Differences
This shows you the differences between two versions of the page.
| Both sides previous revisionPrevious revisionNext revision | Previous revision | ||
| statnice:bakalar:b4b17eam [2026/06/09 07:56] – [Sériový rezonanční obvod] mates1n | statnice:bakalar:b4b17eam [2026/06/09 09:39] (current) – [1. Jednotky veličin] mates1n | ||
|---|---|---|---|
| Line 27: | Line 27: | ||
| * Základní typy a parametry antén (dipól, Yagi, trychtýř, reflektor...), | * Základní typy a parametry antén (dipól, Yagi, trychtýř, reflektor...), | ||
| * Vyzařovací charakteristika půlvlnného dipólu. | * Vyzařovací charakteristika půlvlnného dipólu. | ||
| + | |||
| + | ====== Basics ====== | ||
| + | === Elektrické pole === | ||
| + | Elektrické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je elektricky nabité těleso nebo časově proměnné magnetické pole projevující se působením elektrické síly na nabité částice. Elektrické pole je **konzervativní**, | ||
| + | === Elektrický potenciál === | ||
| + | Je potenciální energie pole v nějakém bodě. Značíme jej $\varphi$ a platí pro něj vztah $\varphi = -\int \vec{E}$, kde $\vec{E}$ je intenzita el. pole. | ||
| ====== 1. Jednotky veličin ====== | ====== 1. Jednotky veličin ====== | ||
| - | **Intenzita elektrického pole**: | + | ===Intenzita elektrického pole=== |
| \begin{align*} | \begin{align*} | ||
| \vec{E} = \frac{\vec{F}}{q} \quad [N \cdot C^{-1} = V \cdot m^{-1} = kg \cdot m \cdot A^{-1} \cdot s^{-3}] | \vec{E} = \frac{\vec{F}}{q} \quad [N \cdot C^{-1} = V \cdot m^{-1} = kg \cdot m \cdot A^{-1} \cdot s^{-3}] | ||
| Line 42: | Line 48: | ||
| kde $\varphi$ je elektrický potenciál | kde $\varphi$ je elektrický potenciál | ||
| - | **Intenzita magnetického pole**: | + | ===Intenzita magnetického pole=== |
| ve stacionárním poli platí (Ampérův zákon): | ve stacionárním poli platí (Ampérův zákon): | ||
| Line 55: | Line 61: | ||
| \end{align*} | \end{align*} | ||
| - | **Proudová hustota**: | + | ===Proudová hustota=== |
| platí: | platí: | ||
| Line 68: | Line 74: | ||
| \end{align*} | \end{align*} | ||
| - | **Měrná vodivost**: | + | ===Měrná vodivost=== |
| \begin{align*} | \begin{align*} | ||
| \sigma = \frac{\mho}{l} = \frac{1}{R \cdot l} \quad [S \cdot m^{-1} = \Omega^{-1} \cdot m^{-1}] | \sigma = \frac{\mho}{l} = \frac{1}{R \cdot l} \quad [S \cdot m^{-1} = \Omega^{-1} \cdot m^{-1}] | ||
| Line 131: | Line 137: | ||
| Obecně platí: | Obecně platí: | ||
| - | $$ \oiint \vec{D} d\vec{S} = Q \quad \dots \quad \oiint \vec{E} d\vec{S} = \frac{Q}{\epsilon} $$ | + | $$ \oiint \vec{D} d\vec{S} = Q \quad \dots \quad \oiint \vec{E} d\vec{S} = \frac{Q}{\varepsilon_0 \varepsilon_r}$$ |
| - | a také: | + | $$\varepsilon = \varepsilon_0 \varepsilon_r \quad \dots \quad \vec{D} = \varepsilon \cdot \vec{E} \quad \dots \quad \vec{E} = \frac{\vec{F}}{Q} $$ |
| - | $$ \vec{F} = \frac{1}{4\pi\epsilon_0} \cdot \frac{Q_1 \cdot Q_2}{R^2}\vec{r} \quad \dots \quad \vec{E} = \frac{\vec{F}}{Q} \quad \dots \quad \vec{D} | + | kde $\vec{D}$ |
| - | de $\vec{D}$ je vektor | + | Pro vzájemný** vztah dvou kulových nábojů** také: |
| + | |||
| + | $$ \vec{F} = \frac{1}{4\pi\varepsilon_0} \cdot \frac{Q_1 \cdot Q_2}{R^2}\vec{r_0} $$ | ||
| + | |||
| + | (Coulombův zákon) $R$ - skalární vzdálenost nábojů, $r_0$ - směrový | ||
| Dosazením získáváme: | Dosazením získáváme: | ||
| - | $\vec{D}$ je na $d\vec{S}$ nezávislé, proto | + | $\vec{D}$ je konstantní, proto: |
| $$ \vec{D} = konst. \quad \rightarrow \quad \vec{D} \oiint d\vec{S} = Q $$ | $$ \vec{D} = konst. \quad \rightarrow \quad \vec{D} \oiint d\vec{S} = Q $$ | ||
| Line 156: | Line 166: | ||
| $$ \vec{D} = \frac{Q}{4\pi r^2} \vec{r_0} | $$ \vec{D} = \frac{Q}{4\pi r^2} \vec{r_0} | ||
| - | Pro získání intenzity elektrického pole dosadíme do $ \vec{D} = \epsilon | + | Pro získání intenzity elektrického pole dosadíme do $ \vec{D} = \varepsilon |
| - | $$ \vec{E} = \frac{Q}{4\pi\epsilon | + | $$ \vec{E} = \frac{Q}{4\pi\varepsilon |
| - | Dosazením pak můžeme získat poslední chtěný vztah pro elektrický | + | Pro potenciál |
| - | $$ \varphi = -\int\vec{E} d\vec{r} = -\int \frac{Q}{4\pi\epsilon | + | $$ \varphi = -\int\vec{E} |
| + | |||
| + | tedy po dosazení: | ||
| + | |||
| + | $$ \varphi | ||
| a úpravou získáme | a úpravou získáme | ||
| - | $$ -\int \frac{Q}{4\pi\epsilon | + | $$ -\int \frac{Q}{4\pi\varepsilon |
| - | $$ \varphi = \frac{Q}{4\pi\epsilon | + | tedy |
| + | |||
| + | |$$ \varphi = \frac{Q}{4\pi\varepsilon | ||
| ====== 4. Definice el. napětí z potenciálu a intenzity el. pole ====== | ====== 4. Definice el. napětí z potenciálu a intenzity el. pole ====== | ||
| - | platí | + | === Statická definice === |
| + | Napětí mezi body A a B lze vyjádřit jako **rozdíl jejich potenciálů** | ||
| + | |||
| + | |$$ U_{AB} = \varphi(A)-\varphi(B) $$| | ||
| + | |||
| + | Současně | ||
| + | |||
| + | |$$ U_{AB} = \int_A^B \vec{E}\cdot d\vec{r} $$| | ||
| + | |||
| + | === Energetická definice === | ||
| + | |||
| + | Už víme, že platí: | ||
| $$ \vec{D} = \epsilon_0 \epsilon_r \vec{E} \quad a \quad \vec{E} = \frac{\vec{F_e}}{Q} $$ | $$ \vec{D} = \epsilon_0 \epsilon_r \vec{E} \quad a \quad \vec{E} = \frac{\vec{F_e}}{Q} $$ | ||
| + | Práce $W$ elektrické síly při přemístění náboje z bodu A do bodu B je | ||
| - | dále pratí | + | $$ W = \int_{A}^{B} \vec{F_e} d\vec{r} $$ |
| - | $$ W = \int \vec{F} d\vec{r} $$ | + | Dosazením získáváme |
| - | kde $W$ je práce. | + | $$ W = \int_{A}^{B} Q \cdot \vec{E} d\vec{r} $$ |
| - | Odtud dosazením získáváme | + | protože Q není závislý na dráze, tak |
| - | $$ W = Q \cdot \int \vec{E} d\vec{r} $$ | + | $$ W = Q \cdot \int_{A}^{B} |
| - | odkud úpravou dostáváme | + | z definice napětí platí |
| - | $$ U = \int \vec{E} d\vec{r} = \frac{W}{Q} $$ | + | $$ U_{AB} |
| - | (Definice el. napětí z intenzity el. pole) | + | tedy po dosazení získáme vztah: |
| + | |||
| + | |$$ \frac{W}{Q} = U $$| | ||
| - | případně lze definovatt el. napětí jako rozdíl potenciálů | ||
| - | $$ U = \int_A^B \vec{E} d\vec{r} = \varphi(A) - \varphi(B) $$ | ||
| Line 203: | Line 231: | ||
| Pro kapacitu definujeme dvě definice - statickou a energetickou. | Pro kapacitu definujeme dvě definice - statickou a energetickou. | ||
| - | ** statická | + | === Statická |
| Obecně pro vztah intenzity elektrického pole okolo nekonečně velké desky v prostoru je | Obecně pro vztah intenzity elektrického pole okolo nekonečně velké desky v prostoru je | ||
| + | {{ : | ||
| $$ \vec{E} = \frac{\sigma}{2\epsilon} $$ | $$ \vec{E} = \frac{\sigma}{2\epsilon} $$ | ||
| Line 241: | Line 270: | ||
| a následně další úpravou pak | a následně další úpravou pak | ||
| + | |$$ C = \frac{\epsilon_0 \epsilon_r S}{d} $$| | ||
| - | $$ C = \frac{\epsilon_0 \epsilon_r S}{d} $$ | ||
| - | ** energetická | + | === Energetická |
| nejprve je třeba si zadefinovat tzv. //hustotu energie v poli// | nejprve je třeba si zadefinovat tzv. //hustotu energie v poli// | ||
| Line 264: | Line 293: | ||
| čímž se úpravou dostaneme k finálnímu vztahu | čímž se úpravou dostaneme k finálnímu vztahu | ||
| - | $$ C = \frac{2W_e}{U^2} $$ | + | |$$ C = \frac{2W_e}{U^2} $$| |
| - | {{: | ||
| ====== 6. Ampérův zákon celkového proudu ====== | ====== 6. Ampérův zákon celkového proudu ====== | ||
| - | |||
| ** differenciální tvar ** | ** differenciální tvar ** | ||
| $$ rot \vec{H} = \vec{J} + \frac{\partial \vec{E}}{\partial t} $$ | $$ rot \vec{H} = \vec{J} + \frac{\partial \vec{E}}{\partial t} $$ | ||
| Line 281: | Line 308: | ||
| $$ \oint \vec{H} dl = \sum I $$ | $$ \oint \vec{H} dl = \sum I $$ | ||
| - | {{:statnice: | + | {{ statnice: |
| ====== 7. Magnetické pole v ideálním solenoidu ====== | ====== 7. Magnetické pole v ideálním solenoidu ====== | ||
| - | {{: | + | {{ : |
| Obecně lze vycházet z Ampérova zákona celkového. Ten v Integrálním tvaru vypadá | Obecně lze vycházet z Ampérova zákona celkového. Ten v Integrálním tvaru vypadá | ||
| Line 298: | Line 326: | ||
| $$ H = \frac{N \cdot I}{h} $$ | $$ H = \frac{N \cdot I}{h} $$ | ||
| - | Pro získání velikosti dílčí části pole uvnitř solenoidu lze použít následujících vztahů | + | Pro získání velikosti dílčí části pole uvnitř solenoidu lze použít následujících vztahů: |
| {{: | {{: | ||
| Line 359: | Line 387: | ||
| ====== 11. Odporový dělič napětí a proudu ====== | ====== 11. Odporový dělič napětí a proudu ====== | ||
| - | Dělič napětí | + | ^ Dělič napětí |
| + | |{{: | ||
| - | {{: | ||
| - | Dělič proudu | ||
| - | {{: | ||
| ====== 12. Střední a efektivní hodnota harmonického průběhu ====== | ====== 12. Střední a efektivní hodnota harmonického průběhu ====== | ||
| Line 409: | Line 436: | ||
| $$ | $$ | ||
| - | \varphi = arctan(\frac{X_L - X_C}{R}) | + | \varphi =\arctan(\frac{X_L - X_C}{R}) |
| $$ | $$ | ||
| Line 592: | Line 619: | ||
| Impedance je komplexní fyzikální veličina. Značíme ji $Z$ a platí pro ni následující vztah | Impedance je komplexní fyzikální veličina. Značíme ji $Z$ a platí pro ni následující vztah | ||
| - | $$ Z = R + jX $$ | + | {{ : |
| + | |||
| + | $$ \widehat{Z} = R + jX $$ | ||
| kde $R$ je resistence, $j$ je imaginární jednotka a $X$ je reaktance (tj. jalový odpor). | kde $R$ je resistence, $j$ je imaginární jednotka a $X$ je reaktance (tj. jalový odpor). | ||
| Line 609: | Line 638: | ||
| $$ jX = j\omega L + (\frac{-j}{\omega C}) = X_L - X_C $$ | $$ jX = j\omega L + (\frac{-j}{\omega C}) = X_L - X_C $$ | ||
| - | {{: | ||
| + | a celkově tak platí: | ||
| + | |||
| + | $$ Z = \sqrt{R^2 - X^2} $$ | ||
| + | |||
| + | ====== 15. Nakreslit sériový či paralelní LC rezonanční obvod, k čemu slouží ====== | ||
| Rezonanční obvody slouží zvláště jako pásmové propusti a zádrže (filtry). Rezonance nastává tehdy, když se účinky cívky a kondenzátoru vzájemně vyruší. | Rezonanční obvody slouží zvláště jako pásmové propusti a zádrže (filtry). Rezonance nastává tehdy, když se účinky cívky a kondenzátoru vzájemně vyruší. | ||
| - | ===== Nakreslit sériový či paralelní LC rezonanční obvod, k čemu slouží ===== | ||
| === Sériový rezonanční obvod === | === Sériový rezonanční obvod === | ||