Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

--- courses:a7b33dif [2026/06/12 15:50] – created jpelc
+++ courses:a7b33dif [2026/06/12 15:51] (current) – mistrjirka
@@ Line 1: / Line 1: @@
 A7B33DIF
+<flashcards heading="A7B33DIF – 133 otázek" subtext="Vyberte správnou odpověď." skiptext="Přeskočit" defaultnum="5">
+<questions>
+. Jaké jsou rozdíly mezi analýzou obrazu (počítačovým viděním) na jedné straně a počítačovou grafikou na druhé straně? Uveďte dva příklady, které rozdíly demonstrují.
+* Analýza obrazu převádí obraz na popis scény; grafika vytváří obraz z modelu. Detekce tváře je analýza, renderování tváře grafika.
+- Analýza obrazu i počítačová grafika převádějí obraz na symbolický popis; grafika se liší jen tím, že pracuje převážně s barevnými daty.
+- Analýza obrazu vytváří obraz z geometrického modelu, zatímco grafika z hotového obrazu odhaduje objekty a jejich vlastnosti.
+- Analýza i grafika vedou od modelu scény k obrazu; rozdíl spočívá pouze v tom, zda se používá fyzikálně věrný renderer.
+- Analýza obrazu se omezuje na filtraci pixelů bez interpretace, zatímco grafika vždy rozpoznává objekty v reálné scéně.
+---
+. Interpretace (porozumění) obrazu lze matematicky vyjádřit s využitím přístupu teorie formálních jazyků jako zobrazení: pozorovaná obrazová data → model teorie. Modelem teorie je konkrétní svět, v němž “teorie” platí. Jedné “teorii” může odpovídat více různých světů. Interpretaci lze chápat také jako zobrazení: syntax → sémantika. Při interpretaci je využívána sémantika, tj. znalost o konkrétním světě. V analýze obrazů počítačem obvykle chápeme, že obrazy představují určité objekty. Uveďte dva praktické příklady úloh zpracování obrazu, v nichž je interpretace využívána. Jak je interpretace v těchto úlohách konkrétně využita?
+* Interpretace přiřazuje strukturám význam: obraz znaků chápe jako SPZ a oblast medicínského snímku jako orgán či patologický nález.
+- Interpretace převádí sémantický model na obrazová data; při čtení SPZ tedy z textu syntetizuje obraz znaků a v medicíně generuje snímek orgánu.
+- Interpretace znamená pouze zvýšení kontrastu bez využití znalostí o světě; stejný postup proto funguje nezávisle na typu objektu.
+- Interpretace přiřazuje každému pixelu fyzikální jas, ale nepřiřazuje oblastem význam jako text, orgán nebo objekt.
+- Interpretace je jednoznačné zobrazení, takže každá obrazová struktura může mít právě jediný význam bez ohledu na kontext.
+---
+. Zpracování signálu a nižší úroveň digitálního zpracování obrazu typicky neinterpretuje zpracovávaná data. Vysvětlete (nejlépe v matematickém vyjádření), co to je interpretace. Co interpretace při zpracování obrazů na jednu stranu přináší a čím použití metod omezuje?
+- Interpretace je převod modelu světa na syntaktická obrazová data; zvyšuje obecnost metody, protože nepotřebuje žádné doménové předpoklady.
+* Interpretace mapuje syntaxi dat na sémantický model světa. Umožní rozhodování, ale vyžaduje doménové znalosti a omezuje obecnost.
+- Interpretace je jen numerická normalizace signálu; umožňuje přesnější měření, ale nepoužívá sémantiku ani znalost objektů.
+- Interpretace znamená přiřazení frekvenčního spektra každému obrazu; omezením je pouze výpočetní složitost Fourierovy transformace.
+- Interpretace je vždy čistě lokální zobrazení pixelu na pixel a nemůže využívat globální kontext nebo model scény.
+---
+. Lokální a globální zpracování. • Diskutujte stručně rozdíl mezi lokálním a globálním přístupem v analýze obrazu. Uveďte výhody a nevýhody obojího. • Uveďte se stručným komentářem dva příklady lokálních operací. • Uveďte se stručným komentářem dva příklady globálních operací.
+- Lokální operace používají malé okolí a globální celý obraz; histogramová ekvalizace a Fourierova transformace jsou lokální, zatímco medián a konvoluce globální.
+- Lokální přístup používá jen právě zpracovávaný pixel, globální libovolně velké okolí menší než celý obraz; konvoluce proto patří mezi globální operace.
+- Rozdíl určuje linearita: lokální operace jsou lineární a globální nelineární; velikost zpracovávaného okolí není podstatná.
+- Lokální operace jsou odolnější vůči šumu, protože využívají celý obraz; globální jsou rychlejší, protože pracují jen s malým okolím.
+* Lokální metody používají malé okolí: jsou levné, ale bez globálního kontextu; příklady konvoluce a medián. Globální využívají celý obraz; příklady histogram a DFT.
+---
+. Vysvětlete pojem spojitá obrazová funkce f (x, y) nebo f (x, y, t). Vysvětlete, co jsou parametry x, y, t. Uveďte několik příkladů reálných obrazových funkcí sejmutých s pomocí různých fyzikálních principů. Hodnota funkce f tedy bude odpovídat různým fyzikálním veličinám.
+- f(x,y) popisuje diskrétní indexy pixelů a musí nabývat pouze celočíselných hodnot; t označuje barevný kanál, nikoli čas.
+- f(x,y) je vždy pouze jasová funkce viditelného světla; teplota, rentgenová absorpce nebo hloubka se za obrazové funkce nepovažují.
+- x a y jsou spektrální souřadnice a t prostorová hloubka; hodnota f udává vždy geometrickou polohu bodu.
+* f(x,y) přiřazuje poloze měřenou veličinu a t přidává čas. Hodnotou může být jas, teplota, rentgenová absorpce či hloubka.
+- Spojitá obrazová funkce je definována jen v bodech pravidelné pixelové mřížky, zatímco digitální obraz je definován pro všechna reálná x a y.
+---
+. Co je to kvantování obrazu? Jak a v jakém zařízení se kvantování realizuje? Kolik kvantizačních úrovní zhruba rozliší u monochromatického obrazu člověk? Co je v obraze patrné, když je kvantizačních úrovní méně, než by mělo být?
+- Kvantování volí polohy vzorků v obrazové rovině; provádí se uspořádáním fotosenzorů a nedostatek vzorků se projeví aliasingem.
+- Kvantování převádí amplitudu na konečné úrovně až v objektivu; člověk rozliší přibližně 16 šedí a menší počet způsobí moaré.
+- Kvantování převádí digitální úrovně zpět na spojitou intenzitu; provádí je D/A převodník při snímání a počet úrovní určuje prostorové rozlišení.
+- Kvantování je bezeztrátové, pokud se používá osm bitů; při libovolném menším počtu vzniká pouze ztráta ostrosti, ne posterizace.
+* Kvantování převádí amplitudu na konečné úrovně v A/D převodníku. Člověk rozliší řádově stovku šedí; málo úrovní způsobí posterizaci.
+---
+. Uvažujte digitalizaci dvojrozměrného obrazu. Zde se stejně jako při digitalizaci jednorozměrného signálu stanovuje vzdálenost ekvidistantních vzorků podle Shannonovy věty o vzorkování. Pro dvojrozměrné obrazy je potřebné navíc ke stanovení vzdálenosti mezi vzorky (což se řeší podobně jako u jednorozměrného signálu) vyřešit další záležitost. Jakou? Jak se záležitost typicky řeší a jaké výhody či nevýhody tato řešení mají? Poznamenávám, že se neptám na kvantování.
+- Ve 2D je kromě rozteče nutné zvolit pouze počet kvantizačních úrovní; tvar vzorkovací mřížky nemá na reprezentaci obrazu vliv.
+- Volí se geometrie mřížky; čtvercová je izotropnější a efektivnější než hexagonální, zatímco hexagonální je jednodušší pro běžné paměti a displeje.
+- Jediným přípustným řešením je náhodné rozmístění vzorků, protože pravidelné čtvercové i hexagonální mřížky vždy porušují Shannonovu větu.
+* Ve 2D se volí i geometrie mřížky. Čtvercová se snadno ukládá a zobrazuje; hexagonální je směrově izotropnější, ale méně praktická.
+- Vzorkovací mřížka určuje jen radiometrické rozlišení; prostorové frekvence a směrová izotropie s ní nesouvisejí.
+---
+. Vysvětlete v souvislosti s digitálními obrazy význam pojmů (a) prostorové rozlišení; (b) spektrální rozlišení; (c) radiometrické rozlišení a (d) časové rozlišení.
+* Prostorové rozlišení určuje detail, spektrální počet a šířku pásem, radiometrické počet intenzit a časové frekvenci snímání.
+- Prostorové rozlišení je počet jasových úrovní, spektrální je počet pixelů, radiometrické je počet snímků za sekundu a časové počet barevných pásem.
+- Prostorové rozlišení udává velikost souboru, spektrální rozsah jasů, radiometrické ostrost hran a časové dobu expozice jediného snímku.
+- Spektrální rozlišení udává jen počet RGB kanálů bez ohledu na jejich šířku; radiometrické rozlišení je fyzická velikost pixelu.
+- Časové rozlišení je nejkratší čas závěrky, nikoli frekvence snímání; prostorové rozlišení nezávisí na vzorkovací mřížce.
+---
+. Napište definiční vzorec Shannonovy (též informační) entropie. Vysvětlete veličiny ve vzorci. K čemu se Shannonova entropie používá? Uvažujte šedotónový obraz. Uveďte alespoň dvě použití Shannonovy entropie v digitálním zpracování obrazu.
+- H=Σpᵢlog₂pᵢ bez záporného znaménka; entropie je proto záporná a v obrazech se používá především k měření průměrného jasu.
+- H=-Σh(i)log₂h(i), kde h(i) jsou absolutní četnosti bez normalizace; hodnota je nezávislá na velikosti obrazu.
+* H=-Σpᵢlog₂pᵢ, kde pᵢ jsou pravděpodobnosti úrovní. Měří neurčitost a používá se například v kompresi a entropickém prahování.
+- H=-Σpᵢ²log₂pᵢ; entropie měří prostorové rozlišení a používá se k interpolaci po geometrické transformaci.
+- H=-log₂(max pᵢ); jde o Shannonovu entropii celého rozdělení a používá se stejně jako úplný součet pravděpodobností.
+---
+. I když nic nevíme o interpretaci obrazových dat, můžeme měřit informační obsah obrazu Shannonovou entropií. Uvažujte šedotónový obraz s 2^b stupni šedi a rozměrem N × N. Jak spočítáte entropii z histogramu h(i), i = 0, …, 2^b − 1? Pro jaký histogram bude entropie největší?
+- pᵢ=h(i)/N a H=-Σpᵢlog₂pᵢ; největší entropie nastane, když jsou všechny pixely v jedné jasové úrovni.
+- pᵢ=h(i)/2ᵇ a H=-Σpᵢlog₂pᵢ; maximum nastane pro histogram s jediným nenulovým sloupcem u střední šedi.
+- pᵢ=h(i)/N², ale entropie je H=Σpᵢ²; největší je pro co nejvíce nerovnoměrný histogram.
+* pᵢ=h(i)/N² a H=−Σpᵢlog₂pᵢ; členy pᵢ=0 se vynechají. Maximum H=b bitů má rovnoměrný histogram pᵢ=1/2ᵇ.
+- Entropie závisí jen na počtu použitých úrovní, nikoli na četnostech; histogramy se stejným počtem sloupců proto mají stejnou H.
+---
+. Při perspektivní projekci dírkovou kamerou se 3D bod (x, y, z) promítne do obrazové roviny jako (x′, y′). Nakreslete schéma a při známé ohniskové vzdálenosti f odvoďte vztah pro x′.
+- Z podobnosti trojúhelníků plyne x′=f·x·z; vzdálenější body se tedy při stejném x promítají dále od optické osy.
+- Perspektivní projekce je x′=x/f a nezávisí na hloubce z, takže všechny rovnoběžné roviny mají stejné měřítko.
+- Platí x′=z·x/f; zvětšení roste s hloubkou a bod v nekonečnu se promítne do nekonečné vzdálenosti.
+- Platí x′=f·z/x; souřadnice obrazu je nepřímo úměrná souřadnici x a není definována na optické ose.
+* Z podobnosti trojúhelníků plyne x′=fx/z a y′=fy/z; znaménko závisí na zvolené orientaci obrazové roviny.
+---
+. K čemu slouží optická soustava (především objektiv) u fotoaparátu. Popište roli objektivu neformálně z fyzikálního hlediska.
+* Objektiv soustřeďuje paprsky ze scény na snímač a určuje zorný úhel, světelnost, zaostření, ostrost a část optických vad.
+- Objektiv pouze reguluje množství světla clonou; polohu obrazu, zorný úhel a zaostření určuje výhradně snímač.
+- Objektiv převádí digitální signál snímače na světlo a promítá jej zpět do scény, zatímco snímání provádí závěrka.
+- Úkolem objektivu je vytvořit pro všechny vzdálenosti stejně ostrý obraz bez potřeby zaostření; ohnisková vzdálenost ovlivňuje jen expozici.
+- Objektiv mění spektrální složení každého objektu na standardní RGB, ale neovlivňuje geometrické zobrazení ani světelnost.
+---
+. Fungování objektivu fotoaparátu se obvykle na praktické úrovni vysvětluje teorií geometrické optiky. Za jakých předpokladů se může být zjednodušený model geometrické optiky použit? Podotýkám, že nejbližší další model v řadě složitějších fyzikálních modelů je model vlnové optiky.
+- Geometrická optika je přesná zejména tehdy, když jsou otvory a překážky srovnatelné s vlnovou délkou a difrakce dominuje.
+- Model paprsků lze použít jen pro monochromatické světlo; pro bílé světlo nelze zákon lomu ani odrazu použít.
+- Geometrická optika zahrnuje interferenci a polarizaci, ale zanedbává přímočaré šíření a lom světla.
+- Podmínkou je, aby objektiv neměl žádné čočky; u čočkových soustav se musí vždy používat kvantová optika.
+* Geometrická optika platí, jsou-li rozměry prvků mnohem větší než vlnová délka; světlo lze modelovat paprsky a zanedbat difrakci.
+---
+. Srovnejte na konceptuální úrovni z pohledu fotografování vlastnosti dírkové komory a objektivu složeného z čoček.
+- Dírková komora propouští více světla a umožňuje kratší expozice než objektiv; čočkový objektiv má neomezenou hloubku ostrosti.
+- Dírková komora nemá difrakční omezení, takže zmenšování otvoru vždy zvyšuje ostrost; objektiv je méně ostrý kvůli většímu otvoru.
+- Čočkový objektiv i dírková komora mají stejnou světelnost a ostrost; liší se pouze tím, zda je obraz barevný.
+- Objektiv nemůže zaostřovat ani měnit zorný úhel, zatímco dírková komora zaostřuje pohybem clony a koriguje chromatickou vadu.
+* Dírková komora je jednoduchá a má velkou hloubku ostrosti, ale málo světla. Objektiv je světelnější a ostřejší, avšak má optické vady.
+---
+. Vysvětlete pojem hloubka zaostření u optického objektivu. Jaký (obvykle ovladatelný) parametr objektivu umožňuje měnit hloubku zaostření?
+- Hloubka ostrosti je vzdálenost mezi objektivem a rovinou snímače; zvětšuje se otevřením clony na nižší clonové číslo.
+* Hloubka ostrosti je rozsah vzdáleností jevících se ostré. Menší otvor, tedy vyšší clonové číslo, tento rozsah zvětšuje.
+- Je to rozsah přijatelně ostrých vzdáleností; vyšší clonové číslo jej zmenšuje, protože menší otvor zvyšuje geometrické rozostření.
+- Hloubka ostrosti závisí jen na expozičním čase a ISO, zatímco clona, ohnisko a vzdálenost zaostření ji neovlivňují.
+- Je to rozsah jasů, které snímač zaznamená bez přepalu; reguluje se clonou, ale nesouvisí s prostorovou ostrostí.
+---
+. Vysvětlete, co je přirozená vinětace. Projevuje se přirozená vinětace více u normálních objektivů nebo u širokoúhlých objektivů?
+- Přirozená vinětace je geometrické prohnutí přímek a je výraznější u teleobjektivů kvůli soudkovitému zkreslení.
+- Jde o pokles ostrosti ve středu obrazu způsobený difrakcí; nejvíce se projevuje u normálních objektivů při zaclonění.
+- Je to rovnoměrný pokles expozice celého obrazu při kratším čase; na úhlu dopadu paprsků a poloze v obraze nezávisí.
+- Přirozená vinětace zesvětluje rohy podle zákona sin⁴ a u širokoúhlých objektivů je obvykle menší než u dlouhých ohnisek.
+* Přirozená vinětace je pokles osvětlení k rohům přibližně podle cos⁴ úhlu; výraznější bývá u širokoúhlých objektivů.
+---
+. Vysvětlete, co je to radiální zkreslení objektivu. Jak se v sejmutém obraze projevuje a jak se opravuje?
+- Radiální zkreslení mění pouze jas rohů, nikoli geometrii; opravuje se násobením obrazu plochým snímkem.
+- Projevuje se posunem všech bodů o stejný vektor; koriguje se jediným globálním posunem bez kalibrace objektivu.
+- Je to barevné lemování hran způsobené různým lomem vlnových délek; opravuje se změnou vyvážení bílé.
+* Radiální zkreslení soudkovitě či poduškovitě ohýbá přímky podle vzdálenosti od středu; opravuje se kalibrovaným převzorkováním.
+- Radiální zkreslení je náhodný šum rostoucí od středu; odstraní se mediánovým filtrem bez geometrického převzorkování.
+---
+. Charakterizujte, co je barva. Souhrou jakých tří jevů vzniká u člověka barevný vjem.
+* Barevný vjem určuje spektrum osvětlení, spektrální odrazivost či propustnost objektu a citlivost oka s nervovým zpracováním.
+- Barevný vjem určuje pouze vlnová délka světla dopadajícího na objekt; spektrum zdroje, odrazivost a vlastnosti oka jsou nepodstatné.
+- Barva je objektivní vlastnost povrchu nezávislá na osvětlení a pozorovateli; stejné spektrum proto vždy vyvolá stejný vjem u každého oka.
+- Barevný vjem vzniká souhrou geometrie objektivu, expozičního času a rozlišení snímače, nikoli spektrálních charakteristik.
+- K určení barvy stačí celková intenzita světla; rozložení energie mezi vlnové délky ani odezvy čípků nejsou potřeba.
+---
+. Proč vidíme některé objekty barevně? Uvažujte např. jednu čerstvě ustřiženou červenou růži. Vysvětlete, proč vidíme stonek zeleně a květ červeně.
+- Stonek je zelený, protože absorbuje zelené a odráží hlavně červené světlo; květ je červený, protože červené vlnové délky pohlcuje.
+- Barva růže vzniká jen barevnou teplotou oka; pigmenty stonku a květu mají stejné spektrální vlastnosti.
+* Stonek odráží hlavně zelenou a květ hlavně červenou část spektra; jiné vlnové délky pigmenty převážně absorbují.
+- Stonek i květ odrážejí stejné spektrum, ale oko je rozlišuje pouze podle rozdílného jasu a tvaru.
+- Zelený stonek vyzařuje vlastní zelené světlo bez osvětlení a červený květ produkuje červené záření chemickou luminiscencí.
+---
+. Když charakterizujeme barvu z fyzikálního hlediska, představujeme si viditelnou část barevného spektra vlnových délek elektromagnetického záření získaného např. rozkladem bílého světla pomocí hranolu (pokus I. Newtona). Napište rozsah vlnových délek (od do) v nanometrech [nm], které lidské oko vidí. Uveďte čtyři barvy viditelného spektra uspořádané vzestupně podle jejich vlnových délek. (Nápověda: vzpomeňte si na barvy v duze).
+- Viditelný rozsah je přibližně 780–1500 nm; s rostoucí vlnovou délkou následují červená, žlutá, zelená, modrá a fialová.
+- Viditelné světlo je přibližně 200–380 nm; pořadí od kratších vln je červená, oranžová, zelená, modrá.
+- Viditelný rozsah je 380–780 nm, ale s rostoucí vlnovou délkou jdou barvy červená, žlutá, zelená, modrá a fialová.
+- Viditelné světlo má přibližně 380–780 µm, tedy stejné číselné meze, ale v mikrometrech místo nanometrů.
+* Viditelný rozsah je přibližně 380–780 nm. S rostoucí vlnovou délkou jdou například fialová, modrá, zelená, žlutá a červená.
+---
+. Jaké senzory jsou v lidském oku pro barevné vidění? Nakreslete zhruba citlivost jednotlivých senzorů grafem, kde na vodorovné ose bude vlnová délka kvantifikovaná v nanometrech [nm] a na svislé ose relativní citlivost v rozshu od 0 do 1.
+- Barevné vidění zajišťují tyčinky R, G a B s úzkými nepřekrývajícími se pásmy přesně na 450, 550 a 650 nm.
+* Barevné vidění zajišťují překrývající se čípky S, M a L s maximy přibližně v modrofialové, zelené a žlutozelené oblasti.
+- Čípky S, M a L mají maxima v červené, modré a zelené oblasti v tomto pořadí a jejich citlivosti se prakticky nepřekrývají.
+- Barevné vidění zajišťuje jediný typ čípku; barva se odvozuje jen z celkové intenzity a adaptace oka.
+- Čípky S, M a L měří přímo souřadnice CIE X, Y a Z, takže jejich spektrální citlivosti jsou totožné s funkcemi XYZ.
+---
+. Vysvětlete, co je barevný metamerismus. Jaký je jeho význam pro vnímání barev člověkem?
+- Metamerismus znamená, že stejné spektrum může za stejných podmínek vyvolat různé barvy u téhož pozorovatele; reprodukci barvy tím znemožňuje.
+- Metamerní barvy mají shodné spektrum, ale odlišné odezvy čípků; liší se pouze celkovou intenzitou.
+* Metamerismus znamená, že různá spektra vyvolají stejnou odezvu čípků. Díky tomu lze barvu reprodukovat jinými primárními světly.
+- Metamerismus je změna vjemu při změně prostorového rozlišení, nikoli důsledek integrace spektra třemi typy čípků.
+- Metamerismus nastává jen u monochromatického světla a nehraje roli u displejů, tisku ani správy barev.
+---
+. Co je barevný prostor? Jak je definován? Uvažujte pro jednoduchost barevný prostor barevných senzorů v lidském oku. Nezapomeňte uvést souvislost s barevným metamerismem.
+* Barevný prostor přiřazuje barvám souřadnice podle definovaných primárních složek a podmínek; metamerní spektra mají stejné souřadnice.
+- Barevný prostor je libovolný seznam názvů barev bez definovaných primárních složek, bílého bodu nebo převodních vztahů.
+- U lidského oka je barevný prostor jednorozměrný, protože všechny tři typy čípků mají stejnou spektrální citlivost.
+- Metamerní spektra musí mít v každém barevném prostoru různé souřadnice, protože souřadnice jednoznačně určují celé fyzikální spektrum.
+- Barevný prostor popisuje pouze prostorové souřadnice pixelů x, y a z; barva se určuje jasem mimo tento prostor.
+---
+. Jak a proč vznikl barevný prostor CIE XYZ? Vysvětlete, co je barevný trojúhelník a nakreslete ho. Jaký je význam souřadných os barevného trojúhelníka x, y? Co jsou spektrální barvy a kde jsou umístěny v barevném trojúhelníku? Nezapomeňte zmínit souvislost s metamerismem.
+- CIE XYZ je prostor závislý na konkrétním monitoru; chromatičnost se počítá x=X/Y, y=Y/Z a spektrální barvy leží uvnitř trojúhelníku primárních barev.
+- CIE XYZ vznikl jako tiskový prostor CMYK; x a y vyjadřují fyzickou polohu pixelu a obvod diagramu tvoří odstíny šedi.
+- Platí x=X/(X+Y), y=Y/(Y+Z); spektrální locus je přímka mezi černým a bílým bodem a metamerismus v prostoru neexistuje.
+- XYZ je dvousložkový prostor bez jasové informace; souřadnice X, Y, Z jsou normalizované tak, že vždy platí X+Y+Z=1.
+* CIE XYZ vznikl jako standard nezávislý na zařízení. x=X/S, y=Y/S, S=X+Y+Z; spektrální barvy tvoří obvod a metamerní spektra mají stejné XYZ.
+---
+. Co znamená barevný rozsah určitého snímacího nebo zobrazovacího zařízení? Jak barevný rozsah souvisí s barevným trojúhelníkem? Srovnejte kvalitativně barevný rozsah kvalitního barevného filmu a rozsah levné barevné počítačové tiskárny.
+* Gamut je množina reprodukovatelných barev a v diagramu tvoří oblast danou primárními barvami. Kvalitní film obvykle předčí levný tisk.
+- Gamut je počet bitů na kanál; v chromatickém diagramu je vždy celý spektrální locus a levná tiskárna má větší gamut než kvalitní film.
+- Gamut zařízení je množina všech fyzikálně existujících spekter, nikoli barev, které umí zařízení zaznamenat nebo reprodukovat.
+- V diagramu gamut nezávisí na primárních barvách ani médiu; všechny monitory, filmy a tiskárny mají shodnou oblast.
+- Barevný rozsah určuje pouze maximální jas, takže dvě zařízení se stejnou luminancí mají vždy stejný gamut.
+---
+. Vysvětlete, co je správa barev v digitální fotografii. Jaký je její praktický význam? Jaké jsou typické kroky k realizaci správy barev?
+* Správa barev používá kalibraci, ICC profily a převody mezi prostory, aby byl vzhled fotografie předvídatelný od snímání po tisk.
+- Správa barev převádí všechny soubory do RGB bez profilů; kalibrace zařízení není potřeba, protože číselné hodnoty mají všude stejný vzhled.
+- ICC profil zařízení nastavuje jeho hardware do správného stavu, zatímco kalibrace jen popisuje chyby bez jejich změny.
+- Správa barev zaručí reprodukci všech barev bez omezení gamutem; převodní záměr ani ořez mimo gamut není třeba řešit.
+- Jde jen o ruční úpravu sytosti na monitoru; fotoaparát, pracovní prostor, tiskárna a podmínky pozorování se do procesu nezahrnují.
+---
+. Co je barevná kalibrace počítačového monitoru? Proč a jak se monitory barevně kalibrují?
+- Kalibrace monitoru znamená pouze nastavit maximální jas; bílý bod, tónová křivka a barevné primární složky se neměří.
+- Kolorimetr přímo změní chemické složení pixelů a profil pak není potřeba, protože všechny monitory zobrazují totožně.
+* Kalibrace nastaví jas, bílý bod a tónovou odezvu; měření kolorimetrem pak vytvoří profil popisující skutečné chování monitoru.
+- Profilace nastavuje monitor na cílový stav, zatímco kalibrace pouze ukládá popis jeho chování; pojmy jsou tedy přesně opačné.
+- Kalibrace se provádí fotografováním monitoru běžným fotoaparátem bez známé odezvy a výsledkem je profil tiskárny.
+---
+. Vysvětlete pojem paletový barevný obrázek. K čemu a proč se barevné paletové obrázky používají?
+- Paletový obraz ukládá u každého pixelu plnou RGB trojici a paleta jen doporučuje barvy pro tisk, takže paměť nešetří.
+* Paletový obraz ukládá index do tabulky barev. Šetří paměť u ikon a diagramů, ale omezuje počet současně dostupných barev.
+- Index v paletě určuje prostorovou polohu pixelu, nikoli barvu; všechny pixely proto mohou používat jen jeden odstín.
+- Paletové obrazy jsou vhodné zejména pro fotografie s plynulými přechody a miliony barev, protože indexování nezpůsobuje žádná omezení.
+- Paleta se vytváří jen při zobrazení a není součástí souboru; stejný index proto má v každém programu náhodnou barvu.
+---
+. Zapište vztah pro vyhlazování histogramu h_i, i = 0, …, 255, klouzavým průměrem s oknem šířky 2K + 1 a reprezentativní hodnotou uprostřed okna.
+- h̃(i)=1/(2K)·Σ_{j=-K}^{K}h(i+j); okno obsahuje 2K+1 hodnot, ale dělí se 2K, aby se zachoval součet histogramu.
+- h̃(i)=median{h(i-K),…,h(i+K)}; jde o klouzavý průměr, protože medián a aritmetický průměr jsou u histogramu totožné.
+- h̃(i)=Σ_{j=-K}^{K}j·h(i+j); váhy jsou indexy bez normalizace a reprezentativní hodnota se ukládá na levý okraj okna.
+- h̃(i)=h(i-K)+h(i+K); vnitřní hodnoty okna se nepoužívají a šířka efektivního okna je dvě.
+* h̃(i)=1/(2K+1)·Σ_{j=-K}^{K}h(i+j), s ošetřením okrajů. Jde o klouzavý průměr okna šířky 2K+1.
+---
+. Jakými metodami předzpracování obrazu zvýšíte kontrast šedotónového obrazu pro pozorovatele, máte-li k dispozici právě tento jediný obraz. Uveďte alespoň dvě kvalitativně odlišné metody. Vysvětlete stručně princip těchto metod.
+- Kontrast jednoho obrazu lze zvýšit jen změnou expozice při novém snímání; z existujícího obrazu nelze použít jasovou transformaci ani histogram.
+- Lineární roztažení a ekvalizace jsou totožné: obě vždy mapují jasy lineárně podle minima a maxima bez ohledu na histogram.
+- Gama korekce mění pouze prostorové rozlišení a lokální adaptivní metoda používá vždy jedinou transformaci odvozenou z celého obrazu.
+- Ekvalizace zaručí rovnoměrný diskrétní histogram a vždy zachová všechny původní jasové úrovně bez slučování.
+* Kontrast zvýší lineární roztažení jasů, ekvalizace kumulativním histogramem, gama korekce nebo lokální adaptivní úprava.
+---
+. Napište definiční vztah pro přímou a inverzní jednorozměrnou Fourierovu transformaci. Vyjádřete neformálně princip a význam Fourierovy transformace.
+- Přímá DFT používá komplexní exponenciálu se stejným znaménkem jako inverzní a obě transformace mají normalizační faktor 1/n.
+- Fourierova transformace převádí frekvenční koeficienty na časovou posloupnost; inverzní naopak rozkládá časový signál na frekvence.
+* X[k]=Σₙ₌₀ᴺ⁻¹x[n]e⁻ʲ²πkn/N; x[n]=(1/N)Σₖ₌₀ᴺ⁻¹X[k]eʲ²πkn/N. DFT rozkládá signál na amplitudy a fáze frekvencí.
+- DFT reprezentuje signál pouze reálnými kosiny, takže fáze se ztrácí a původní obecnou posloupnost nelze přesně rekonstruovat.
+- Fourierova transformace seřadí vzorky podle velikosti a inverzní pouze obnoví původní pořadí bez harmonických funkcí.
+---
+. Jaká je asymptotická výpočetní složitost jednorozměrné Fourierovy transformace. Použijte značení ‘velké O’ v závislosti na délce n vstupního diskrétního signálu (posloupnosti).
+- Přímá DFT i FFT mají O(n²); FFT pouze mění pořadí operací, ale asymptotický počet násobení nesnižuje.
+- Přímá DFT má O(n log n), zatímco FFT O(n²), protože rekurzivní rozklad přidává další výpočty.
+- Přímá DFT má O(n³) a FFT O(log n), jelikož transformace vrací jen jeden frekvenční koeficient.
+* Přímá 1D DFT délky n má složitost O(n²), zatímco FFT počítá stejnou transformaci v O(n log n).
+- Složitost obou metod je O(2ⁿ), protože každý vzorek se může rozdělit do dvou frekvenčních větví.
+---
+. Vysvětlete, co je dvojrozměrná Fourierova transformace, její rozdíl od jednorozměrné (můžete definičním vzorcem nebo neformálně) a jak se používá ve zpracování obrazu.
+- 2D DFT je jedna 1D transformace aplikovaná pouze na první řádek obrazu; druhý frekvenční rozměr vzniká interpolací.
+* 2D DFT používá frekvence ve směrech x a y a je separabilní po řádcích a sloupcích. Slouží k filtraci a analýze periodických struktur.
+- 2D DFT používá prostorovou frekvenci jen ve směru x; směr y zůstává v původních jasových hodnotách a nelze jej filtrovat.
+- Na rozdíl od 1D transformace nelze 2D DFT díky neseparabilitě počítat po řádcích a sloupcích.
+- 2D DFT mění počet pixelů a používá se hlavně ke geometrické rotaci; frekvenční filtrace a periodické rušení s ní nesouvisejí.
+---
+. Vyjádřete větu o konvoluci, tj. jak je konvoluce vyjádřena ve Fourierově transformaci. Pro jednoduchost uvažujte jednorozměrný případ. K čemu se věta o konvoluci využívá?
+* Věta o konvoluci říká F{f*g}=F{f}·F{g}. Prostorová konvoluce se tak převede na násobení ve frekvenční oblasti.
+- Věta o konvoluci říká F{f*g}=F{f}+F{g}; konvoluce v prostoru se tedy převádí na sčítání spekter.
+- Platí F{f·g}=F{f}·F{g}; bodový součin v prostoru i konvoluce mají ve frekvenci stejný význam.
+- Konvoluce ve frekvenční oblasti odpovídá konvoluci v prostoru, takže transformace výpočet nikdy nezjednoduší.
+- Věta platí pouze pro konstantní signály a nelze ji použít k filtraci obrazu nebo analýze lineárních systémů.
+---
+. Jaká je výpočetní složitost diskrétní Fourierovy transformace pro dvojrozměrný obraz o velikosti N × N pokud byste v algoritmu použili přímo definiční vztah? Připomínám, že asymptotický odhad algoritmické složitosti se zapisuje formou O(.), kde se v argumentu v našem případě bude vyskytovat výraz obsahující N. Na multiplikativní a aditivní konstanty se nebude brát zřetel.
+- Přímá 2D DFT má O(N³): N² výstupních koeficientů se počítá vždy jen z N vzorků jednoho směru.
+- Přímá 2D DFT má O(N²), protože každý z N² vstupních pixelů se zpracuje právě jednou pro celý výstup.
+- Přímá 2D DFT má O(N²log N), což je složitost separabilní FFT po řádcích a sloupcích.
+* Přímá 2D DFT počítá N² výstupních koeficientů, každý součtem přes N² vzorků; její složitost je proto O(N⁴).
+- Složitost je O(N³), protože N² výstupů používá vždy jen N hodnot z jednoho řádku nebo sloupce.
+---
+. K urychlení diskrétní Fourierovy transformace byl před více než padesáti lety navržen algoritmus rychlé Fourierovy transformace (FFT). Jaký je jeho princip? Jsou nějaká omezení na velikost vstupního 2D obrazu?
+- FFT aproximuje DFT vynecháním většiny koeficientů, takže je rychlejší, ale neposkytuje stejný výsledek jako definiční vztah.
+* FFT rozkládá DFT na menší transformace a sdílí mezivýsledky. Radix-2 preferuje mocniny dvou, obecné FFT zvládnou i jiné délky.
+- FFT používá náhodný výběr frekvencí a vyžaduje vždy čtvercový obraz přesně 8×8; jiné rozměry nelze transformovat.
+- Principem FFT je převést obraz do histogramu a transformovat jen nenulové jasové úrovně; rozměr obrazu nehraje roli.
+- Radix-2 FFT vyžaduje liché délky, zatímco mocniny dvou jsou pro rekurzivní rozklad nevhodné; obecné FFT neexistují.
+---
+. Formulujte Shannonovu (též Nyquistovu, Kotelnikovu) větu o vzorkování pro jednodušší případ jednorozměrného signálu. Vysvětlete (stačí neformálně, obrázek pomůže), jak se věta o vzorkování dokazuje (nápověda: frekvenční spektra).
+* Pásmově omezený signál lze rekonstruovat při fₛ>2fₘₐₓ. Ve spektru se periodické kopie nesmějí překrývat.
+- Pásmově omezený signál lze rekonstruovat při f_s>f_max; ve spektru se sousední kopie mohou překrývat až do poloviny své šířky.
+- Podmínka je f_s<2f_max, protože nižší vzorkovací frekvence oddaluje periodické kopie spektra a brání aliasingu.
+- Věta vyžaduje jen dostatečný počet kvantizačních úrovní; vzdálenost vzorků a maximální frekvence signálu nejsou podstatné.
+- Při vzorkování vznikne ve frekvenční oblasti jediná zúžená kopie spektra, nikoli periodické repliky; aliasing je časová chyba kvantování.
+---
+. Proč se lineární ortogonální integrální transformace s výhodou používají pro reprezentaci signálů a obrazů (např. Fourierova, kosínová, metoda hlavních směrů)? Uveďte dva příklady týkající se digitální fotografie.
+- Ortogonální transformace rozprostírají energii rovnoměrně do všech koeficientů, což zvyšuje redundanci a usnadňuje kompresi.
+* Ortogonální transformace koncentrují energii do mála koeficientů. Příklady: DCT v JPEG a Fourierova filtrace či PCA obrazů.
+- Výhodou je, že vždy odstraní vysoké frekvence a šum bez nutnosti volit nebo kvantovat koeficienty.
+- Fourierova, kosinová transformace a PCA jsou nelineární a neumožňují rekonstrukci původního signálu z koeficientů.
+- Transformace se používají jen ke změně barevného prostoru; s kompresí, filtrací nebo dekorrelací obrazových dat nesouvisejí.
+---
+. Charakterizujte předzpracování obrazu. Co je vstupem a výstupem předzpracování obrazu. K čemu předzpracování obrazu slouží? Uveďte tři příklady použití metod předzpracování.
+- Předzpracování převádí obraz přímo na slovní interpretaci scény; výstupem už nemůže být obraz nebo obrazová funkce.
+- Vstupem předzpracování je vždy geometrický model a výstupem syntetický obraz, takže jde o část počítačové grafiky.
+- Předzpracování smí měnit jen formát souboru; kontrast, šum, geometrie a systematické vady se řeší až po rozpoznání objektů.
+* Vstupem i výstupem je obraz; předzpracování potlačí šum, koriguje vady, zvýší kontrast nebo upraví geometrii.
+- Předzpracování je vždy globální a nelineární; lokální filtrace, jasová korekce nebo registrace do něj nepatří.
+---
+. Charakterizujte dvojrozměrnou konvoluci. K čemu se dvojrozměrná konvoluce používá v digitálním zpracováním obrazu?
+* 2D konvoluce počítá vážený součet okolí podle masky. Používá se pro vyhlazení, derivace, detekci hran a ostření.
+- 2D konvoluce vybírá medián hodnot v okolí bez vah; proto je nelineární a nelze jí realizovat derivaci ani Gaussovo vyhlazení.
+- Konvoluce násobí každý pixel jediným koeficientem podle jeho absolutní polohy; sousední hodnoty do výsledku nevstupují.
+- 2D konvoluce je násobení Fourierových koeficientů pouze po řádcích, nikoli prostorový vážený součet okolí.
+- Konvoluční maska se vždy přizpůsobuje aktuálním hodnotám obrazu, takže operace s pevnou maskou není lineární.
+---
+. Roztřiďte metody předzpracování obrazu do čtyř skupin podle velikosti zpracovávaného okolí právě zpracovávaného pixelu. U každé skupiny uveďte alespoň jeden příklad.
+- Podle velikosti okolí se rozlišují jen bodové operace a globální transformace; lokální okolí ani korekce závislá na poloze netvoří samostatné skupiny.
+- Čtyři skupiny jsou lineární, nelineární, invertibilní a neinvertibilní; velikost okolí se při třídění neuvažuje.
+- Bodová transformace používá celý obrazový histogram, lokální filtr jediný pixel a globální obnova pevnou masku 3×3.
+- Rozdělení podle okolí je: RGB operace, jasové operace, geometrické operace a komprese; všechny mohou používat libovolný počet pixelů.
+* Čtyři skupiny: transformace jasové stupnice; bodové operace podle polohy; lokální filtrace z malého okolí; globální metody z celého obrazu, například DFT.
+---
+. Vysvětlete princip jasových korekcí (obvykle se používají k odstranění systematických vad při snímání obrazu), když se uvažuje multiplikativní model poruchy. Vyjádřete matematicky.
+- Při multiplikativním modelu g=f+m se korekce provede odečtením m; dělení by patřilo k aditivní poruše.
+- Při g=m·f se správný obraz získá f̂=g·m; nerovnoměrnost se tedy při opravě násobí podruhé.
+* Při g=m·f se nerovnoměrnost m odhadne snímkem rovnoměrné plochy a koriguje se f̂=g/m s normalizací.
+- Multiplikativní porucha se odhaduje z tmavého snímku se zakrytým objektivem, zatímco snímek rovnoměrné plochy slouží pouze k aditivnímu šumu.
+- Korekce multiplikativní vady je možná jen histogramovou ekvalizací a nevyžaduje odhad prostorově proměnné citlivosti.
+---
+. Pro vyjádření afinních geometrických transformací obrazu se s výhodou využívají homogenní souřadnice. Vysvětlete, co jsou homogenní souřadnice. Jakou výhodu pro vyjádření afinních geometrických transformací přinášejí. (nápověda: vzpomeňte si na jazyk pro popis stránky PostScript).
+- Homogenní souřadnice zapisují bod (x,y) jako (x,y,0); posun se pak vyjadřuje běžnou maticí 2×2 bez další souřadnice.
+- Trojice (x,y,1) dovoluje maticově vyjádřit rotaci a měřítko, ale nikoli posun nebo skládání více transformací.
+* Bod (x,y) se zapíše jako (wx,wy,w), obvykle (x,y,1). Afinní transformace pak tvoří matice 3×3 skládané násobením.
+- Různé trojice (wx,wy,w) představují různé body i po vydělení w, takže homogenní reprezentace není škálově ekvivalentní.
+- Homogenní souřadnice mění afinní transformaci na nelineární interpolaci jasů a jejich výhodou je zvýšení rozlišení obrazu.
+---
+. Vysvětlete myšlenku ekvalizace histogramu. K čemu se ekvalizace histogramu používá ve zpracování obrazu?
+* Ekvalizace mapuje jas podle kumulativního histogramu, aby lépe využila dostupný rozsah a obvykle zvýšila globální kontrast.
+- Ekvalizace používá obyčejný histogram, nikoli kumulativní; každou vstupní úroveň násobí její absolutní četností.
+- Cílem ekvalizace je soustředit všechny pixely do několika středních jasů, aby se zmenšil kontrast a dynamický rozsah.
+- Ekvalizace je lokální prostorový filtr 3×3, který mění hodnotu podle sousedů a zachovává globální histogram beze změny.
+- Transformace vždy vytvoří dokonale plochý diskrétní histogram a současně zachová všechny vstupní úrovně jednoznačně.
+---
+. Vysvětlete, proč ekvalizovaný histogram diskrétního obrazu není obvykle plochý? V ideálním případě bychom to očekávali.
+* Konečné četnosti a kvantování způsobí slučování vstupních úrovní a přeskakování výstupních; diskrétní histogram proto nebývá plochý.
+- Diskrétní ekvalizovaný histogram není plochý jen kvůli šumu snímače; při obrazu bez šumu bude vždy přesně rovnoměrný.
+- Nerovnost vzniká tím, že kumulativní transformace přidává nové pixely, takže celkový počet ve výstupu je větší než ve vstupu.
+- Ekvalizace nemůže slučovat jasové úrovně ani některé výstupní hodnoty přeskočit; nerovnost tedy způsobuje pouze zaokrouhlení souřadnic pixelů.
+- Plochý histogram je nemožný jen u barevných obrazů; každý šedotónový diskrétní obraz lze ekvalizovat na přesně stejnou četnost všech 256 úrovní.
+---
+. Obecně formulovaná transformace jasové stupnice T nahradí vstupní jas p novým jasem q = T (p). Předpokládejme obvyklý 8 bitový šedotónový obraz. Bude počet jasových úrovní ve výstupním obraze vždy stejný, jako ve vstupním obraze? Vysvětlete a uveďte příklady.
+- Ano, každá transformace T zachová počet použitých jasů, protože každému vstupnímu pixelu odpovídá právě jeden výstupní pixel.
+- Počet úrovní může jen růst: nelineární T vytváří pro jednu vstupní hodnotu několik různých výstupních hodnot i bez závislosti na poloze.
+- Počet použitých úrovní vždy klesne, protože i prosté mapování 256 vstupních hodnot musí alespoň dvě hodnoty sloučit.
+* Ne. q=T(p) může vstupní úrovně sloučit, takže počet klesne; při prostém mapování zůstane stejný a bez další závislosti nevzroste.
+- Počet úrovní závisí pouze na bitové hloubce výstupního souboru; vlastnosti T a množina skutečně použitých vstupních hodnot jej neovlivní.
+---
+. Uvažujte šedotónový obrázek. Ekvalizace histogramu se využívá pro zvýšení kontrastu lepším využitím jasové stupnice. Zvyšuje ekvalizace histogramu množství informace v obrazu, pokud bychom množství informace měřili Shannonovou entropií? Vysvětlete a uveďte příklady.
+* Deterministická ekvalizace nezvýší entropii: prosté přeznačení úrovní ji zachová, slučování ji sníží. Kontrast přesto může vzrůst.
+- Ano, ekvalizace vždy zvyšuje Shannonovu entropii na maximum, protože výsledný diskrétní histogram je přesně plochý.
+- Ano, každé roztažení číselného rozsahu zvyšuje entropii, i když se pravděpodobnosti úrovní nezmění a mapování je prosté.
+- Ne, ale z jiného důvodu: po každé ekvalizaci jsou všechny pixely stejné, takže entropie vždy klesne na nulu.
+- Entropie může libovolně vzrůst nad bitovou hloubku obrazu, protože deterministická transformace vytváří nové informace o scéně.
+---
+. Nechť je afinní geometrická transformace v rovině popsána vztahy x′ = a₀ + a₁x + a₂y a y′ = b₀ + b₁x + b₂y. (a) Kolik nejméně vlícovacích bodů je třeba pro výpočet koeficientů? (b) Proč se v praxi používá více bodů? (c) Jak se přeurčená soustava obvykle řeší?
+- Stačí dva vlícovací body, protože každý dává dvě rovnice a šest koeficientů se dopočítá z podmínky zachování délek.
+- Jsou nutné nejméně čtyři body i pro přesnou afinní transformaci; tři body vždy určují jen posun a rotaci.
+* Stačí tři nekolineární body. Nadbytečné body omezují vliv chyb a přeurčená soustava se řeší metodou nejmenších čtverců.
+- Více bodů se používá proto, aby soustava měla nekonečně mnoho řešení; řeší se obvykle přesnou Gaussovou eliminací bez optimalizace.
+- Tři body mohou být libovolně kolineární a přeurčená soustava se řeší maximalizací součtu čtverců reziduí.
+---
+. Při geometrických transformacích diskrétních obrazů je nutné aproximovat hodnotu obrazové funkce f (x, y). Proč? Uveďte alespoň dvě metody pro takovou aproximaci (nejlépe obrázkem, vzorcem,... ).
+- Interpolace je nutná proto, že transformace mění bitovou hloubku; souřadnice výstupu přitom vždy přesně leží na vstupní mřížce.
+- Při dopředném mapování se každý vstupní pixel zobrazí právě do všech výstupních pixelů, takže mezery nevznikají a interpolace není potřeba.
+* Transformované souřadnice obvykle neleží na pixelové mřížce, proto se jas aproximuje nejbližším sousedem, bilineárně či bikubicky.
+- Nejbližší soused a bilineární interpolace aproximují nové geometrické souřadnice, nikoli hodnotu obrazové funkce v neceločíselném bodě.
+- Interpolovat lze jen barevné kanály, zatímco u šedotónového obrazu musí být neceločíselná poloha vždy zaokrouhlena na nulu.
+---
+. Vysvětlete princip interpolace jasu po geometrické transformaci metodou nejbližšího souseda a lineární interpolací.
+- Nejbližší soused počítá vážený průměr čtyř pixelů, zatímco bilineární interpolace zvolí jediný nejbližší pixel.
+* Nejbližší soused převezme jediný nejbližší pixel; bilineární interpolace váží čtyři sousedy podle vzdálenosti a je hladší.
+- Bilineární interpolace používá šestnáct sousedů a kubický polynom; čtyři sousedé patří k bikubické interpolaci.
+- Nejbližší soused je vždy hladší než bilineární interpolace, protože nevytváří schodovité hrany a více rozmazává.
+- Bilineární interpolace je nelineární mediánová operace; váhy nezávisí na vzdálenosti od čtyř okolních pixelů.
+---
+. Uvažujte filtraci náhodného aditivního šumu v obraze. Odhad správné hodnoty se může počítat jako aritmetický průměr n zašuměných hodnot. Kolikrát se po filtraci zmenší hodnota šumu vyjádřená směrodatnou odchylkou σ? Vysvětlete, jaký je statistický princip poklesu šumu (nápověda: centrální limitní věta).
+- Směrodatná odchylka průměru je σ/n, takže šum se zmenší n-krát; rozptyl průměru je σ²/n².
+- Směrodatná odchylka zůstane σ, protože průměrování nezávislých vzorků mění jen střední hodnotu, nikoli rozptyl.
+- Šum se zmenší √n-krát pouze při dokonale korelovaných vzorcích; u nezávislých měření se nezmenší.
+- Centrální limitní věta říká, že směrodatná odchylka součtu je σ/n a rozdělení průměru se s rostoucím n stává rovnoměrným.
+* Průměr n nezávislých měření má směrodatnou odchylku σ/√n, tedy šum klesne √n-krát; rozptyl průměru je σ²/n.
+---
+. Lze filtrovat šum v obraze obyčejným průměrováním například z 21 vzorků, aniž by byl obraz po filtraci rozmazaný? Pokud ano, jak?
+* Ano: zprůměrují se opakované přesně registrované snímky stejné statické scény. Neprůměrují se různé prostorové detaily.
+- Ano, stačí prostorově zprůměrovat 21 sousedních pixelů v jediném snímku; hrany se při libovolně velké masce nikdy nerozmažou.
+- Ne, průměrování vždy rozmazává, i když se použijí opakované dokonale registrované snímky statické scény.
+- Ano, pokud se 21 snímků stejné scény zprůměruje bez registrace; případný pohyb kamery zvyšuje ostrost díky subpixelovým posunům.
+- Ano, ale jen tak, že se každý z 21 vzorků nahradí mediánem celého obrazu; časové opakování scény není použitelné.
+---
+. Na obrázku je výřez obrazové funkce. Tučně je ohraničena filtrační maska. Vypočtěte hodnotu ve středu masky (a) při vyhlazování aritmetickým průměrem a (b) při mediánové filtraci.
+- V masce je 13 hodnot se součtem 52; průměr je 4, ale medián je 4, protože se vybírá aritmetický střed rozsahu 0 až 15.
+- Maska obsahuje 13 hodnot se součtem 65, takže průměr je 5; po seřazení je medián 1.
+- Do kosočtvercové masky patří všech 25 hodnot čtverce, proto je průměr 4 a medián 0.
+- Průměr se počítá jen z nenulových hodnot, takže je 13; medián se počítá ze všech hodnot a je 1.
+* Kosočtvercová maska obsahuje 13 hodnot se součtem 52: aritmetický průměr je 4 a sedmá seřazená hodnota, medián, je 1.
+---
+. Uvažujte filtraci šumu v obraze realizovanou konvolucí s maskou rozměru 11 x 11, která aproximuje gaussovský filtr. Jedná se o lineární operaci? Zkuste své rozhodnutí matematicky zdůvodnit.
+- Konvoluce s Gaussovou maskou je nelineární, protože hodnoty masky nejsou všechny stejné a výstup závisí na okolí.
+- Operace je lineární jen pro obrazy bez šumu; u zašuměného obrazu přestává platit aditivita a homogenita.
+- Pevná maska je lineární pouze tehdy, když její koeficienty mají součet nula; Gaussovská maska se součtem jedna lineární není.
+* Ano. Konvoluce s pevnou maskou je lineární, protože splňuje L(af+bg)=aL(f)+bL(g); výstup je vážený součet s konstantními koeficienty.
+- Konvoluce je nelineární kvůli okrajům obrazu; žádná volba okrajových podmínek nemůže zachovat L(af+bg)=aL(f)+bL(g).
+---
+. Jakými metodami předzpracování obrazu zvýšíte kontrast obrazu pro pozorovatele, máte-li k dispozici právě tento jediný obraz. Uveďte alespoň dvě možnosti.
+- Kontrast se zvýší pouze prostorovým ostřením; roztažení jasů, gama nebo ekvalizace mění jen průměrný jas, nikoli kontrast.
+- Lineární roztažení a ekvalizace vždy dávají totožný výsledek, protože obě používají pouze minimum a maximum obrazu.
+* Kontrast lze zvýšit roztažením jasů, ekvalizací histogramu, gama korekcí nebo lokální adaptivní úpravou.
+- Lokální adaptivní zvýšení kontrastu používá jeden globální histogram; proto se neliší od běžné ekvalizace.
+- Gama korekce je geometrická změna měřítka obrazu a nemění vztah vstupního a výstupního jasu.
+---
+. Co je a jak se matematicky popisuje hrana v obrazové funkci f (x, y)? Definiční vzorce pro hranu uveďte pro spojitý i digitalizovaný obraz.
+- Hrana je oblast konstantního jasu; ve spojitém obraze ji určuje minimum |∇f| a digitálně nulová první diference.
+- Hrana je vždy průchod první derivace nulou; maximum gradientu ani nulový průchod druhé derivace se nepoužívají.
+- V digitálním obraze lze derivaci určit přesně bez aproximace z jediného pixelu, takže okolní diference nebo masky nejsou potřeba.
+- Hrana je globální změna histogramu a její poloha nemůže být popsána lokálními derivacemi obrazové funkce.
+* Hrana je výrazná lokální změna f: maximum |∇f| nebo nulový průchod druhé derivace; digitálně se derivace aproximují diferencemi či maskami.
+---
+. Co je to hranový element (angl. edgel)? K čemu se v analýze obrazů hranový element používá?
+* Edgel je lokální hranový prvek s polohou, orientací a silou. Spojováním edgelů vznikají kontury pro segmentaci a rozpoznávání.
+- Edgel je celá uzavřená oblast segmentace s plochou a průměrným jasem; nemá lokální polohu ani orientaci.
+- Edgel je pixel bez informace o směru či síle a nelze jej spojovat do kontur nebo použít při rozpoznávání tvarů.
+- Hranový element označuje pouze koeficient konvoluční masky, nikoli lokální výsledek detekce hrany v obraze.
+- Edgel popisuje barevný gamut jednoho pixelu; jeho orientace je vlnová délka dominantní barvy.
+---
+. Pro hledání hran v obrazové funkci f(x, y) se používá Laplaceův operátor ∇²f(x, y). Napište jeho definici pro spojitou obrazovou funkci. Jsou vlastnosti Laplaceova operátoru směrově závislé?
+* ∇²f=∂²f/∂x²+∂²f/∂y². Spojitý Laplacián je rotačně invariantní; jen konkrétní diskrétní aproximace může být mírně anizotropní.
+- Laplacián je ∂²f/∂x∂y, tedy jen smíšená derivace; je silně závislý na volbě směru os.
+- Laplacián je ∂f/∂x+∂f/∂y a jako první derivace udává orientovaný gradient obrazu.
+- Platí ∇²f=(∂f/∂x)²+(∂f/∂y)²; operátor je proto vždy nezáporný a nemá nulové průchody.
+- Spojitý Laplacián je směrově závislý jako jedna parciální derivace; rotační invariance vzniká teprve volbou diskrétní masky.
+---
+. Jakou výhodu přináší určování polohy hrany jako průchodu druhé derivace obrazové funkce nulovou hladinou? Napište, v jakých hranových detektorech se této výhody využívá a jak.
+- Nulový průchod druhé derivace přímo udává velikost a orientaci gradientu, takže není třeba vyhlazení ani test změny znaménka.
+- Výhodou je úplná necitlivost na šum; druhá derivace šum potlačuje sama a Gaussův filtr by lokalizaci vždy zhoršil.
+* Nulový průchod druhé derivace přesně lokalizuje změnu zakřivení. Využívá jej Marr–Hildrethův detektor po vyhlazení LoG či DoG.
+- Zero-crossing se používá v Sobelově a Prewittově detektoru, které hledají průchod první derivace nulou po mediánové filtraci.
+- Marr–Hildrethův detektor hledá maxima Laplaciánu, nikoli změnu znaménka, a LoG se používá jen k ostření výsledku.
+---
+. Marrův přístup hledá nulové průchody druhé derivace obrazu vyhlazeného Gaussovým filtrem g. Pokračujte v odvození ∇²d = ∇²(f ∗ g) = (∇²f) ∗ g = … tak, abyste nemuseli derivovat obraz f. Díky jakým vlastnostem operací lze trik použít?
+* Díky linearitě a záměnnosti derivace s konvolucí platí ∇²(f*g)=f*(∇²g); obraz se konvolvuje s derivovaným Gaussiánem LoG.
+- Platí ∇²(f*g)=(∇²f)*g, ale derivaci nelze přesunout na g; trik proto stále vyžaduje derivovat zašuměný obraz.
+- Platí ∇²(f*g)=(∇f)*(∇g); stačí tedy násobit dva gradienty bod po bodu bez konvoluce.
+- Laplacián a konvoluce nejsou lineární ani záměnné, takže pořadí operací lze změnit jen přibližně pro konstantní obraz.
+- Trik nahrazuje derivaci obrazové funkce inverzní Fourierovou transformací Gaussiánu; LoG maska se nepoužívá.
+---
+. Představte si, že máte k dispozici již sejmutý digitální obraz. Vysvětlete princip ostření obrazu (neptám se globální úpravu jasové stupnice podle histogramu). Co je cílem ostření? V jakých situacích se ostření používá?
+- Ostření je globální roztažení histogramu, které mění pouze jasový rozsah a nezesiluje hrany nebo vysoké prostorové frekvence.
+* Ostření zesiluje hrany a vysoké frekvence, například unsharp maskingem; kompenzuje mírné rozmazání, ale zesílí také šum.
+- Ostření potlačuje vysoké frekvence Gaussovým filtrem; cílem je odstranit hrany a snížit lokální kontrast.
+- Unsharp masking odečte původní obraz od rozmazaného a použije pouze rozmazanou složku, takže výsledkem je další vyhlazení.
+- Ostření lze použít k přesné obnově libovolně rozostřeného snímku bez znalosti rozmazání a bez zesílení šumu.
+---
+. Komprese dat (včetně obrazů) se může opírat o snížení redundance dat a případně o snížení irelevance dat. Vysvětlete oba pojmy. Uveďte po jednom příkladu na snížení redundance a na snížení irelevance v kompresi obrazů. Vysvětlete stručně podstatu příslušných kompresních metod.
+- Redundance je vizuálně nevýznamná informace a irelevance statistická předvídatelnost; Huffman proto odstraňuje irelevanci a kvantování DCT redundanci.
+- Redundance i irelevance lze odstranit bezeztrátově, protože ani jedna část dat nenese žádnou informaci o originálu.
+- Redundance znamená pouze duplicitní soubory na disku, nikoli korelaci nebo nerovnoměrné pravděpodobnosti uvnitř obrazu.
+* Redundance je předvídatelnost odstranitelná bez ztráty, například Huffmanem; irelevance je málo vnímaná informace zahazovaná kvantováním JPEG.
+- Irelevance je informace, kterou lze vždy přesně rekonstruovat z okolních pixelů; její odstranění proto není zdrojem ztráty.
+---
+. Vysvětlete, co je ztrátová a co bezeztrátová komprese obrazu s využitím pojmů redundance a irelevance dat.
+* Bezeztrátová komprese odstraní redundanci a přesně obnoví data; ztrátová navíc odstraní irelevantní složky a rekonstruuje aproximaci.
+- Bezeztrátová komprese odstraňuje irelevanci a ztrátová pouze redundanci; proto ztrátová metoda vždy obnoví přesný originál.
+- Obě metody odstraňují stejné informace a liší se jen příponou souboru, nikoli možností přesné rekonstrukce.
+- Bezeztrátová komprese může libovolně kvantovat transformační koeficienty, pokud zachová rozměry obrazu.
+- Ztrátová komprese je taková, při níž se komprimovaný soubor někdy ztratí při přenosu; obsahová odchylka od originálu není podstatná.
+---
+. Pro stanovení redundance při kompresi obrazových dat se používá Shannoova (též informační) entropie. Uvažujte monochromatický obraz s histogramem h(i), i = 1... 255. Vypočtěte odhad entropie. Jak spočtěte redundanci, když je každý pixel obrazu reprezentován n bity?
+- Z histogramu se určí pᵢ=h(i)/255 a H=-Σpᵢlog₂pᵢ; absolutní redundance je H−n a relativní H/n.
+- Entropie je H=-Σh(i)log₂h(i) z absolutních četností; redundance je n+H, takže závisí přímo na počtu pixelů.
+- pᵢ=h(i)/Σh, ale redundance je H/n bitů na pixel a absolutní n·H; při H=n je redundance maximální.
+* pᵢ=h(i)/Σh a H=-Σpᵢlog₂pᵢ. Při n bitech je absolutní redundance n-H a relativní 1-H/n.
+- Entropie se rovná počtu nenulových histogramových tříd a redundance je rozdíl mezi tímto počtem a 255.
+---
+. Pro odstranění redundance při kódování v kompresi dat se používá Huffmanovo kódování. Uveďte jeho myšlenku. Je Huffmanovo kódování optimální? Za jakých podmínek? K čemu se používá?
+- Huffman přiřazuje nejčastějším symbolům nejdelší slova a nejvzácnějším nejkratší; optimální je mezi všemi možnými blokovými kódy bez omezení prefixu.
+- Algoritmus opakovaně spojuje dvě nejpravděpodobnější větve, aby minimalizoval maximální délku; pravděpodobnosti symbolů nemusí být známy.
+- Huffmanův kód není prefixový a k oddělení slov potřebuje zvláštní znak, jinak nelze proud jednoznačně dekódovat.
+- Je vždy přesně na Shannonově entropii pro každý zdroj, i když ideální délky -log₂p nejsou celá čísla.
+* Huffman spojuje dvě nejméně pravděpodobné větve. Je optimální mezi symbolovými binárními prefixovými kódy a používá se k entropickému kódování.
+---
+. Při kompresi dat se pro odstranění redundance v kódování používá Huffmanovo kódování, které je za určitých podmínek optimální. Za jakých podmínek? Metodu kódování lze ještě vylepšit, když se místo Huffmanova kódování použije aritmetické kódování. Jak se musí podmínky změnit? Čím se aritmetické kódování liší od Huffmanova kódování?
+- Huffman může používat neceločíselný počet bitů na jeden symbol, zatímco aritmetické kódování musí každému symbolu přiřadit samostatné celé kódové slovo.
+* Huffman používá celočíselná prefixová slova po symbolech. Aritmetické kóduje celou posloupnost intervalem a může se více přiblížit entropii.
+- Aritmetické kódování spojuje vždy dvě nejméně pravděpodobné větve stejně jako Huffman; rozdíl je jen v grafickém zápisu stromu.
+- Aritmetické kódování vyžaduje všechny pravděpodobnosti jako mocniny 1/2, jinak není možné jednoznačné dekódování.
+- Huffman je optimální mezi libovolnými kódy bez omezení, zatímco aritmetické kódování se k entropii přiblížit nemůže.
+---
+. (a) Vysvětlete princip dnes hojně používané ztrátové metody komprese obrazu podle standardu JPEG? (b) Při velkých kompresních poměrech jsou ve výsledku patrné čtverečky rozměru 8x8. Čím je tento tzv. blokovací efekt způsoben? Proč se k takovému řešení přistoupilo?
+- JPEG používá v každém bloku 8×8 bezeztrátovou DCT bez kvantování; blokovací efekt vzniká pouze podvzorkováním barev před transformací.
+- Základní JPEG transformuje celý obraz jedinou globální DCT; bloky 8×8 se používají jen pro pořadí zápisu souboru a neovlivňují obraz.
+* JPEG zpracuje bloky 8×8 pomocí DCT, kvantování a entropického kódování. Silná kvantizace nezávislých bloků způsobí blokovací efekt.
+- Hlavním ztrátovým krokem je Huffmanovo kódování, zatímco kvantování DCT koeficientů je plně reverzibilní.
+- Blokovací efekt způsobuje překrytí sousedních bloků při příliš jemné kvantizaci; silnější komprese jej proto zmenšuje.
+---
+. Jaký je rozdíl mezi ztrátovými a bezeztrátovými metodami komprese obrazu? Uveďte princip ztrátových i bezeztrátových metod. Uveďte jeden příklad bezeztrátové a ztrátové komprese.
+- PNG je typická ztrátová metoda a JPEG bezeztrátová; PNG kvantuje frekvence, zatímco JPEG vždy přesně rekonstruuje pixely.
+* Bezeztrátové metody jako PNG přesně obnoví data; ztrátové jako JPEG kvantují méně důležité složky a obnoví aproximaci.
+- Bezeztrátová komprese dovoluje malou odchylku pixelů, pokud ji člověk nevidí; ztrátová se liší jen vyšším kompresním poměrem.
+- Ztrátové metody odstraňují pouze statistickou redundanci a nikdy irelevantní složky vnímané člověkem.
+- Bezeztrátová metoda musí zachovat vizuální vzhled, ale nemusí zachovat přesné číselné hodnoty pixelů.
+---
+. Metody komprese se používají i pro jednorozměrné signály. I obraz je možné reprezentovat jako jednorozměrný signál, což například uděláme, když obraz ‘zazipujeme’ (použije se algoritmus LZW pracující se slovníkem). U kompresních metod specializovaných na obrazy můžeme dosáhnout vyšší komprese. Proč? Pro vysvětlení použijte pojem redundance dat. (Odpověď dává také odpověď na přirozenou otázku: Čím se liší komprese obrázků od komprese signálů?).
+* Obrazové kodeky využívají 2D korelaci, hladké oblasti, hrany a lidské vidění; obecný ZIP/LZW tuto obrazovou strukturu využije hůře.
+- Obrazové kodeky mají vyšší kompresi proto, že nejprve převedou 2D obraz na náhodně uspořádanou 1D posloupnost a odstraní prostorovou korelaci.
+- ZIP/LZW využívá všechny 2D směry a model lidského vidění stejně jako JPEG; specializace na obraz proto nepřináší žádnou výhodu.
+- Vyšší komprese vzniká pouze zmenšením rozměrů obrazu; korelace sousedních pixelů, hladké plochy a hrany se nevyužívají.
+- Obraz se liší od jiných signálů tím, že neobsahuje žádnou redundanci; specializované kodeky proto spoléhají jen na ztrátu náhodných pixelů.
+---
+. Definujte kompresní poměr dvěma způsoby, a to na základě redundance a na základě úspory paměti.
+- Kompresní poměr je CR=S₁/S₀, takže větší hodnota znamená větší komprimovaný soubor; úspora je 1−S₀/S₁.
+- CR=S₀−S₁ a relativní úspora S₀/S₁; obě veličiny mají jednotku byte a nelze je vyjádřit procentem.
+- Kompresní poměr se rovná entropii v bitech na pixel; skutečné velikosti původního a komprimovaného souboru do něj nevstupují.
+- Relativní úspora je S₁/S₀ a při dokonalé kompresi se blíží jedné; vztah k CR je úspora=CR−1.
+* CR=S₀/S₁. Relativní úspora neboli redundance r=1−S₁/S₀=1−1/CR, tedy CR=1/(1−r).
+---
+. Vysvětlete princip ztrátové komprese obrázků pomocí lineárních integrálních transformací. Vyjmenujte dvě takové metody a naznačte jejich princip. Proč se pro obrazy používají jiné metody komprese než pro posloupnosti?
+- Transformační komprese zvětšuje počet významných koeficientů a kvantuje hlavně nízké frekvence, protože nesou nejméně energie.
+- DCT i vlnková transformace jsou bezeztrátové slovníkové metody; ztráta vzniká pouze při Huffmanově kódování.
+* Transformace soustředí energii a méně důležité koeficienty se kvantují: DCT v JPEG, vlnky v JPEG 2000. Obrazové kodeky navíc využívají 2D korelaci a zrak.
+- Transformace sama musí změnit obraz nevratně; i bez kvantování nelze z úplné sady koeficientů rekonstruovat původní hodnoty.
+- Pro obrazy se používají stejné metody jako pro libovolnou posloupnost, protože 2D korelace a vlastnosti zraku neposkytují využitelnou informaci.
+---
+. Komprese JPEG využívá kosinovou transformaci. Nechť má obraz n řádků a n sloupců. Jaká je časová složitost 2D kosinové transformace vypočtené přímo z definice a pomocí rychlého algoritmu obdobného FFT?
+- Přímá 2D DCT má O(n³), protože každý z n² koeficientů používá n vzorků; rychlá verze má O(n log n) pro celý obraz.
+- Přímá 2D DCT má O(n²log n), zatímco rychlá O(n⁴); rychlý algoritmus přidává rekurzivní režii.
+* Pro obraz n×n má přímá 2D DCT O(n⁴), zatímco separabilní rychlá transformace po řádcích a sloupcích přibližně O(n²log n).
+- Obě varianty mají O(n²), protože každý pixel se zpracuje právě jednou bez ohledu na počet výstupních koeficientů.
+- Přímá DCT má O(n⁴), ale rychlá má O(log n); řádkové a sloupcové transformace nezávisí na počtu n² pixelů.
+---
+. Formulujte úlohu segmentace obrazu (vstup, výstup, co má udělat?). Napište, na co se segmentace používá při zpracování digitálních fotografií.
+- Segmentace převádí obraz na jediný globální histogram; výstup neobsahuje masky, oblasti ani hranice objektů.
+- Segmentace je totéž co geometrická změna měřítka a používá se jen ke zvětšení rozlišení fotografie.
+- Výstupem segmentace musí být úplná sémantická věta o scéně; rozdělení na oblasti bez pojmenování objektů není segmentace.
+* Segmentace rozdělí obraz na oblasti či objekty a vrátí masky, štítky nebo hranice; využívá se pro výběr subjektu, měření a rozpoznání.
+- Segmentace vždy pracuje bez vstupního obrazu a generuje náhodné oblasti pro dekorativní rozostření pozadí.
+---
+. Co je to fotografie? Jaká znáte zařízení k pořízení fotografií?
+- Fotografie je výhradně chemický obraz na filmu; elektronický snímač, skener nebo vědecká kamera fotografii vytvořit nemohou.
+- Fotografie musí být pořízena viditelným světlem běžným fotoaparátem; rentgenové, infračervené nebo mikroskopické obrazy do pojmu nespadají.
+- Za fotografii se považuje jen ručně nakreslená perspektiva podle camera obscura, nikoli fyzikální záznam záření.
+- Fotografie je každý digitální obraz včetně čistě syntetického renderu, i když nevznikl záznamem světla nebo jiné fyzikální scény.
+* Fotografie je záznam působení světla či jiného záření na citlivé médium; pořizuje ji fotoaparát, skener, mikroskop či vědecká kamera.
+---
+. Jaké byly důvody objevu fotografie? Kdy, kde a kým byl vyhlášen objev fotografie? Který současný stát by mohl dodnes těžit z patentových práv, kdyby se osvíceně neodhodlal věnovat tento objev celému lidstvu?
+- Fotografie byla veřejně vyhlášena v Londýně roku 1826 Niépcem a britský stát okamžitě věnoval kalotypii celému světu.
+- Francie oznámila daguerrotypii roku 1839, ale ponechala si výhradní státní patent a její používání mimo Francii zakázala.
+- Oficiální oznámení roku 1839 se týkalo Talbotovy kalotypie; Daguerre ani Niépce s procesem nesouviseli.
+* Arago oznámil Daguerrovu metodu v Paříži roku 1839; navazovala na Niépce. Francie získala práva a postup zveřejnila volně pro svět.
+- Hlavním podnětem bylo vytvořit barevný pohyblivý obraz pro film a objev byl vyhlášen až po Autochromu roku 1907.
+---
+. Co je to Camera Obscura? Na jakých principech je založena? Jaké je její stáří dle nejstarších popisů?
+- Camera obscura používá spojnou čočku a zrcadlo, ale bez otvoru; obraz je vzpřímený a princip vznikl až v 19. století.
+- Malý otvor promítá nepřevrácený obraz, protože paprsky z jednotlivých bodů se v otvoru nekříží.
+- Princip je založen na difrakční mřížce, která rozkládá bílé světlo na spektrum; přímočaré šíření není podstatné.
+- Camera obscura je chemický fotografický proces s citlivou deskou, nikoli optické zařízení známé před vznikem fotografie.
+* Camera obscura je temná komora s otvorem, který promítá převrácený obraz; princip přímočarého šíření světla je znám od starověku.
+---
+. Ze kterého roku pochází první dochovaná fotografie? Kdo je autorem?
+- První dochovanou fotografií je Daguerrova pařížská ulice z roku 1839, protože Niépcovy obrazy se nedochovaly.
+* První obecně uznávaná dochovaná fotografie je Niépcův Pohled z okna v Le Gras z roku 1826 nebo 1827.
+- Pohled z okna v Le Gras vytvořil Talbot roku 1841 kalotypií na papírovém negativu.
+- První dochovaný snímek je barevná projekce Jamese Clerka Maxwella z roku 1861.
+- Niépce vytvořil Pohled z okna v Le Gras roku 1888 na svitkový film Kodak.
+---
+. Jaké techniky byly užívány v období prvních 50 let existence fotografie?
+- Prvních padesát let dominovaly Autochrome, Kodachrome, Polaroid a digitální CCD; daguerrotypie a kolodium se objevily až později.
+- Používala se pouze daguerrotypie; negativ-pozitiv procesy, kolodium, albumin ani suché desky v 19. století neexistovaly.
+- Kalotypie byla přímý pozitiv bez negativu a mokrý kolodiový proces umožňoval fotografovat suchou desku dlouho po přípravě.
+* První desetiletí používala daguerrotypii, kalotypii, mokrý kolodiový proces, albuminové pozitivy a později suché želatinové desky.
+- Suché želatinové desky předcházely daguerrotypii a byly běžné už při veřejném oznámení fotografie roku 1839.
+---
+. Kdo je autorem sloganu "Stiskněte spoušť, my uděláme to ostatní". Popište vznik fotoaparátu na kinofilm? Jak se jmenuje tento přístroj a jeho vynálezce?
+- Slogan patří Eastmanovi, ale označoval Leicu I Oskara Barnacka z roku 1925; Kodak roku 1888 nepoužíval svitkový film ani službu zpracování.
+- Slogan patří Oskaru Barnackovi a vztahoval se k prototypu Ur-Leica; George Eastman uvedl první kinofilmovou Leicu v roce 1913.
+* Slogan patří Eastmanovu Kodaku z roku 1888. Kinofilmovou Leicu vyvinul Oskar Barnack: Ur-Leica kolem 1913, Leica I od 1925.
+- Eastmanův slogan souvisí s Kodakem roku 1888; kinofilmový formát však zavedl Edwin Land pro Polaroid roku 1948.
+- Kodak z roku 1888 i Leica I z roku 1925 používaly stejný 35mm kinofilmový formát a oba přístroje navrhl George Eastman.
+---
+. Kdy se objevují první barevné fotografie? Popište roky a okolnosti vynálezů technik Autochrom, Kodachrome, barevný proces negativ-pozitiv, instantní fotografie.
+- Maxwell předvedl barevnou fotografii roku 1907, Autochrome roku 1861, Kodachrome roku 1948 a instantní Polaroid roku 1935.
+* Sutton/Maxwell 1861; Autochrome 1907; Kodachrome 1935; Agfacolor Neu 1936; Landův Polaroid 1948.
+- Autochrome byl barevný negativ-pozitiv proces z roku 1935 a Kodachrome autochromní skleněná deska uvedená roku 1907.
+- Kodachrome se prodával od 1935, ale jednalo se o okamžitý proces vyvolaný přímo ve fotoaparátu bez laboratorního zpracování.
+- Barevný negativ-pozitiv se prosadil už s daguerrotypií roku 1839 a Polaroid přinesl první barevnou fotografii roku 1861.
+---
+. Kdy a kde byla zkonstruována první dvouoká zrcadlovka? Kdy a kde byla vyrobena první jednooká zrcadlovka?
+- Rolleiflex byl první patentovaný SLR z Británie roku 1861 a Kine Exakta první TLR z Německa roku 1936.
+- Carlton kolem 1885 a Rolleiflex 1928/29 jsou spojeny s jednookou zrcadlovkou, zatímco Sutton a Kine Exakta s dvouokou.
+* Komerční TLR Carlton: Londýn, 80. léta 19. století; Rolleiflex Německo 1929. Suttonova SLR: Anglie 1861; 35mm Kine Exakta: Drážďany 1936.
+- První praktická TLR vznikla v Japonsku jako Minolta 7000 roku 1985 a první SLR v USA jako Kodak roku 1888.
+- TLR a SLR používají dvě stejné optické dráhy; rozdíl je jen v orientaci filmu, proto nelze určit samostatné historické prvenství.
+---
+. Stereofotografie, holografie. Kdo a kdy je objevil? Kdy a kdo prvně užil tyto technologie: měření světla za objektivem, automatické zaostřování, PhotoCD?
+- Wheatstone objevil holografii roku 1838 a Gabor stereoskopii roku 1947; Topcon RE Super byl první masový AF kompakt.
+- Topcon RE Super z roku 1963 proslavil autofocus, Konica C35 AF z roku 1977 TTL měření a Minolta 7000 Photo CD.
+- Photo CD oznámila Adobe s Photoshopem roku 1990; Kodak se na systému nepodílel a disk nebyl určen pro fotografie.
+- Stereoskopie i holografie vznikly až po roce 1945 a TTL měření se objevilo teprve u digitálních zrcadlovek po roce 2000.
+* Wheatstone: stereoskop 1838; Gabor: holografie 1947; Topcon TTL 1963; Konica AF 1977, Minolta AF SLR 1985; Kodak Photo CD 1990/92.
+---
+. Popište vznik prvních digitálních fotoaparátů: vynálezci, firmy, technologie, přístroje?
+- Sassonův prototyp Kodak z roku 1975 používal kinofilm a chemické vyvolávání; digitální záznam se objevil až u Sony Mavica 1991.
+- Sony Mavica z roku 1981 byla první plně digitální kamera ukládající soubory JPEG na paměťovou kartu; před ní žádný elektronický prototyp nebyl.
+* Sasson/Kodak vytvořil digitální CCD prototyp 1975; následovaly Sony Mavica 1981 a profesionální systémy Kodak DCS kolem 1991.
+- První digitální fotoaparát vytvořil Thomas Knoll roku 1990 jako součást Photoshopu; CCD a videotechnika se na vývoji nepodílely.
+- Profesionální digitální systémy Kodak/Nikon byly běžné už roku 1935 a používaly Autochrome místo elektronického snímače.
+---
+. Jmenujte čtyři významné světové autory 19. století a jejich dílo.
+- Správná čtveřice: Nadar—chronofotografie; Cameron—americký Západ; Muybridge—portréty pařížských osobností; O’Sullivan—inscenované viktoriánské portréty.
+- Správná čtveřice: Daguerre—Untitled Film Stills; Talbot—D-Day; Niépce—Moonrise; Eastman—rozhodující okamžik.
+- Správná čtveřice: Cartier-Bresson—portréty 19. století; Adams—chronofotografie; Capa—kalotypie; Sherman—daguerrotypie.
+- Správná čtveřice: Nadar—americký sociální dokument; Riis—viktoriánské akty; Muybridge—piktorialistické krajiny; Cameron—geologický průzkum Západu.
+* Nadar—portréty; Julia Margaret Cameron—inscenované portréty; Eadweard Muybridge—studie pohybu; Timothy O’Sullivan—americký Západ.
+---
+. Jmenujte čtyři významné světové autory 20.-21. století a jejich dílo.
+- Správná čtveřice: Cartier-Bresson—zónový systém; Adams—válečný dokument; Capa—inscenované autoportréty; Sherman—rozhodující okamžik.
+- Správná čtveřice: Man Ray—sociální dokument FSA; Lange—surrealistické rayogramy; Renger-Patzsch—válečná fotografie; Capa—nová věcnost.
+- Správná čtveřice: Nadar—rozhodující okamžik; Cameron—zónový systém; Muybridge—Magnum Photos; O’Sullivan—Untitled Film Stills.
+- Správná čtveřice: Adams—piktorialistické portréty; Cartier-Bresson—technické fotografie průmyslu; Capa—zátiší; Sherman—krajinné panoráma.
+* Cartier-Bresson—rozhodující okamžik; Ansel Adams—krajina a zónový systém; Robert Capa—válka; Cindy Sherman—inscenované autoportréty.
+---
+. Jmenujte čtyři významné české autory 19.-20. století a jejich dílo.
+* František Drtikol—portréty a akty; Josef Sudek—Praha a zátiší; Jaromír Funke—avantgarda; Karel Plicka—folklor a dokument.
+- Správná čtveřice: Drtikol—folklor; Sudek—avantgardní fotogram; Funke—Praha a zátiší; Plicka—portréty a akty.
+- Správná čtveřice: Koudelka—Praha a zátiší; Saudek—folklor; Stano—avantgarda 20. let; Štreit—symbolistní akty.
+- Správná čtveřice: Drtikol—válečný dokument; Sudek—chronofotografie; Funke—americký Západ; Plicka—surrealistická reklama.
+- Správná čtveřice: Nadar—české portréty; Cameron—česká avantgarda; Muybridge—český folklor; O’Sullivan—Praha a zátiší.
+---
+. Jmenujte čtyři významné české autory 20.-21. století a jejich dílo.
+- Správná čtveřice: Saudek—sociální dokument vesnice; Koudelka—inscenované ateliérové akty; Stano—exil a Romové; Štreit—reklamní portrét.
+- Správná čtveřice: Drtikol—exil; Sudek—sociální dokument; Funke—inscenovaný akt; Plicka—současná reklamní fotografie.
+- Správná čtveřice: Koudelka—zónový systém; Saudek—rozhodující okamžik; Stano—válečná fotografie; Štreit—surrealistický rayogram.
+* Jan Saudek—inscenovaná fotografie; Josef Koudelka—dokument a exil; Tono Stano—portrét a akt; Jindřich Štreit—sociální dokument.
+- Správná čtveřice: Horowitz—český sociální dokument; Cartier-Bresson—český akt; Adams—český exil; Capa—česká inscenovaná fotografie.
+---
+. Co je to “Autorský zákon”? Co upravuje § 1?
+- Autorský zákon upravuje pouze majetková práva k registrovaným dílům; osobnostní práva a související práva řeší výhradně občanský zákoník.
+- §1 definuje jednotlivé druhy fotografických děl a dobu ochrany, zatímco předmět úpravy zákona je až v §2.
+- Zákon č. 121/2000 Sb. se týká jen patentů a ochranných známek; autorská díla upravuje živnostenský zákon.
+* Autorský zákon č. 121/2000 Sb. upravuje autorské právo, související práva a další oblasti; §1 vymezuje předmět zákona.
+- Autorské právo vzniká podle §1 registrací u ministerstva a zákon chrání pouze díla zveřejněná v České republice.
+---
+. Předmět práva autorského: Dílo § 2, Autor § 5, Spoluautoři § 8. Vznik práva autorského § 9.
+- Dílem je i nevyjádřená myšlenka; autorem může být právnická osoba a právo vzniká až registrací nebo prvním zveřejněním.
+- Autor je vlastník fyzického nosiče díla; spoluautorem je automaticky každý, kdo poskytl technické vybavení nebo financování.
+* Dílo je jedinečný tvůrčí výsledek; autor je fyzická osoba. Spoluautorství vzniká společnou tvorbou a právo už vytvořením díla.
+- Autorské právo vzniká uzavřením licenční smlouvy, nikoli vytvořením díla; do té doby může dílo kdokoli volně užít.
+- Spoluautorství vzniká, když jsou dvě samostatná díla zveřejněna vedle sebe, i bez společného tvůrčího záměru.
+---
+. Osobnostní práva § 11. Majetková práva § 12, § 26, § 27.
+- Osobnostní práva jsou převoditelná a trvají 70 let; majetková práva jsou nepřevoditelná a zanikají zveřejněním díla.
+- Majetková práva znamenají vlastnictví originálního nosiče; koupí tisku kupující automaticky získá právo dílo rozmnožovat a licencovat.
+- Právo na autorství a nedotknutelnost díla patří mezi majetková práva, zatímco rozmnožování a sdělování veřejnosti mezi osobnostní.
+* Osobnostní práva chrání autorství, zveřejnění a integritu; majetková umožňují užití a trvají zpravidla život autora plus 70 let.
+- Všechna autorská práva zanikají smrtí autora; ochranná doba po smrti se vztahuje jen na patenty.
+---
+. Volné užití díla § 30, Bezúplatné zákonné licence § 31-35.
+- Volné užití podle §30 dovoluje jakékoli nekomerční zveřejnění celého díla; §§31–35 se použijí jen tehdy, když autor výslovně nesouhlasí.
+* §30 dovoluje za podmínek osobní užití bez přímého prospěchu; §§31–35 upravují zákonné licence, například citaci, výuku či úřední užití.
+- §30 upravuje výhradně citace a §31–35 osobní rozmnoženiny; uvedení autora a přiměřený rozsah nejsou u zákonných licencí podstatné.
+- Osobní potřeba dovoluje vyrábět a prodávat rozmnoženiny bez souhlasu, pokud výnos nepřesáhne náklady na jejich pořízení.
+- Zákonné licence jsou smlouvy uzavírané s kolektivním správcem; bez podpisu smlouvy nelze citovat ani užít dílo při výuce.
+---
+. Ochrana práva autorského, Díl 5.
+- Autor se může domáhat jen peněžité náhrady škody; zákaz pokračujícího zásahu, odstranění následků nebo informace o původu rozmnoženin zákon neumožňuje.
+- Ochrana spočívá pouze v trestním řízení zahájeném státem; civilní nároky autora na zadostiučinění nebo bezdůvodné obohacení neexistují.
+* Autor může žádat určení práva, zákaz zásahu, odstranění následků, informace, zadostiučinění, náhradu škody a vydání obohacení.
+- Při zásahu lze požadovat určení autorství a omluvu, ale nikoli náhradu škody, vydání obohacení nebo stažení neoprávněných rozmnoženin.
+- Nároky lze uplatnit teprve po povinné registraci díla; vytvoření a zveřejnění bez registrace žádnou soudní ochranu nezakládá.
+---
+. Licenční smlouva § 46, Ne/Výhradní licence § 47, Třetí osoba § 48, Odměna § 49, Omezení licence § 50, Odstoupení od smlouvy a zánik licence, Školní dílo § 60.
+- Výhradní licence dovoluje autorovi poskytovat stejný způsob užití dalším osobám bez souhlasu nabyvatele; nevýhradní licence mu to naopak zakazuje.
+* V podkladu licence řeší výhradnost, třetí osoby, odměnu, omezení a zánik; §60 školní dílo. Dnešní §§46–50 už mají jiný obsah.
+- Licence převádí autorství a osobnostní práva na nabyvatele; po skončení licence zůstává nabyvatel trvale uveden jako autor.
+- Licenci nelze omezit dobou, územím, množstvím ani způsobem užití a odměna musí být v každém případě jednorázová.
+- §§46–50 mají v současném znění stále totožný obsah jako ve studijním dokumentu z roku 2014 a licenční smlouvy se mimo autorský zákon neupravují.
+---
+. Jmenujte čtyři fotografické styly a jejich představitele z 19. století.
+- Piktorialismus—Nadar; sociální dokument—Eadweard Muybridge; portrét—Jacob Riis; chronofotografie—Henry Peach Robinson.
+- Piktorialismus—Henry Peach Robinson; sociální dokument—Nadar; portrét—Eadweard Muybridge; chronofotografie—Jacob Riis.
+* 19. století: piktorialismus—Robinson; sociální dokument—Riis; portrét—Nadar; chronofotografie—Muybridge.
+- Piktorialismus—Julia Margaret Cameron; sociální dokument—Nadar; portrét—Jacob Riis; chronofotografie—Timothy O’Sullivan.
+- Piktorialismus—Alfred Stieglitz; sociální dokument—Dorothea Lange; portrét—Cindy Sherman; chronofotografie—Henri Cartier-Bresson.
+---
+. Jmenujte čtyři fotografické styly a jejich představitele z 20. století.
+- Dokumentární fotografie—Man Ray; surrealismus—Dorothea Lange; nová věcnost—Henri Cartier-Bresson; humanistická reportáž—Renger-Patzsch.
+- Dokumentární fotografie—Dorothea Lange; surrealismus—Renger-Patzsch; nová věcnost—Man Ray; humanistická reportáž—Cartier-Bresson.
+- Dokumentární fotografie—Cartier-Bresson; surrealismus—Dorothea Lange; nová věcnost—Man Ray; humanistická reportáž—Renger-Patzsch.
+- Dokumentární fotografie—Jacob Riis; surrealismus—Henry Peach Robinson; nová věcnost—Nadar; humanistická reportáž—Eadweard Muybridge.
+* 20. století: dokument—Dorothea Lange; surrealismus—Man Ray; nová věcnost—Renger-Patzsch; humanistická reportáž—Cartier-Bresson.
+---
+. Kdo je Ryszard Horowitz? Popište zrod Adobe Photoshop 1.0.
+- Horowitz je známý především čistou novinářskou fotografií bez montáže; Photoshop vznikl z programu Johna Knolla a Adobe vydalo verzi 1.0 pro Windows roku 1987.
+- Horowitz patří k průkopníkům trikové fotografie; Photoshop vytvořil Thomas Knoll z programu Display, ale první verzi vydal Barneyscan roku 1988 jako Photoshop 1.0.
+- Horowitz je průkopník digitálních efektů; Photoshop 1.0 vyvinuli bratři Knollovi pro Macintosh, ale Adobe jej poprvé vydalo roku 1995.
+* Horowitz je průkopník trikové a reklamní fotografie. Photoshop vznikl z Display Thomase a Johna Knollových; Adobe vydalo 1.0 pro Mac roku 1990.
+- Horowitz spoluvytvořil Photoshop s Johnem Knollem; Thomas Knoll se podílel až na pozdějších verzích programu po roce 1990.
+---
+. Vysvětlete pojem složení/kvalita světla a možnosti jeho regulace ve fotografii.
+* Kvalita světla zahrnuje tvrdost, směr, barvu a spektrum; mění se velikostí a polohou zdroje, difuzí, odrazem, filtry a nástavci.
+- Kvalita světla znamená jen barevnou teplotu; tvrdost, velikost zdroje, směr a difuze patří výhradně k množství světla.
+- Tvrdost světla se reguluje hlavně časem závěrky a ISO; zvětšení zdánlivé plochy zdroje nebo difuzér charakter stínu nemění.
+- Kvalita světla zahrnuje tvrdost, směr a barvu, ale nelze ji měnit odrazem nebo filtrem, protože ty ovlivňují pouze intenzitu.
+- Měkké světlo vzniká malým vzdáleným zdrojem a tvrdé velkou blízkou plochou; vzdálenost ani úhlová velikost nemají jiný účinek.
+---
+. Vysvětlete pojem množství světla a možnosti jeho regulace ve fotografii.
+- Množství světla se reguluje clonou, časem a výkonem zdroje, ale ISO mění fyzické množství fotonů dopadajících na snímač stejným způsobem jako clona.
+* Množství světla řídí clona, čas, ISO, výkon a vzdálenost zdroje, ND filtr nebo výkon záblesku.
+- Clona a čas ovlivňují množství světla, zatímco vzdálenost a výkon zdroje ne; zákon převrácených čtverců platí jen pro objektivy.
+- ND filtr mění především barevnou teplotu bez omezení světla a zábleskový výkon se reguluje pouze časem závěrky i pod synchronizačním časem.
+- Množství světla je totožné s kvalitou světla; změna výkonu zdroje proto vždy mění tvrdost stínů a spektrální složení.
+---
+. Popište přístroje a metody měření světla ve fotografii.
+- Expozimetr měří pouze dopadající světlo; odražené, bodové a TTL měření jsou různé názvy stejné metody mimo fotoaparát.
+* Používá se expozimetr, flashmetr či TTL. Měří se dopadající nebo odražené světlo bodově, středově váženě či maticově.
+- Flashmetr je určen pro trvalé světlo a běžný expozimetr jen pro záblesk; oba měří výhradně světlo odražené od scény.
+- TTL měření probíhá před objektivem samostatným senzorem a nezohledňuje použitý objektiv, filtr nebo nastavenou clonu.
+- Bodové, středově vážené a maticové měření se liší hlavně dobou expozice, nikoli oblastí a způsobem vyhodnocení jasu scény.
+---
+. Vysvětlete následující pojmy: Osvětlení x Osvětlování. Světelná: Realita x Konstrukce x Kombinace. Světlo: Přímé x Nepřímé x Rozptýlené.
+- Osvětlení je činnost rozmísťování zdrojů a osvětlování výsledný stav; přímé světlo je odražené a nepřímé dopadá přímo ze zdroje.
+- Světelná realita znamená výhradně denní světlo, konstrukce výhradně záblesk a kombinace nesmí míchat zdroje různé barevné teploty.
+- Rozptýlené světlo je totéž co nepřímé: obě musí vzniknout odrazem, zatímco průchod difuzérem zůstává přímým tvrdým světlem.
+* Osvětlení je stav a osvětlování jeho tvorba. Světlo může být reálné, konstruované či kombinované a přímé, odražené nebo rozptýlené.
+- Osvětlování lze provádět jen umělými zdroji; úprava existujícího denního světla odraznou deskou se za osvětlování nepovažuje.
+---
+. Vysvětlete následující pojmy: Vnímání a užití světla člověkem. Význam absorpce a odrazu světla předměty. Funkce stínu. Technická a výtvarná funkce světla.
+* Absorpce a odraz určují jas a barvu; stín modeluje objem a prostor. Světlo zajišťuje expozici a současně vede pozornost a náladu.
+- Absorpce určuje, které vlnové délky se od povrchu odrazí, zatímco odraz popisuje pohlcenou energii; oba pojmy jsou tedy významově obrácené.
+- Stín má pouze technickou funkci měření expozice; modelování objemu, prostoru, času nebo nálady patří výhradně barvě.
+- Technická funkce světla je vedení emocí a výtvarná funkce zajištění dostatečné expozice; v praxi se tyto funkce nekombinují.
+- Barvu předmětu určuje jen spektrum zdroje, nikoli selektivní absorpce a odraz povrchu; stín proto neobsahuje prostorovou informaci.
+---
+. Co je to kompozice? Kompozice v hudbě a tanci. Kompozice ve výtvarném umění. Kompozice v psaném slově.
+- Kompozice je uspořádání prvků pouze v ploše; čas, rytmus a pořadí nelze kompozičně organizovat v hudbě, tanci ani textu.
+* Kompozice uspořádává části do celku: v hudbě a tanci čas a pohyb, ve výtvarném umění plochu a v textu strukturu sdělení.
+- V hudbě a tanci kompozice znamená jen improvizaci bez struktury; ve výtvarném umění pouze použití zlatého řezu a v textu pravopis.
+- Kompozice je výsledná technická kvalita provedení, nikoli vztah částí a celku; stejná definice platí jen pro fotografii.
+- Ve výtvarném umění organizuje kompozice pouze barvu, v textu pouze délku vět a v hudbě pouze hlasitost, nikoli jejich vzájemné vztahy.
+---
+. Co je to kompozice? Ve fotografii? Ve filmu? Ve 3D grafice?
+- Ve fotografii i filmu je kompozice jen statické rozmístění uvnitř jednoho záběru; čas, střih a pohyb se posuzují mimo kompozici filmu.
+- Ve 3D grafice kompozice zahrnuje modely a textury, ale kamera a světla jsou pouze technické parametry bez vlivu na výsledný obraz.
+- Fotografická kompozice se skládá jen z pravidla třetin; perspektiva, světlo, rám a významové vztahy nejsou její součástí.
+* Fotografie organizuje prvky, rám, světlo a perspektivu; film přidává čas a střih; 3D grafika scénu, kameru, objekty a světla.
+- Kompozice ve filmu je totožná s montáží a nezahrnuje mizanscénu ani kompozici jednotlivého záběru.
+---
+. Jaké jsou názvy základních kompozičních schémat?
+- Základní schémata jsou symetrie, asymetrie, diagonála a trojúhelník; rytmus, kontrast, rámování a pohyb jsou techniky osvětlení, nikoli kompoziční prostředky.
+- Pravidlo třetin a zlatý řez jsou totožné schéma se stejnými dělicími body; centrální kompozice je vždy jejich zvláštním případem.
+- Dekompozice znamená centrální symetrii a diagonální kompozice vyžaduje horizontální rozdělení obrazu na stejné poloviny.
+- Kompoziční schémata se určují jen podle počtu objektů: jeden objekt, dva objekty, skupina a prázdný obraz.
+* Schémata zahrnují centrální, symetrickou a asymetrickou kompozici, diagonálu, trojúhelník, třetiny, zlatý řez, rytmus a rámování.
+---
+. Vysvětlete následující kompoziční schemata: symetrie, asymetrie.
+* Symetrie vyvažuje obraz kolem osy a působí stabilně; asymetrie vyvažuje nestejné prvky polohou, velikostí či kontrastem a je dynamičtější.
+- Symetrie vytváří dynamiku nerovným rozložením vah, zatímco asymetrie vyžaduje zrcadlovou shodu kolem osy a působí staticky.
+- Asymetrická kompozice nemůže být vizuálně vyvážená; rovnováha vzniká pouze geometrickou shodou obou polovin.
+- Symetrie se týká jen tvaru, nikoli barev, jasů nebo významových vah; asymetrie se týká výhradně ořezu rámu.
+- Porušení symetrie vždy zničí kompozici a nemůže sloužit k vytvoření napětí, akcentu nebo hierarchie.
+---
+. Vysvětlete následující kompoziční schémata: dekompozice, konvence psaní a čtení, pohybující se objekt.
+- Dekompozice je rozdělení obrazu do pravidelné mřížky; směr čtení je kulturně neutrální a pohybujícímu se objektu se vždy nechává místo za ním.
+- Konvence čtení ovlivňuje jen text vložený do fotografie, nikoli očekávaný směr pohybu nebo vedení pohledu obrazem.
+- Dekompozice obnovuje tradiční harmonické schéma bez narušení; pohybující se objekt musí být vždy přesně ve středu rámu.
+* Dekompozice narušuje očekávaný řád, směr čtení vede pohled a pohybujícímu se objektu se obvykle nechává prostor ve směru pohybu.
+- Prostor před objektem se ponechává jen při pohybu zprava doleva; při opačném směru se používá výhradně prostor za objektem.
+---
+. Vysvětlete pojmy: egyptský trojúhelník, zlatý řez.
+* Egyptský trojúhelník je pravoúhlý 3:4:5; zlatý řez dělí celek v poměru přibližně 1:1,618.
+- Egyptský trojúhelník má poměr stran 1:√2:√3 a zlatý řez přesně 3:5; oba jsou racionální poměry.
+- Egyptský trojúhelník 3:4:5 není pravoúhlý; používá se jako barevný trojúhelník, zatímco zlatý řez je poměr 1:1,414.
+- Zlatý řez je dělení, při němž menší část je k větší jako větší k celku, ale číselně je přibližně 1:2.
+- Egyptský trojúhelník i zlatý řez popisují stejné dělení obdélníku na třetiny a v kompozici jsou zaměnitelné s pravidlem třetin.
+---
+. Nakreslete a popište význam následujících situací z hlediska lidského vnímání: 1 bod na úsečce, 1 bod na ploše, 2 body na ploše, linie a bod na ploše, křivka a bod na ploše.
+- Jeden bod na ploše má stejný účinek bez ohledu na polohu; dva body nevytvářejí směr, dokud nejsou spojeny nakreslenou čarou.
+* Jeden bod vytváří napětí vůči úsečce či rámu; dva body vztah a směr. Linie nebo křivka vede oko k bodu.
+- Bod na úsečce se vnímá jen jako změna jasu, nikoli jako dělení délky; vztah linie a bodu nevytváří vedení pozornosti.
+- Křivka působí vždy statičtěji než přímka a bod umístěný na ní ztrácí veškerou vizuální váhu.
+- Dva body určují pouze střed mezi nimi; jejich vzdálenost, velikost a rozdílnost nemohou vytvářet napětí nebo hierarchii.
+---
+. Vysvětlete pojem “skladba fotografie”.
+- Skladba fotografie označuje výhradně kompoziční schéma, zatímco role prvků, světlo, prostor a význam patří ke stavbě fotografie a nejsou její součástí.
+- Skladba je následné pořadí fotografií v sérii; uspořádání prvků uvnitř jednoho snímku se nazývá pouze expozice.
+* Skladba fotografie je vizuální a významové uspořádání rolí, vztahů, kontrastu, rytmu, prostoru, těžiště a vazby k rámu.
+- Skladba fotografie je nezávislá na rámu a hierarchii motivů; divák čte všechny prvky se stejnou vahou.
+- Skladba se hodnotí pouze technicky podle ostrosti, šumu a rozlišení, nikoli podle vizuálních a významových vztahů.
+---
+. Vyjmenujte základní principy skladby ve fotografii.
+- Mezi principy patří role, kontrast a rytmus; těžiště, prostor a rám jsou pouze fyzikální vlastnosti fotoaparátu.
+- Základní principy jsou symetrie, zlatý řez a pravidlo třetin; role prvků nebo hierarchie významu se při skladbě neuvažují.
+- Princip rámu se týká jen fyzické pasparty, princip prostoru jen hloubky ostrosti a princip rytmu jen sekvence více fotografií.
+- Kontrast a symetrie jsou navzájem neslučitelné, takže fotografie může využít vždy jen jeden skladebný princip.
+* Principy skladby jsou role prvků, kontrast, symetrie či asymetrie, rytmus, těžiště, prostor, rám a hierarchie pozornosti.
+---
+. Vysvětlete skladebný princip role.
+- Princip role vyžaduje, aby všechny prvky měly stejnou funkci a vizuální váhu, jinak by divák nemohl obraz číst jednotně.
+- Role prvku je určena pouze jeho fyzickou velikostí; malý objekt nemůže být hlavním motivem ani velký objekt pozadím.
+- Princip role se týká pracovního rozdělení fotografa, modelu a osvětlovače, nikoli obrazové hierarchie.
+* Princip role rozlišuje hlavní motiv, vedlejší motiv, pozadí, doplněk a rušivý prvek; jejich hierarchie zpřehledňuje sdělení.
+- Rušivý prvek není role, protože každý prvek v obraze musí být autorem záměrně určen jen jako hlavní nebo vedlejší motiv.
+---
+. Vysvětlete skladebný princip kontrastu a princip symetrie.
+- Kontrast vzniká pouze rozdílem jasu; velikost, barva, tvar, textura, pohyb nebo význam kontrast vytvořit nemohou.
+* Kontrast staví proti sobě rozdílné prvky; symetrie organizuje obraz kolem osy či středu a její narušení může vytvořit napětí.
+- Symetrie je rovnováha nestejných prvků bez osy, zatímco kontrast je opakování podobných prvků v pravidelném intervalu.
+- Narušení symetrie vždy působí jako technická chyba a nemůže sloužit k akcentu nebo vytvoření napětí.
+- Kontrast a symetrie se vzájemně vylučují: symetrická kompozice nemůže obsahovat žádné rozdíly mezi prvky.
+---
+. Vysvětlete skladebný princip rytmu a princip těžiště.
+* Rytmus je opakování či střídání vedoucí pohled. Těžiště je centrum vizuální váhy dané polohou, velikostí, kontrastem a významem.
+- Rytmus je jednorázový výrazný prvek bez opakování; těžiště musí být vždy přesně v geometrickém středu obrazu.
+- Rytmus vzniká jen pravidelným opakováním stejných prvků; nepravidelné střídání nebo gradace rytmus vytvořit nemohou.
+- Těžiště určuje fyzická hmotnost zobrazených objektů, nikoli jejich poloha, kontrast, barva nebo význam.
+- Rytmus vede pozornost pouze v časové sekvenci filmu; v jediné statické fotografii se tento princip nepoužívá.
+---
+. Vysvětlete skladebný princip prostoru a možnosti jeho vytváření v klasické tradiční fotografii (“obrana” vůči zploštění z 3D do 2D).
+- Prostorový dojem vytváří hlavně rovnoměrné měřítko všech objektů a odstranění překryvů; perspektiva a stín zploštění zesilují.
+- Atmosférická perspektiva znamená, že vzdálené objekty mají vyšší kontrast a sytost než blízké a působí proto dále.
+* Hloubku vytváří perspektiva, překrývání, měřítko, světlo a stín, hloubka ostrosti, atmosférická perspektiva a členění na plány.
+- Malá hloubka ostrosti vždy zplošťuje obraz, zatímco velká ji automaticky činí prostorovou bez ohledu na perspektivu a překrývání.
+- Lineární perspektiva se vytváří rovnoběžnými liniemi, které zůstávají v obraze stejně vzdálené a nesbíhají se.
+---
+. Vysvětlete skladebný princip rámu obrazu (funkci rámu obrazu).
+- Rám pouze dekorativně uzavírá hotový tisk; při fotografování nemá vliv na výběr reality, ořez nebo vztahy k okrajům.
+- Funkcí rámu je vždy izolovat hlavní motiv uprostřed a zabránit tomu, aby objekty byly oříznuty nebo pokračovaly mimo záběr.
+- Rám vymezuje obsah, ale nemůže ovlivnit směr pohledu ani napětí; ty vznikají výhradně světlem.
+* Rám vymezuje zahrnutou realitu, určuje ořez a vztahy k okrajům a ovlivňuje napětí, směr čtení i význam motivu.
+- Vnitřní rámování dveřmi nebo oknem je totéž co fyzická pasparta a nelze je použít jako součást kompozice.
+---
+. Vysvětlete pojem “stavba fotografie”.
+- Stavba fotografie je jen výsledné rozmístění prvků v rámu; výběr námětu, technika, expozice, postprodukce a prezentace patří mimo ni.
+* Stavba fotografie je celý proces vzniku sdělení: realita před objektivem, volby aparátu a expozice, následné zpracování, výběr a prezentace.
+- Stavba začíná až po expozici při úpravě souboru; realita před objektivem a volby fotoaparátu nejsou součástí procesu.
+- Stavba je synonymem pro technickou konstrukci fotoaparátu a nezahrnuje autorský záměr nebo příjem sdělení.
+- Stavba fotografie končí stiskem spouště; výběr snímku, ořez, tisk a kontext zveřejnění výsledné sdělení nemění.
+---
+. Popište možnosti ovlivnění fotografického procesu, jeho stavby.
+- Fotografický proces lze ovlivnit jen před objektivem; nastavení aparátu a následné zpracování jsou neutrální a význam obrazu nemění.
+* Proces ovlivňuje uspořádání reality, volba stanoviště, aparátu a okamžiku a zásahy po expozici, například výběr, ořez, tonalita či montáž.
+- Tři oblasti vlivu jsou výhradně clona, čas a ISO; uspořádání reality, stanoviště, výběr okamžiku nebo postprodukce do stavby nepatří.
+- Zásahy po expozici mohou měnit technickou kvalitu, ale nikdy výřez, hierarchii, význam nebo věrohodnost fotografie.
+- Realitu před objektivem lze ovlivnit jen u ateliérové fotografie; v dokumentu volba stanoviště, okamžiku a rámu nepředstavuje autorský zásah.
+---
+. Vysvětlete následující pojmy: informativní fotografie, emotivní fotografie.
+- Informativní fotografie je vždy objektivní a bez stylu; emotivní je vždy inscenovaná a nemůže obsahovat ověřitelnou informaci.
+* Informativní fotografie zdůrazňuje věcnou zprávu, emotivní pocit a atmosféru; obě funkce se mohou v jednom snímku kombinovat.
+- Rozdíl je v technice: informativní fotografie používá vysoké clonové číslo a emotivní malou hloubku ostrosti.
+- Informativní a emotivní funkce se vylučují, takže jeden snímek nemůže zároveň sdělovat fakt a vyvolávat emoci.
+- Emotivní fotografie vyjadřuje jen emoci autora, nikoli reakci diváka; informativní se pozná výhradně přítomností textového popisku.
+---
+. Vysvětlete větu: Fotografie jako jeden ze sdělovacích systémů, možnosti a hranice tohoto systému.
+- Fotografie přenáší úplnou informaci o scéně, protože mechanický záznam eliminuje výběr autora i potřebu kulturní interpretace.
+- Hranicí systému je jen technické rozlišení; výřez, okamžik, kontext, pořadí a možnost manipulace význam neomezují.
+* Fotografie přenáší vizuální sdělení, ale omezuje ji výřez, okamžik, chybějící kontext, kulturní interpretace, inscenace a manipulace.
+- Fotografie je sdělovací systém pouze tehdy, obsahuje-li text; čistě obrazové vztahy nemohou nést zprávu.
+- Příjemce dekóduje fotografii vždy stejně jako autor, protože vizuální sdělení nemá konvence ani víceznačnost.
+---
+. Vysvětlete pojmy: objektivita fotografie, subjektivita fotografie.
+- Objektivita je dána použitím objektivu a subjektivita dírkovou komorou; autorské volby na toto rozlišení nemají vliv.
+* Objektivní je optická vazba na scénu; subjektivitu přináší volba tématu, okamžiku, rámu, světla, techniky, úpravy a kontextu.
+- Mechanický záznam zaručuje úplnou objektivitu i po ořezu, retuši nebo vytržení z kontextu, protože původní expozice byla fyzikální.
+- Subjektivita vzniká pouze záměrnou manipulací po pořízení; volba tématu, času, ohniska nebo stanoviště je neutrální.
+- Objektivita a subjektivita jsou vlastnosti formátu souboru: RAW je objektivní a JPEG subjektivní bez ohledu na obsah.
+---
+. Vysvětlete pojem “Šmokův čtverec”. Diagonální přechod mezi realitou a abstrakcí (stylizace x naturalizace, individualizace x generalizace).
+- Osy Šmokova čtverce tvoří objektivita–subjektivita a technická–obsahová kvalita; diagonála nevyjadřuje vztah reality a abstrakce.
+- Naturalizace a generalizace leží na jedné ose, stylizace a individualizace na druhé; protilehlé pojmy tedy nejsou páry.
+- Model popisuje jen míru digitální retuše: bez úpravy je realita, s úpravou abstrakce; volba námětu nebo zobecnění se neuvažují.
+- Individualizace znamená potlačení konkrétních znaků a generalizace jejich zdůraznění, zatímco stylizace je co nejvěrnější naturalistický záznam.
+* Šmokův čtverec používá dvojice naturalizace–stylizace a individualizace–generalizace; diagonála vyjadřuje přechod od reality k abstrakci.
+---
+. Objasněte pojem teorie sdělování (autor-sdělení/dílo-divák) z finančního pohledu: Autora sdělení - Distributora/uživatele sdělení - Příjemce sdělení.
+* Autor tvoří a poskytuje práva, distributor dílo šíří či zhodnocuje a příjemce platí penězi, pozorností nebo jinou hodnotou.
+- Autor, distributor a příjemce mají vždy stejné náklady, příjmy i práva; role se liší jen pořadím v komunikačním řetězci.
+- Distributor je vždy konečný příjemce a autor nemůže poskytovat licenci ani získat odměnu z užití díla.
+- Příjemce vytváří dílo, distributor je autorem a původní autor pouze platí za přístup k vlastnímu sdělení.
+- Finanční pohled sleduje jen prodej fyzického originálu; licence, reklama, předplatné, distribuce a pozornost nemají ekonomickou hodnotu.
+---
+. Objasněte tři stupně ne/vědomého hodnocení fotografií: 1. Technická úroveň. 2. Obsahová úroveň. 3. Formální úroveň.
+- Technická úroveň hodnotí význam a příběh, obsahová ostrost a expozici a formální cenu, autorská práva a distribuční kanál.
+* Technická úroveň hodnotí provedení, obsahová význam sdělení a formální kompozici, světlo, styl a obrazové uspořádání.
+- Formální úroveň je totožná s technickou, protože kompozice a styl lze zcela odvodit z rozlišení a šumu.
+- Obsahová úroveň zkoumá pouze to, zda jsou objekty správně exponované; význam, téma a sdělení patří k technické úrovni.
+- Tři úrovně se musí hodnotit v pevném pořadí a slabá technická úroveň automaticky vylučuje obsahovou nebo formální hodnotu.
+---
+. Objasněte pojmy: Fotografie = Sdělení/Zpráva (Kdo? Co? Kdy? Kde? Proč? Jak?)
+- Otázky kdo, co, kdy, kde, proč a jak popisují pouze fotografovaný objekt, nikoli autora, účel, kontext nebo způsob zobrazení.
+- Fotografie může odpovědět jen na kdo, co a kde; čas, motivace a způsob vzniku nelze nikdy odvodit ani doplnit kontextem.
+* Fotografii jako zprávu analyzují otázky kdo, co, kdy, kde, proč a jak: autor či aktér, děj, kontext, účel a prostředky zobrazení.
+- Kdo označuje příjemce, co cenu, kdy délku expozice, kde barevný prostor, proč formát souboru a jak rozlišení.
+- Tento rozbor platí jen pro novinářský text; obraz nelze chápat jako zprávu a základní otázky se na něj nevztahují.
+---
+. Objasněte třídění fotografie dle námětu / dle obsahu. Jmenujte tradiční malířské / fotografické žánry.
+- Tradiční žánry jsou jen portrét, krajina a zátiší; dokument, reportáž, architektura, sport a reklama jsou technické postupy, nikoli kategorie obsahu.
+- Třídění podle námětu je totéž jako podle účelu: každý portrét je informativní a každá krajina emotivní.
+* Žánry podle námětu a obsahu zahrnují portrét, krajinu, zátiší, akt, architekturu, dokument, reportáž, sport, reklamu a vědu.
+- Žánr určuje výhradně objektiv a formát snímače, takže stejný námět pořízený různou technikou patří vždy do jiného žánru.
+- Jeden snímek může patřit jen k jedinému žánru; například reklamní portrét nebo dokumentární krajina jsou vnitřně rozporné.
+---
+. Objasněte základní třídění fotografií a vzájemné kombinace.
+- Základní třídění je hierarchické a výlučné: fotografie se nejprve zařadí podle techniky a tím je její funkce, námět i styl jednoznačně urččen.
+* Fotografie lze třídit podle funkce, námětu, obsahu, stylu, technologie a užití; kategorie se kombinují, například dokumentární portrét.
+- Kategorie se kombinují jen mezi sousedními žánry; dokumentární portrét je možný, ale reklamní zátiší nebo vědecká fotografie nikoli.
+- Funkce a užití jsou pevné vlastnosti obrazu uložené v pixelech, takže se nemohou změnit jiným kontextem zveřejnění.
+- Technologie je jediným objektivním způsobem třídění; obsah, styl a námět jsou příliš subjektivní a nepoužívají se.
+---
+. Objasněte psychologické aspekty příjmu a užití fotografického sdělení: Vnímání. Pozornost.
+- Vnímání je přímý otisk obrazových dat bez vlivu zkušenosti; pozornost je rovnoměrná a nelze ji řídit kontrastem nebo kompozicí.
+* Vnímání organizuje podněty podle zkušenosti a kontextu; pozornost vedou kontrast, tváře, ostrost, pohyb, světlo, kompozice a význam.
+- Pozornost se zaměřuje jen na nejjasnější pixel; tváře, pohyb, ostrost, význam a kulturní očekávání nemají samostatný účinek.
+- Vnímání organizuje tvary a význam, ale předchozí znalost a kontext působí až po úplném pochopení obrazu, nikoli během něj.
+- Selektivní pozornost znamená, že divák zpracuje všechny části obrazu stejně podrobně a teprve potom náhodně vybere hlavní motiv.
+---
+. Objasněte psychologické aspekty příjmu a užití fotografického sdělení: Emoce a city. Motivace. Zájmy.
+- Emoce ovlivňují jen okamžitou příjemnost snímku, nikoli pozornost, interpretaci nebo paměť; motivace a zájmy působí pouze před sledováním.
+- Stejná fotografie vyvolává u všech lidí stejnou emoci, protože emocionální význam je pevně určen barevnými hodnotami pixelů.
+- Motivace určuje fyziologickou ostrost oka a zájmy pouze délku sledování; na přisouzený význam nemají vliv.
+* Emoce ovlivňují prožitek a paměť, motivace určuje cíle a zájmy směrují pozornost; různí diváci proto reagují odlišně.
+- Silná emoce vždy zhoršuje zapamatování a pozornost, takže neutrální fotografie je za všech okolností zapamatovatelnější.
+---
+. Objasněte psychologické aspekty příjmu a užití fotgrafického sdělení: Paměť. Myšlení. Učení.
+- Paměť uchovává jen technické parametry snímku, myšlení jen rozpoznává barvy a učení nemůže změnit interpretaci vizuálního sdělení.
+- Myšlení se uplatní až po jednoznačném rozpoznání významu; symboly, vztahy a příčiny se během vnímání nevyhodnocují.
+- Učení zvyšuje pouze rychlost obsluhy fotoaparátu, nikoli schopnost číst kompozici, styl nebo kulturní kódy fotografie.
+* Paměť spojuje snímek se zkušeností, myšlení interpretuje vztahy a symboly a učení mění schopnost číst obrazový jazyk.
+- Paměť vždy reprodukuje fotografii přesně jako soubor pixelů; rekonstrukce, asociace a předchozí zkušenost ji neovlivňují.
+---
+. Vysvětlete pojem “Teorie absolutní fotografie”.
+- Teorie absolutní fotografie považuje fotografii za dokonalou objektivní kopii světa a vylučuje roli autora, příjemce i způsobu užití.
+- Jde o teorii čistě technické kvality snímku, která hodnotí jen ostrost, rozlišení a tonalitu bez vztahu ke sdělení.
+- Teorie tvrdí, že fotografie nemá vlastní prostředky a její nejvyšší formou je co nejpřesnější imitace malířské kompozice.
+- Pojem označuje fotografii bez rámu a ořezu, která zachycuje celé zorné pole; přenos a příjem sdělení do teorie nepatří.
+* Teorie absolutní fotografie chápe fotografii jako svébytný sdělovací systém a zkoumá jeho prostředky, tvorbu, přenos, příjem a hranice.
+---
+. Jmenujte příklady uplatnění fotografie ve vědě a technice. Uveďte a zdůrazněte limity.
+- Vědecká fotografie je měřením sama o sobě a nepotřebuje kalibraci; snímač, objektiv a algoritmus nemohou zavést systematickou chybu.
+- Limity jsou jen prostorové rozlišení a šum; spektrální odezva, dynamický rozsah, geometrické zkreslení a interpretace nemají význam.
+* Fotografie slouží astronomii, medicíně, mikroskopii, kriminalistice a kontrole; limity jsou rozlišení, šum, dynamika, kalibrace a interpretace.
+- Fotografie v kriminalistice nebo medicíně je vždy jednoznačný důkaz, protože obraz nelze selektivně pořídit, zpracovat nebo chybně interpretovat.
+- Astronomie, mikroskopie a dálkový průzkum používají fotografii jen pro ilustraci; kvantitativní měření z obrazů není možné.
+---
+. Vysvětlete: Možnosti užití a zneužití fotografie. Manipulace s virtuálním obrazem v počítači. Pokles společenské prestiže fotografie jako “objektivního sdělovacího systému”. Negativní vliv reklamy na fotografii.
+- Digitální manipulace snižuje důvěryhodnost jen tehdy, když mění jednotlivé pixely; výběr okamžiku, ořez, popisek a kontext manipulativní být nemohou.
+- Reklama ovlivňuje fotografii pouze financováním techniky; stylizace, idealizace a opakování stereotypů nesouvisejí s obrazovým sdělením.
+* Fotografie může dokumentovat i manipulovat výběrem, inscenací a úpravou; reklama může posilovat stereotypy a oslabovat důvěru v obraz.
+- Fotografie je objektivní, pokud nebyla upravena v počítači; inscenace před objektivem nebo selektivní výběr snímku objektivitu nemění.
+- Možnost manipulace je výhradně problém digitální fotografie; analogová retuš, montáž, inscenace a zavádějící popis historicky neexistovaly.
+---
+. Nasťiňte budoucí vývoj fotografie v následujících: 1) 10 letech, 25 letech, 50 letech, 100 letech.
+- Nejpravděpodobnější je vývoj jen ve vyšším rozlišení; výpočetní fotografie, generativní modely, autentizace, 3D nebo nové formy distribuce jsou vedlejší a dlouhodobě nepodstatné.
+- V horizontu 10, 25, 50 a 100 let lze uvést přesné technické parametry budoucích přístrojů, protože společenské a technologické nejistoty jsou zanedbatelné.
+- Krátkodobě fotografie zcela splyne s malbou a přestane používat snímače; dlouhodobě se naopak vrátí výhradně k chemickému filmu bez digitálních systémů.
+* Jde o nejistou prognózu: blízko poroste AI a výpočetní fotografie, později propojení s videem, 3D a AR; dlouhé horizonty mají být scénáře.
+- Prognóza má popsat jediný jistý scénář a nemá uvádět předpoklady, alternativy nebo rozdílnou míru nejistoty podle časového horizontu.
+</questions>
+</flashcards>

Trace:

Differences

Search

Navigation

Print/export

Tools

QR Code