňuje údržbu a testování.

=== Shrnutí ===
  * Modelování systémů vyžaduje správnou kombinaci **abstrakce**, **dekompozice** a **hierarchie**.
  * Různá **programovací paradigmata** určují, jak systém strukturujeme.
  * Použití principů jako **SOLID** a **DRY** pomáhá vytvářet kvalitní, udržitelný software.
===== Objektově orientovaný přístup: objekty, třídy a hierarchie tříd, zapouzdření, interface a abstraktní třídy, dědičnost, class diagramy a příklady systémů modelovaných pomocí OOP, encapsulation, rozdíl mezi asociací, agregací a kompozicí, dědičnost versus kompozice, polymorfismus, overloading versus overriding. =====

=== Objekty a třídy ===
  * **Objekt** je entita obsahující stav (atributy) a chování (metody).  
  * **Třída** je předpis pro vytvoření objektů – definuje atributy a metody.  
  * Z jedné třídy lze vytvořit více instancí (objektů), které sdílí metody, ale mají vlastní stav.

=== Zapouzdření (encapsulation) ===
  * Schování vnitřní reprezentace objektu před okolím.  
  * K datům se přistupuje výhradně přes veřejné metody (get/set).  
  * Zvyšuje bezpečnost, modularitu a odolnost vůči změnám.

=== Interface a abstraktní třídy ===
  * **Interface** – definuje smlouvu: jaké metody musí třída implementovat.  
    - Všechny metody jsou implicitně public a nemají implementaci (kromě default/private metod v novějších verzích).  
  * **Abstraktní třída** – částečná implementace, může obsahovat i neabstraktní metody.  
    - Nelze ji instanciovat, ale lze z ní dědit a rozšiřovat ji.  
    - Abstraktní třída může mít atributy, konstruktor a přístupová práva (public/protected/private).

**Interface použijeme, jestliže:**
  * 1. Vytvářím vnější rozhraní k objektům – tedy veřejné API ke své komponentě.
  * 2. Chci, aby i objekty z jiné class hierarchie implementovaly stejné rozhraní.
  * 3. Předepisuju pouze metody a nikoliv jejich implementaci – cílem není sdílená logika.
  * 4. Chci předepsat třídě, aby implementovala metody z více rozhraní současně.
**Abstraktní třídu použijeme, jestliže:**
  * 1. Chci sdílet kód mezi více třídami a neexistuje „neabstraktní“ předek těchto tříd.
  * 2. Třídy jsou mezi sebou úzce spjaté – sdílí mnoho proměnných a metod.
  * 3. Potřebujeme předepsat i metody, které neslouží k vnější komunikaci s objektem, tedy `private` a `protected`.
  * 4. Chci předefinovat proměnné, které nejsou `static` a `final`.

=== Dědičnost ===
  * Třída může **zdědit** vlastnosti a chování jiné třídy (superclass → subclass).  
  * Podporuje opětovné použití kódu a hierarchii typů.  
  * `extends` – pro třídy, `implements` – pro rozhraní.

=== Dědičnost vs. Kompozice ===
  * **Dědičnost** – silné propojení, změna předka ovlivní potomky.  
  * **Kompozice** – objekt má jiné objekty jako součást svého stavu.  
  * Kompozice je flexibilnější, vhodná pro dynamické chování, ale někdy vede k duplicitám.

=== Class diagramy a příklady ===
  * UML Class Diagram ukazuje třídy, atributy, metody a vztahy (dědičnost, asociace…).  
  * Příklady systémů vhodných pro OOP:  
    - Systém knihovny (knihy, katalogy, účty, členové).  
    - Správa objednávek (objednávka, zákazník, produkt, sklad).  

{{statnice:bakalar:omouml.png?700}}


=== Asociace, agregace, kompozice ===
  * **Asociace** – slabý vztah, objekty žijí nezávisle (např. student – kurz).  
  * **Agregace** – silnější, ale objekty stále žijí nezávisle (např. tým – hráči).  
  * **Kompozice** – velmi silný vztah, zánik jednoho způsobí zánik druhého (např. dům – místnost).  

{{statnice:bakalar:omovazby.png?700}}

=== Polymorfismus ===
  * Schopnost pracovat s objekty různého typu jednotně (např. podle společného rozhraní).  
  * Umožňuje používat objekty různých tříd pomocí jejich společného nadtypu.

=== Overloading vs. Overriding ===
  * **Overloading** – více metod se stejným jménem, ale různými parametry.  
    - V rámci jedné třídy.  
  * **Overriding** – přepsání metody předka v potomkovi se stejným jménem a parametry.  
    - Umožňuje polymorfismus.  
    - Přepisující metoda může mít méně restriktivní přístup a návratový typ může být podtypem originálu.

=== Shrnutí OOP přístupů ===
  * V OOP se program skládá z objektů, které modelují reálné nebo doménové entity.  
  * Vztahy mezi objekty a hierarchie tříd tvoří základ pro efektivní návrh softwaru.  
  * OOP podporuje **modularitu**, **znovupoužitelnost** a **snadnější údržbu**.
===== Klíčové koncepty modelování systémů: abstraktní datové typy, mutabilita, imutabilita, rekurze, datové typy v rekurzi. =====

=== Abstraktní datový typ (ADT) ===
  * ADT odděluje **abstraktní vlastnosti** typu (hodnoty a operace) od **konkrétní implementace**.  
  * ADT je matematický model: množina hodnot + operace nad touto množinou.  
  * Umožňuje měnit reprezentaci bez dopadu na uživatele typu.  
  * Příklady: `int`, `List`, `Map`, `String`, `Set`, `boolean`.

** Typy operací v ADT:**
  * **Creators** – vytvářejí nové instance (`new ArrayList()`)
  * **Producers** – vytvářejí nové hodnoty z existujících (`concat`, `substring`)
  * **Observers** – vracejí informace o objektu (`size`, `isEmpty`)
  * **Mutators** – mění stav objektu (`add`, `remove`)

** Vhodný návrh ADT:**
  * Má minimum operací, které jdou dobře kombinovat.
  * Každá operace je definována jednoznačně a univerzálně.
  * Měl by být buď generický (List, Map) nebo doménový (BalíčekKaret) – ne kombinace.

**Příklady generických ADT:**

  * **int**
    - Hodnoty: celá čísla
    - Operace:
      * Creators: `0`, `1`, `-42`
      * Producers: `+`, `-`, `*`, `/`
      * Observers: není třeba – hodnota je přímo dostupná
      * Mutators: nelze – `int` je imutabilní

  * **String**
    - Hodnoty: posloupnosti znaků
    - Operace:
      * Creators: `""`, `"abc"`
      * Producers: `concat`, `substring`, `toUpperCase`
      * Observers: `length`, `charAt`, `isEmpty`
      * Mutators: žádné – `String` je imutabilní

  * **List**
    - Hodnoty: uspořádané sekvence hodnot
    - Operace:
      * Creators: `new ArrayList<>()`
      * Producers: `addAll`, `subList`
      * Observers: `size`, `get`, `contains`
      * Mutators: `add`, `remove`, `set` (u mutabilní implementace)

**Příklady doménových ADT:**

  * **Typ: Balíček karet**  
    - Hodnoty: posloupnosti karet  
    - Operace: zamíchej(), rozdej(), přidejNaSpodek(), početKaret()  
    - Rep invariant: žádné duplicity, max 52 karet  

  * **Typ: Telefonní seznam (Map)**  
    - Hodnoty: množina dvojic (jméno, číslo)  
    - Operace: vlož(jméno, číslo), smaž(jméno), hledej(jméno)  
    - Rep invariant: maximálně jedno číslo na jméno  


=== Mutabilita vs Imutabilita ===
  * **Mutabilní objekt** – může být po svém vytvoření změněn (`ArrayList`, `Date`).  
  * **Imutabilní objekt** – po vytvoření se nemění (`String`, `Integer`, `LocalDate`).  
  * Výhody imutability:
    * Snadnější důkaz korektnosti (nezmění se „pod rukama“).
    * Bezpečnější při paralelním zpracování (thread-safe).
    * Zachování invariant = jednodušší údržba.
  * Problém: *representation exposure* – možnost, že klient modifikuje vnitřní stav objektu.  
    * Řešení: použití `final`, zapouzdření, kopírování (`defensive copying`), vlastní kontrola (`checkRep()`).

=== Invarianty ===
**Invarianta je vlastnost, která je splněna pro jakýkoliv runtime stav programu ve všech jeho stabilních stavech a nezávisí na chování klienta**

Pozn. Invariance by měla být zaručena pro volání public metod. Tedy mohou existovat mezistavy, kdy je invariance porušena.

  * Typy invariantů:
    * **Rep Invariant (representation invariant)** – musí platit pro vnitřní stav objektu, aby byl platný (např. „žádné duplicity v množině“).
    * **Konzistenční invarianty systému** – například „zákazník nemůže mít záporný zůstatek“.
    * **Stavové invarianty** – např. „součet dílčích stavů odpovídá celkovému stavu“.
  * Účel invariantů:
    * Pomáhají odhalit chyby (při vývoji i testování).
    * Vyjadřují, co znamená „platný“ stav objektu.
    * Umožňují jednodušší dokazování správnosti (zejména u imutabilních typů).
  * Kontrola invariantů:
    * Může být prováděna explicitně (např. metodou `checkRep()` v implementaci).
    * Vhodná také pro automatizované testování a formální verifikaci.

=== Rekurze a datové typy v rekurzi ===
  * Rekurze = definice objektu prostřednictvím sebe sama.
  * **Rekurzivní datové typy** – typy, které obsahují sebe samé:
    * Např. `List`, `Tree`, `Expression`, `Directory`.
  * Používá se:
    * K definici strukturovaných dat (složené dokumenty, výrazy).
    * Při zpracování stromových a sekvenčních struktur.
  * Výhody:
    * Přirozené a výstižné modelování.
    * Umožňuje definovat operace rekurzivně (např. `size()`, `depth()`, `eval()`).

=== Shrnutí ===
  * ADT představují základní stavební bloky modelování dat.
  * Imutabilita a správná práce s invarianty zvyšují bezpečnost a čitelnost systému.
  * Rekurze je klíčový nástroj pro popis složitých typů a operací.
===== Funkcionánlní programování v Java=====

=== Funkce první třídy (first-class functions) ===
  * Funkce je považována za „objekt první třídy“, pokud ji lze:
    * předat jako parametr jiné funkci,
    * přiřadit do proměnné,
    * vrátit z jiné funkce.
  * Java nepodporuje funkce jako typ, ale využívá funkcionální rozhraní (např. `Function<T,R>`, `Predicate<T>`, `Consumer<T>`).
  * **Příklad:**  
    <code java>
    Predicate<Person> isRetired = p -> p.getAge() > 65;
    </code>

=== Funkce vyššího řádu (higher-order functions) ===
  * Funkce, která přijímá jinou funkci jako parametr nebo ji vrací jako výsledek.
  * Java realizuje tento koncept pomocí funkcionálních rozhraní.
  * **Příklad filtru:**
    <code java>
    public List<Person> filter(List<Person> people, Predicate<Person> p) {
        return people.stream().filter(p).collect(Collectors.toList());
    }</code>

=== Lambda expressions ===
  * Zkrácený zápis anonymní funkce.
  * Syntaxe: `(parametry) -> výraz`  
  * **Příklad:**
    <code java>
    Comparator<String> comp = (s1, s2) -> s1.length() - s2.length();</code>

=== Closures ===
  * Lambda výrazy si mohou „zapamatovat“ hodnoty z okolního kontextu (tzv. *uzávěr*).
  * Hodnota musí být efektivně finální.
  * **Příklad:**
    <code java>
    int base = 10;
    Function<Integer, Integer> addBase = x -> x + base;</code>

=== Currying ===
  * Rozdělení funkce s více parametry na posloupnost funkcí s jedním parametrem.
  * **Příklad:**
    <code java>
    Function<Integer, Function<Integer, Integer>> add = x -> y -> x + y;
    add.apply(2).apply(3); // vrátí 5</code>

=== Referential transparency ===
  * Výraz je referenčně transparentní, pokud jej lze nahradit jeho výsledkem bez změny chování programu.
  * Týká se *pure functions* – bez vedlejších efektů.
  * **Výhoda:** umožňuje memoizaci (cache výsledků).

=== Lazy evaluation ===
  * Výraz se nevyhodnocuje ihned, ale až když je jeho výsledek potřeba.
  * Java podporuje *lazy* chování např. přes `Stream`, `Optional`, `CompletableFuture`.
  * **Příklad:**
    <code java>
    Stream<Integer> s = Stream.of(1, 2, 3).filter(x -> {
        System.out.println("filtrování " + x);
        return x > 1;
    });
    // kód nad tím nic nevytiskne – evaluace je lazy</code>

=== Shrnutí rozdílů oproti OOP ===

  | Oblast | Funkcionální přístup | Objektový přístup |
  |-|-|-|
  | Data | Imutabilní | Mutabilní |
  | Exekuce | Libovolné pořadí volání | Definované pořadí volání metod |
  | Iterace | Rekurze | Cykly |
  | Paralelismus | Snadná podpora díky bezstavovým funkcím | Komplikovanější, vyžaduje synchronizaci |
  | Stav | Explicitní (parametry, návraty) | Implicitní (instance proměnné, settery) |


===== Creational design patterns: factory a abstract factory, builder, prototype, singleton, dependency injection =====

=== Singleton ===
  * Vzor zajišťující, že od dané třídy existuje jen jedna instance.
  * Používá se např. pro přístup ke konfiguraci, logger, správce připojení.
  * Problém: ve vícevláknovém prostředí musí být správně synchronizovaný.
  * Moderní varianta využívá **double-checked locking** a `volatile`.

 <code java>
  public class Singleton {
      private static volatile Singleton instance;
      private Singleton() {}
      public static Singleton getInstance() {
          if (instance == null) {
              synchronized (Singleton.class) {
                  if (instance == null) {
                      instance = new Singleton();
                  }
              }
          }
          return instance;
      }
  }
 </code>
=== Factory Method ===
  * Poskytuje rozhraní pro vytváření objektů, ale samotná implementace tvorby je ponechána podtřídám.
  * Cílem je umožnit instanciaci objektů bez toho, aby klient znal jejich konkrétní typ.
  * Typický v GUI systémech, kde různé platformy poskytují různé implementace komponent.

<code java>
  abstract class Dialog {
      public void renderWindow() {
          Button okButton = createButton();
          okButton.render();
      }
      public abstract Button createButton();
  }

  class WindowsDialog extends Dialog {
      public Button createButton() {
          return new WindowsButton();
      }
  }

  class WebDialog extends Dialog {
      public Button createButton() {
          return new HtmlButton();
      }
  }
</code>

{{statnice:bakalar:omofactory.png?700}}

=== Abstract Factory ===
  * **Továrna na továrny** – vytváří celou „rodinu“ příbuzných objektů bez znalosti jejich konkrétních tříd.
  * Umožňuje snadno měnit konkrétní implementaci celé architektury (např. jiná platforma nebo produkt).

<code java>
  interface GUIFactory {
      Button createButton();
      Checkbox createCheckbox();
  }

  class WinFactory implements GUIFactory {
      public Button createButton() { return new WinButton(); }
      public Checkbox createCheckbox() { return new WinCheckbox(); }
  }
</code>

{{statnice:bakalar:omoabstractfactory.png?700}}

=== Prototype ===
  * Vytváření nových objektů klonováním existující instance.
  * Používá se, pokud je konstrukce objektu nákladná nebo složitá.
  * Může jít o:
      * **shallow copy** - clone() vytvoří novou instanci té samé třídy a nastaví všechny atributy na hodnoty atributů z instance na které voláme clone().
      * **deep copy** - clone() provede shallow copy a pak clone() i všech navázaných objektů. Naklonuje celý objektový graf. Hloubka kopie může být různá.

<code java>
  public class Employee implements Cloneable {
      private String name;
      private Address address;

      public Employee(String name, Address address) {
          this.name = name;
          this.address = address;
      }

      @Override
      public Employee clone() {
          return new Employee(this.name, this.address.clone());
      }
  }
</code>

{{statnice:bakalar:omoprototype.png?700}}

=== Builder ===
  * Odděluje konstrukci komplexního objektu od jeho reprezentace.
  * Podporuje **fluent interface** – volání metod v řetězci.
  * Výhodné při tvorbě objektů s mnoha volitelnými částmi.


 <code java>
  enum EColor {
      RED, WHITE, BLACK
  }

  public class House {
      private EColor color;
      private List<Window> windows = new ArrayList<>();
      private List<Wall> walls = new ArrayList<>();
      private Door door;

      public void setColor(EColor color) {
          this.color = color;
      }

      public void addWindow(Window window) {
          this.windows.add(window);
      }

      public void addWall(Wall wall) {
          this.walls.add(wall);
      }

      public void setDoor(Door door) {
          this.door = door;
      }
  }

  public class HouseBuilder {
      private House house = new House();

      public HouseBuilder addWall(){
          house.addWall(new Wall());
          return this;
      }

      public HouseBuilder addWindow(){
          house.addWindow(new Window());
          return this;
      }

      public HouseBuilder buildDoor() {
          house.setDoor(new Door());
          return this;
      }

      public HouseBuilder paint(EColor color){
          house.setColor(color);
          return this;
      }

      public House getResult(){
          return house;
      }
  }
</code>

<code java>
  HouseBuilder builder = new HouseBuilder();
  House yourHouse = builder
      .addWall()
      .addWindow()
      .buildDoor()
      .paint(EColor.RED)
      .getResult();
</code>

{{statnice:bakalar:omobuilder.png?700}}


=== Dependency Injection (DI) ===
  * Technika PRO VKLÁDÁNÍ ZÁVISLOSTÍ MEZI JEDNOTLIVÝMI KOMPONENTAMI PROGRAMU TAK, ABY JEDNA KOMPONENTA MOHLA POUŽÍVAT DRUHOU, ANIŽ BY NA NI MĚLA V DOBĚ SESTAVOVÁNÍ PROGRAMU REFERENCI.
  * Základní přístupy:
    * **Injekce přes atribut** (`@Autowired`)
<code java>
  @Component
  public class Customer {
    @Autowired
    private Person person;
    private int type;
  } 
 </code>
    * **Injekce přes setter**
 <code java>
  @Component
  public class Customer {
      private Person person;
      @Autowired
      public void setPerson(Person person) {
          this.person = person;
      }
  }
</code>
    * **Injekce přes konstruktor**
<code java>
  @Component
  public class Customer {
    private Person person;
    @Autowired
    public Customer (Person person) {
      this.person=person;
    }
  }
</code>
  * Umožňuje lepší testovatelnost, volnou vazbu a řízení závislostí frameworkem (např. Spring).


{{statnice:bakalar:omodi.png?700}}


===== Structural design patterns: adapter, proxy, bridge, composite, facade, decorator, flyweight =====

=== Adapter ===
  * Slouží ke **sladění rozhraní** mezi nekompatibilními třídami.
  * Vytváří třídu, která **překládá rozhraní očekávané klientem** na rozhraní existující komponenty.
  * Používá se, pokud chceme znovupoužít třídu, ale její rozhraní neodpovídá očekávání aplikace.

<code java>
   class EuropeanSocket {
       public void connect(String wires) { ... }
   }

   interface CzechPlug {
       void zapoj();
   }

   class Adapter implements CzechPlug {
       private EuropeanSocket socket;
       public Adapter(EuropeanSocket socket) {
           this.socket = socket;
       }
       public void zapoj() {
           socket.connect("fáze + nulák");
       }
   }
</code>
{{statnice:bakalar:omoadapter.png?700}}

=== Proxy ===
  * Objekt, který má **stejné rozhraní jako cílový objekt**, ale přidává vlastní logiku (např. bezpečnost, logování, cache).
  * Typicky se používá pro řízení přístupu, lazy loading, monitorování atd.

<code java>
   interface Tower {
       void enter(Wizard wizard);
   }

   class TowerProxy implements Tower {
       private Tower tower = new WizardTower();
       public void enter(Wizard wizard) {
           if (wizard.getColor() != Color.GREEN) {
               tower.enter(wizard);
           } else {
               System.out.println("Green wizard is not allowed.");
           }
       }
   }
</code>

{{statnice:bakalar:omoproxy.png?700}}

=== Facade ===
  * Vytváří **zjednodušené rozhraní** pro komplexní podsystém.
  * Klient neřeší detaily volání vnitřních služeb a má přístup jen ke stabilnímu API.

<code java>
   public class KitchenFacade {
       private Microwave microwave = new Microwave();
       private Fridge fridge = new Fridge();

       public void prepareSnack() {
           fridge.open();
           microwave.heat();
           fridge.close();
       }
   }
</code>

{{statnice:bakalar:sinfacade.png?500}}

=== Composite Design Pattern ===

 * Účel:
  * Umožňuje jednotné zacházení s **jednotlivými objekty** i s **jejich složením (stromová struktura)**.
  * Používá se pro reprezentaci **hierarchických struktur** (např. souborový systém, GUI komponenty, organizace).

 * Struktura:
  * **Component** – společné rozhraní pro listy i složené objekty.
  * **Leaf** – jednoduchý objekt (např. soubor).
  * **Composite** – složený objekt (např. složka obsahující další objekty).

 * Výhody:
  * Rekurzivní zpracování hierarchických struktur.
  * Klientský kód se nemusí starat, zda pracuje s listem nebo composite – volá jednotné metody.
  * Umožňuje dynamicky přidávat/odebírat prvky.

=== Příklad použití: souborový systém ===

<code java>
  interface FileSystemItem {
    void display(String indent);
  }

  class File implements FileSystemItem {
    private String name;

    public File(String name) {
        this.name = name;
    }

    public void display(String indent) {
        System.out.println(indent + "- File: " + name);
    }
  }

  class Folder implements FileSystemItem {
    private String name;
    private List<FileSystemItem> children = new ArrayList<>();

    public Folder(String name) {
        this.name = name;
    }

    public void add(FileSystemItem item) {
        children.add(item);
    }

    public void display(String indent) {
        System.out.println(indent + "+ Folder: " + name);
        for (FileSystemItem item : children) {
            item.display(indent + "  ");
        }
    }
  }

  public class CompositeDemo {
    public static void main(String[] args) {
        Folder root = new Folder("root");
        root.add(new File("readme.txt"));

        Folder src = new Folder("src");
        src.add(new File("Main.java"));
        src.add(new File("Utils.java"));

        root.add(src);
        root.display("");
    }
  }
</code>

=== Decorator ===
  * Umožňuje **dynamicky přidat chování** do objektu, aniž bychom měnili jeho třídu.
  * Vytváří se obalové třídy se stejným rozhraním jako původní objekt.

<code java>
   interface Coffee {
       String getDescription();
       double getCost();
   }

   class BasicCoffee implements Coffee {
       public String getDescription() { return "Coffee"; }
       public double getCost() { return 1.0; }
   }

   class MilkDecorator implements Coffee {
       private Coffee coffee;
       public MilkDecorator(Coffee coffee) {
           this.coffee = coffee;
       }
       public String getDescription() {
           return coffee.getDescription() + ", milk";
       }
       public double getCost() {
           return coffee.getCost() + 0.5;
       }
   }
</code>
{{statnice:bakalar:omodecorator.png?700}}

=== Flyweight ===
  * Minimalizuje spotřebu paměti **sdílením společného stavu** mezi instancemi objektů.
  * Například `Character` nebo `Particle`, kde se vnitřní reprezentace znovupoužívá.

<code java>
   class BulletType {
       private String texture;
       public BulletType(String texture) {
           this.texture = texture;
       }
   }

   class BulletFactory {
       private static Map<String, BulletType> cache = new HashMap<>();
       public static BulletType get(String texture) {
           return cache.computeIfAbsent(texture, BulletType::new);
       }
   }
</code>


=== Bridge ===
  * Do root třídy připojím další hiearachii tříd.
  * Umožňuje kombinovat dvě nezávislé hierarchie – např. tvary a jejich vykreslení.

{{statnice:bakalar:omobridge.png?700}}
<code java>
   public interface Color {
       String fill();
   }

   public class Blue implements Color {
       @Override
       public String fill() {
           return "Color is Blue";
       }
   }

   public class Red implements Color {
       @Override
       public String fill() {
           return "Color is Red";
       }
   }

   public abstract class Shape {
       protected Color color;

       public Shape(Color color) {
           this.color = color;
       }

       public abstract String draw();
   }

   public class Square extends Shape {

       public Square(Color color) {
           super(color);
       }

       @Override
       public String draw() {
           return "Square drawn. " + color.fill();
       }
   }
</code>


==== Srovnání ====
  * **Adapter** poskytuje rozdílný interface oproti objektu, který zpřístupňuje, **Proxy** proskytuje shodný interface
  * **Facade a Proxy**
    * podobné v tom, že inicializují a poskytují odstínění klienta od komplexních využívaných komplexních objektů
    * Rozdíl v tom, že proxy poskytuje shodný interface jako servisní objekt
  * **Decorator a Proxy**
    * Podobná struktura, ale rozdílný účel
    * **Proxy** spravuje životní cyklus servisního objektu
    * Struktura **Dekorátoru** je řízena klientem
  * **Facade** definuje nové rozhraní,** Adapter** spojuje existující rozhraní
===== Behavioral design patterns =====

=== Iterator ===
  * Odděluje způsob iterace od konkrétní datové struktury.
  * Umožňuje jednotný přístup k prvkům bez znalosti interní reprezentace.
  * Pouze řídí procházení datové struktury pomocí metod **next() a hasNext()**
<code java>
   // Iterátor – definuje rozhraní pro iteraci
   public interface Iterator<T> {
       boolean hasNext();
       T next();
   }

   // Kontejner – definuje rozhraní, které vrací iterátor
   public interface Container<T> {
       Iterator<T> getIterator();
   }

   // Konkrétní implementace kontejneru
   public class NameRepository implements Container<String> {
       private String[] names = { "Anna", "Bob", "Charlie" };

       @Override
       public Iterator<String> getIterator() {
           return new NameIterator();
       }

       // Interní implementace iterátoru
       private class NameIterator implements Iterator<String> {
           int index = 0;

           public boolean hasNext() {
               return index < names.length;
           }

           public String next() {
               return hasNext() ? names[index++] : null;
           }
       }
   }

   // Použití iterátoru
   public class Demo {
       public static void main(String[] args) {
           NameRepository repo = new NameRepository();
           Iterator<String> it = repo.getIterator();

           while (it.hasNext()) {
               System.out.println("Name: " + it.next());
           }
       }
   }
</code>

{{statnice:bakalar:omoiterator.png?700}}

=== Chain of Responsibility ===
  * Vytváří řetěz objektů, které mohou zpracovat požadavek.
  * Každý článek rozhoduje, zda požadavek vyřídí nebo předá dál.
<code java>
   // Abstraktní handler
   abstract class Logger {
       public static int INFO = 1;
       public static int DEBUG = 2;
       public static int ERROR = 3;

       protected int level;
       protected Logger nextLogger;

       public void setNext(Logger nextLogger) {
           this.nextLogger = nextLogger;
       }

       public void logMessage(int level, String message) {
           if (this.level <= level) {
               write(message);
           }
           if (nextLogger != null) {
               nextLogger.logMessage(level, message);
           }
       }

       protected abstract void write(String message);
   }

   // Konkrétní implementace – konzolový logger
   class ConsoleLogger extends Logger {
       public ConsoleLogger(int level) {
           this.level = level;
       }

       protected void write(String message) {
           System.out.println("Standard Console::Logger: " + message);
       }
   }

   // Konkrétní implementace – souborový logger
   class FileLogger extends Logger {
       public FileLogger(int level) {
           this.level = level;
       }

       protected void write(String message) {
           System.out.println("File::Logger: " + message);
       }
   }

   // Konkrétní implementace – chybový logger
   class ErrorLogger extends Logger {
       public ErrorLogger(int level) {
           this.level = level;
       }

       protected void write(String message) {
           System.out.println("Error Console::Logger: " + message);
       }
   }

   // Klient, který sestaví řetězec a provede logování
   public class ChainPatternDemo {
       private static Logger getChainOfLoggers() {
           Logger errorLogger = new ErrorLogger(Logger.ERROR);
           Logger fileLogger = new FileLogger(Logger.DEBUG);
           Logger consoleLogger = new ConsoleLogger(Logger.INFO);

           errorLogger.setNext(fileLogger);
           fileLogger.setNext(consoleLogger);

           return errorLogger;
       }

       public static void main(String[] args) {
           Logger loggerChain = getChainOfLoggers();

           loggerChain.logMessage(Logger.INFO, "This is an informational message.");
           loggerChain.logMessage(Logger.DEBUG, "This is a debug level message.");
           loggerChain.logMessage(Logger.ERROR, "This is an error message.");
       }
   }
</code>
{{statnice:bakalar:omochain.png?700}}


=== Strategy ===
  * Umožňuje měnit algoritmus nebo chování za běhu.
  * Klient deleguje operaci na zvolenou strategii.
  * Používá se, když pro realizaci jednoho tasku chceme flexibilně přepínat mezi různými algoritmy
<code java>
   // Společné rozhraní pro strategii
   public interface PoliceStrategy {
       void checkDriver(Driver driver);
   }

   // Jednodušší strategie
   public class NicePolice implements PoliceStrategy {
       @Override
       public void checkDriver(Driver driver) {
           System.out.println("You're okay, have a nice day!");
       }
   }

   // Přísnější strategie
   public class HardPolice implements PoliceStrategy {
       @Override
       public void checkDriver(Driver driver) {
           if (driver.getAlcoholLevel() > 0) {
               System.out.println("You are under arrest!");
           } else {
               System.out.println("You're free to go.");
           }
       }
   }

   // Kontext používající zvolenou strategii
   public class PoliceOfficer {
       private PoliceStrategy strategy;

       public PoliceOfficer(PoliceStrategy strategy) {
           this.strategy = strategy;
       }

       public void setStrategy(PoliceStrategy strategy) {
           this.strategy = strategy;
       }

       public void performCheck(Driver driver) {
           strategy.checkDriver(driver);
       }
   }
</code>

{{statnice:bakalar:omostrategy.png?700}}

=== Visitor ===
  * Odděluje algoritmus od struktury dat.
  * Umožňuje přidat nové operace bez změny datové struktury.
  * Realizace patternu je pomocí tzv. **double dispatch** principu. 
    * Elementy datové struktury u kterých chci v budoucnosti přidávat operace, mají metodu accept(Visitor) uvnitř které zavolám na vloženém visitoru metodu visitElement(Element)
    * Tím předám řízení visitoru a zároveň mu předám referenci
<code java>
   public interface ComputerPart {
       void accept(Visitor v);
   }

   public class Mouse implements ComputerPart {
       public void accept(Visitor v) {
           v.visit(this);
       }
   }

   public class DisplayVisitor implements Visitor {
       public void visit(Mouse mouse) {
           System.out.println("Displaying Mouse.");
       }
   }
</code>
{{:statnice:bakalar:omovisitor.png?700}}

=== Observer ===
  * Umožňuje reakcí více objektů (observers) na změnu stavu jiného objektu (subject).
  * Subject si spravuje seznam observerů a při změně je notifikuje.
<code java>
   // Rozhraní pozorovatele
   public abstract class Observer {
       protected Subject subject;
       public abstract void update();
   }

   // Třída Subject s registrací a notifikací
   public class Subject {
       private List<Observer> observers = new ArrayList<>();
       private int state;

       public int getState() {
           return state;
       }

       public void setState(int state) {
           this.state = state;
           notifyAllObservers();
       }

       public void attach(Observer observer) {
           observers.add(observer);
       }

       private void notifyAllObservers() {
           for (Observer o : observers) {
               o.update();
           }
       }
   }

   // Konkrétní pozorovatelé
   public class HexObserver extends Observer {
       public HexObserver(Subject subject) {
           this.subject = subject;
           subject.attach(this);
       }

       public void update() {
           System.out.println("Hex: " + Integer.toHexString(subject.getState()));
       }
   }

   public class BinaryObserver extends Observer {
       public BinaryObserver(Subject subject) {
           this.subject = subject;
           subject.attach(this);
       }

       public void update() {
           System.out.println("Binary: " + Integer.toBinaryString(subject.getState()));
       }
   }

   public class OctalObserver extends Observer {
       public OctalObserver(Subject subject) {
           this.subject = subject;
           subject.attach(this);
       }

       public void update() {
           System.out.println("Octal: " + Integer.toOctalString(subject.getState()));
       }
   }

   // Ukázka použití
   public class ObserverDemo {
       public static void main(String[] args) {
           Subject subject = new Subject();

           new HexObserver(subject);
           new OctalObserver(subject);
           new BinaryObserver(subject);

           System.out.println("First state change: 15");
           subject.setState(15);

           System.out.println("Second state change: 10");
           subject.setState(10);
       }
   }
</code>
{{:statnice:bakalar:omoobserver.png?700}}

=== Template Method ===
  * Definuje kostru algoritmu v nadtřídě, variantní části jsou ponechány podtřídám.
  * Používá se, když je potřeba opakovat strukturu algoritmu, ale některé kroky se liší.
<code java>
   abstract class Game {
       final void play() {
           initialize();
           startPlay();
           endPlay();
       }
       abstract void initialize();
       abstract void startPlay();
       abstract void endPlay();
   }
</code>
{{:statnice:bakalar:omotemplate.png?700}}

=== State ===
  * Modeluje stav systému jako objekt.
  * Umožňuje **měnit chování objektu v závislosti na jeho vnitřním stavu**, aniž bychom museli používat podmínky typu `if` nebo `switch`.
  * Každý stav implementuje vlastní logiku a může přepnout objekt do jiného stavu.


<code java>
   // Rozhraní pro stav
   public interface State {
       void onPlay(Player player);
       void onLock(Player player);
   }

   // Kontext – přehrávač
   public class Player {
       private State state;

       public Player() {
           this.state = new ReadyState();  // výchozí stav
       }

       public void setState(State state) {
           this.state = state;
       }

       public void pressPlay() {
           state.onPlay(this);
       }

       public void pressLock() {
           state.onLock(this);
       }
   }

   // Konkrétní stav – Ready
   public class ReadyState implements State {
       public void onPlay(Player player) {
           System.out.println("Start playing music.");
           player.setState(new PlayingState());
       }

       public void onLock(Player player) {
           System.out.println("Locked from ready state.");
           player.setState(new LockedState());
       }
   }

   // Konkrétní stav – Playing
   public class PlayingState implements State {
       public void onPlay(Player player) {
           System.out.println("Paused.");
           player.setState(new ReadyState());
       }

       public void onLock(Player player) {
           System.out.println("Locked while playing.");
           player.setState(new LockedState());
       }
   }

   // Konkrétní stav – Locked
   public class LockedState implements State {
       public void onPlay(Player player) {
           System.out.println("Can't play, device is locked.");
       }

       public void onLock(Player player) {
           System.out.println("Unlocked.");
           player.setState(new ReadyState());
       }
   }

   // Ukázka použití
   public class StateDemo {
       public static void main(String[] args) {
           Player player = new Player();

           player.pressPlay();  // Start playing music.
           player.pressLock();  // Locked while playing.
           player.pressPlay();  // Can't play, device is locked.
           player.pressLock();  // Unlocked.
           player.pressPlay();  // Start playing music.
       }
   }
</code>
{{:statnice:bakalar:omostate.png?700}}

=== Memento ===
  * Umožňuje vrátit objekt do předchozího stavu.
  * Využívá se pro `undo`, `redo` funkce.
  * Struktura:
    * `Originator` – objekt, jehož stav se ukládá.
    * `Memento` – objekt obsahující uložený stav.
    * `Caretaker` – spravuje historii mement bez znalosti detailů.

<code java>
   // Memento – reprezentuje uložený stav
   public class Memento {
       private final String state;

       public Memento(String state) {
           this.state = state;
       }

       public String getState() {
           return state;
       }
   }

   // Originator – třída s měnitelným stavem
   public class Originator {
       private String state;

       public void setState(String state) {
           this.state = state;
           System.out.println("Current state: " + state);
       }

       public Memento saveStateToMemento() {
           return new Memento(state);
       }

       public void getStateFromMemento(Memento memento) {
           state = memento.getState();
           System.out.println("State restored to: " + state);
       }
   }

   // Caretaker – uchovává historii stavů
   public class Caretaker {
       private List<Memento> mementoList = new ArrayList<>();

       public void add(Memento state) {
           mementoList.add(state);
       }

       public Memento get(int index) {
           return mementoList.get(index);
       }
   }

   // Použití
   public class MementoDemo {
       public static void main(String[] args) {
           Originator originator = new Originator();
           Caretaker caretaker = new Caretaker();

           originator.setState("State #1");
           originator.setState("State #2");
           caretaker.add(originator.saveStateToMemento());

           originator.setState("State #3");
           caretaker.add(originator.saveStateToMemento());

           originator.setState("State #4");

           originator.getStateFromMemento(caretaker.get(0)); // State #2
           originator.getStateFromMemento(caretaker.get(1)); // State #3
       }
   }
</code>
{{:statnice:bakalar:omomemento.png?700}}

=== Interpreter ===
  * Definuje jazyk (syntaxi + sémantiku) pomocí tříd.
  * Každý prvek výrazu má svou třídu.
  * Používá se k implementaci jednoduchých jazyků, výrazů, konfigurací, pravidel.
  * Struktura:
    * `Expression` – rozhraní nebo abstraktní třída pro všechny výrazy.
    * `TerminalExpression` – konkrétní výrazy (proměnné, konstanty).
    * `NonTerminalExpression` – operace (např. sčítání, odečítání).
    * `Context` – mapa proměnných (např. {"x" → 10})
<code java>
   // Rozhraní pro výraz
   public interface Expression {
       int interpret(Map<String, Integer> context);
   }

   // Terminální výraz – proměnná
   public class Variable implements Expression {
       private String name;

       public Variable(String name) {
           this.name = name;
       }

       public int interpret(Map<String, Integer> context) {
           return context.get(name);
       }
   }

   // Non-terminal – součet
   public class Plus implements Expression {
       private Expression left, right;

       public Plus(Expression left, Expression right) {
           this.left = left;
           this.right = right;
       }

       public int interpret(Map<String, Integer> context) {
           return left.interpret(context) + right.interpret(context);
       }
   }

   // Non-terminal – rozdíl
   public class Minus implements Expression {
       private Expression left, right;

       public Minus(Expression left, Expression right) {
           this.left = left;
           this.right = right;
       }

       public int interpret(Map<String, Integer> context) {
           return left.interpret(context) - right.interpret(context);
       }
   }

   // Ukázka použití
   public class InterpreterDemo {
       public static void main(String[] args) {
           Expression expr = new Plus(
               new Variable("x"),
               new Minus(
                   new Variable("y"),
                   new Variable("z")
               )
           );

           Map<String, Integer> context = Map.of("x", 5, "y", 10, "z", 3);
           int result = expr.interpret(context); // 5 + (10 - 3) = 12

           System.out.println("Výsledek: " + result);
       }
   }
</code>
{{:statnice:bakalar:omointerpreter.png?500}}

===== Datové struktury a patterny: lazy loading, object pool, cache map, filter, reduce pattern =====

=== Lazy Loading ===
  * Odložené načtení dat z paměti, databáze nebo vzdáleného zdroje.
  * Zvyšuje efektivitu, pokud některá data nejsou vždy potřeba.
  * Čtyři hlavní implementace:
    * **Virtual Proxy** – místo objektu se vrací proxy, která objekt načte při prvním použití.
    * **Lazy Initialization** – načítání na základě podmínky `if (obj == null)`.
    * **Ghost** – objekt se načítá po částech podle potřeby (např. jen ID, pak detaily).
    * **Value Holder** – objekt zabalený v obalu, který řídí načtení hodnoty.

<code java>
   public class Company {
       private ContactList contacts;

       public ContactList getContacts() {
           if (contacts == null) {
               contacts = new ContactListProxy(); // virtual proxy
           }
           return contacts;
       }
   }

   public class ContactListProxy implements ContactList {
       private ContactList realList;

       public List<Customer> getCustomers() {
           if (realList == null) {
               realList = new RealContactList(); // expensive operation
           }
           return realList.getCustomers();
       }
   }
</code>

{{statnice:bakalar:omolazy.png?300}}

=== Object Pool ===
  * Vzor, který opakovaně používá drahé objekty místo jejich opakovaného vytváření a likvidace.
  * Typické použití:
    * JDBC připojení (`ConnectionPool`)
    * File handle
    * HTTP klienti
  * Pool může mít parametry: minimální/ maximální počet instancí, TTL, idle cleanup.
<code java>
   public class ObjectPool<T> {
       private BlockingQueue<T> pool;

       public ObjectPool(Supplier<T> creator, int maxSize) {
           pool = new ArrayBlockingQueue<>(maxSize);
           for (int i = 0; i < maxSize; i++) {
               pool.offer(creator.get());
           }
       }

       public T borrow() throws InterruptedException {
           return pool.take();
       }

       public void release(T obj) {
           pool.offer(obj);
       }
   }

   // Použití:
   ObjectPool<Connection> connectionPool = new ObjectPool<>(MyConnection::new, 5);
   Connection conn = connectionPool.borrow();
   // ...
   connectionPool.release(conn);
 </code>

 {{statnice:bakalar:omoobjpool.png?300}}{{statnice:bakalar:omoobjpool2.png?300}}

=== Cache ===
* Vzor, který ukládá data, která se často opakovaně používají.
  * Používá se např. pro:
    * Konfigurace, katalogy, uživatelská data
  * Základní princip:
    * `get(key)` → pokud data nejsou nalezena, stáhnout z pomalého zdroje a uložit.
  * Eviction policy (např. LRU) zabraňuje přetečení paměti.

<code java>
   public class SimpleCache<K, V> {
       private final int capacity;
       private final Map<K, V> cache = new LinkedHashMap<>();

       public SimpleCache(int capacity) {
           this.capacity = capacity;
       }

       public synchronized V get(K key, Supplier<V> dataLoader) {
           if (!cache.containsKey(key)) {
               if (cache.size() >= capacity) {
                   Iterator<K> it = cache.keySet().iterator();
                   it.next(); it.remove(); // remove oldest
               }
               cache.put(key, dataLoader.get());
           }
           return cache.get(key);
       }
   }

   // Použití:
   SimpleCache<String, Person> personCache = new SimpleCache<>(100);
   Person p = personCache.get("123", () -> loadPersonFromDB("123"));
</code>
 {{statnice:bakalar:omocache.png?400}}

=== Map, Filter, Reduce (stream API) ===
  * Funkcionální operace na sekvencích dat (např. kolekce) umožňující čistý a efektivní styl programování.
  * Vzniká **pipeline** z řetězených operací, které jsou **lazy** vyhodnocovány.

  * **Map**: transformace každého prvku.
  <code java>
     List<String> names = people.stream()
         .map(Person::getName)
         .collect(Collectors.toList());
  </code>

  * **Reduce**: agregace prvků do jedné hodnoty.
   <code java>
     // Příklad z prezentace – nalezení největšího čísla
     List<Integer> numbers = Arrays.asList(5, 12, 3, 21, 7);

     int max = numbers.stream()
         .reduce(Integer.MIN_VALUE, (a, b) -> a > b ? a : b); \\tady passujeme lambda funkci

     System.out.println("Maximum: " + max);
   </code>

  * **Filter**: výběr pouze těch prvků, které splňují predikát.
   <code java>
     List<Person> fromPraha = people.stream()
         .filter(p -> p.getCity().equals("Praha"))
         .collect(Collectors.toList());
   </code>

  * **Kombinování:**
  <code java>
     List<String> sortedNames = people.stream()
         .filter(p -> p.getCity().equals("Praha"))
         .map(Person::getName)
         .sorted()
         .collect(Collectors.toList());
  </code>


===== Specifikace, návrhy specifikací, web API, Apiary, Swagger, GraphQL =====

<markdown>
### Specifikace

= Formální popis toho, jak se má komponenta v systému chovat

 - zahrnuje popis jejích rozhraní, funkcí a očekávaného chování
 - představuje společný kontrakt pro implementátora komponenty a klienta komponenty
 - význam specifikace: předchází chybám, srozumitelnost, připravenost na změny


**Behaviorální ekvivalence**

"Dva kódy jsou behaviorálně ekvivalentní, pokud při stejných vstupech ve stejném kontextu dávají stejné výstupy a vedou ke stejnému stavu systému."

 - odpovídá na otázku zda-li se dva zdrojové kódy chovají stejně (možnost výměny kódu beze změny chování systému)
 - není obecně testovatelná
 - faktory ovlivňující behav. ekvivalenci: Vstupní hodnoty, Kontext běhu, Vedlejší efekty, Chybové stavy
 - hraje roli i kontrakt mezi klientem a implementací:
   - Preconditions = požadavky, které musí klient splnit, než zavolá funkci
   - Postconditions = záruky, které funkce poskytne

**Změna specifikace** - silná vs. slabá

S2 je silnější nebo stejná jako S1 pokud:
 - Preconditions pro S2 jsou slabší než nebo stejné jako pro S1
 - Postcondition pro S2 jsou silnější nebo stejné jako pro S1

=> můžeme nahradit S1 za S2 bez ovlivnění stávajících klientů

**Přesnost popisu specifikace**
- Deterministic: jednoznačně určený výstup
- Undetermined: není jednozačně určen výstup 

Příklad: "vrátí __první__ index i, kde arr[i] = val" vs "vrátí index i, kde arr[i] = val"

**Deklarativní vs Operativní specifikace**

- Deklarativní: nepopisuje detaily interních kroků implementace, popisuje výstup na základě vstupů
- Operativní: popisuje kroky implementace, slouží jako návod pro vývojáře

(deklarativní preferovanější)

**Testování** - testy musí splňovat podmínky specifikace, testy nesmí být podřízeny implementaci, ale výhradně specifikaci rozhraní

### REST (Representational State Transfer)

= architektonický styl pro návrh webových API (nemusí být nutně vázaný na HTTP protokol)
- REST API jsou navrženy na základě resources = objekty/data/služby ke kterým klient přistupuje
- každý resource má identifikátor - URI
- používá se jednotný interface, aby byl zajištěn decoupling klienta a serveru (v HTTP použito verb v hlavičce - get, put, post, delete, patch)
- ! je bezestavový, odpovědi mohou být cacheovány

Existují různé úrovně implementace:
- Level 0: jedno URI pro všechny operace, operace jsou post volání na toto URI
- Level 1: separátní URI pro jednotlivé resources
- Level 2: využití HTTP metod pro definici operací na resource
- Level 3: využití hypermedia odkazů (odpovědi obsahují URI na další resources např. objednávka -> uri pro položky)

**Web API**

= api na webovém serveru nebo klientu
- request response koncept, předávání zpráv ve formátu JSON nebo XML
- ve většine řešení postavený na HTTP (využívání response kódů)

SOAP (Simple Object Access Protocol)

- protokol pro komunikaci mezi 2 zařízeními
- pro popis služeb využívá WSDL (web services description language) - formální popis poskytované funkcionality (xml)
- zprávy jsou ve formátu XML
- zpřístupňuje klientovi funkce a operace (např. může mít funkci CreateEmployee pro vytvoření zaměstnance v systému) -> orientovaná procedurálně
- není cachovaný
- pomalejší

REST API

- zpřístupňuje klientovi data -> orientovaná datově
- využívá HTTP - metody pro přístup ke zdrojům: get, put, post, delete, patch
- podporuje různé formáty - především JSON ale mohou být různé
- popis endpointů je méně formální
- rychlejší

GraphQL

- efektivní nástupce REST API
- dává možnost specifikace požadovaných dat
- když operace vrací objektový graf, tak mohu specifikovat hloubku a podmnožiny atributů jednotlivých entit
- zvládá větší zátěž než REST

Open API
- Open API Initiative - zaměřuje se na vytvoření,zkvalitňování a propagaci formátu pro popis rozhraní, které bude nezávislé na dodavateli
- Open API Specification 
  - definuje standard pro popis REST API, nezávislé na programovacím jazyku
  - může být použita pro generování klientského i serverového kódu pro různé programovací jazyky, generování dokumentace, validace obsahu zpráv, testování

Swagger

- framework pro definici rozhraní podle specifikace OpenAPI
- pokrývá celý životní cyklus REST API:
  - návrh - Swagger Editor - nástroj pro psaní OpenAPI specifikace v YAML/JSON
  - dokumentace - Swagger UI - vygeneruje interaktivní dokumentaci z OpenAPI popisu
  - build - Swagger Codegen - automaticky generuje kód klientů/serverů podle specifikace
  - testování - Swagger Inspector - umožňuje testovat API volání přímo z prohlížeče
  - deployment - zakomponování do Docker apod.

na datové struktury se v rámci zpráv odkazuje pomocí REF - uri

APIARY

- obdobný nástroj swaggeru

</markdown>
Trace: • b4b39iur • kdo_si_co_vytahl • b0b35apo
Search

Navigation

Print/export

Tools

QR Code
