Komise: Vokřínek, Kuželka, Sojka, Demlová, Kruliš(externista matfyz),

Obhajoba: Zeptali se na 2 jednoduché otázky a pak cajk

[KO] (Kuželka?) Constraint satisfaction, vysvětlit arc-consistency a popsat AC3. Tohle jsem uměl dobře, takže bez problémů.

[PAG] : (Kruliš) vysvětlit princip sorting networků a jejich použití s Bitonic sortem. Odvodit základní charakteristiky a zhodnotit zdali je tento algoritmus použitelný na současných CPU a GPU architekturách. Princip bitonic sortu sem věděl a uměl sem ho nakreslit několika způsoby, tam ovšem moje znalost končila. Složitost sem nevěděl a zhodnotit taky ne, zkoušející byl, ale příjemný, co bylo špatně opravil a dovysvětlil, hodně se mě snažil navést. Ptal se i na to jak bych to namapoval v CUDě a tak.

Diplomka: A, A, Otázky: A, B, Celkem: A

Komise: Míkovec, Sýkora, Čmolík, Demlová, Průša, Macek (externista cisco)

Obhajoba: Vše ok

[TAL] Demlová: TSP, heuristické a aproximační algoritmy (+ vztah mezi nimi), Příklad heuristického TSP alg. Co by znamenala existence 20-OPT TSP alg pro třídy P, NP, NPC a co-NP. Popsal jsem nějak TSP + relevatni definice. Měl jsem dojem že heuristicke a aprox. algoritmy jsou 2 odlišné kategorie, ale prý nejsou a aproximační jsou subset heuristických, což je právě ten vztah který jsem měl popsat. Tohle mi paní Demlová v podstatě řekla na místě a šlo se dál. Jako příklad heuristického jsem popsal a ukázal na příkladě elementární hladový alg, ukázal neoptimální protipříklad. Nakonec jsme se dostali k té poslední části o existenci k-OPT alg pro TSP, kde jsem začal povídat že tedy máme aproximační algoritmy pro TSP operující v metrickém prostoru ale ne obecně, a pokud by obecný k-OPT algoritmus existoval tak by se P = NP. Tady jsem čekal že se začnu mořit s důkazem tohoto tvrzení, ale Demlové to v tu chvíli stačilo za A a dál se už neptala.

[VIZ] Čmolík: Tabulková data, definovat, jak se vizualizují, co jednotlivé vizualizace dobře zachycují? (či tak nějak) Tušil jsem že to jsou nějaký N-dimenzionální abstraktní data, popsal vizualizaci pomocí paralelních souřadnic, také pomocí glyfů a Chernoff faces, brushing, faceting. Měl jsem dojem že se k tomu zas toho tolik říct nedá tak bych mohl bejt ok. Čmolík ale opravdu chtěl slyšet jak z těch vizualizací číst, tedy jak zjistit korelace, trendy, chtěl příklady atd. Doptával se také na scatter grafy, které jsem původně nezmínil (big chyba). Čmolík dlouho pokračoval takovými otevřenými otázkami kdy jsem nevěděl jak moc odpovědět a diskuze pokračovala poměrně dlouho s hektickým kreslením na tabuli. Otázku jsem docela podcenil, hodně těch scatter plot detailů jsem tak nějak bral jako samozřejmost ale Čmolík to chtěl slyšet (barvy bodů), nakonec za D

Diplomka: A, A, Otázky: A, D, Celkem: B

Komise: doc. Ing. Jiří Vokřínek, PhD., prof. Dr. Ing. Zdeněk Hanzálek, Ing. Pavel Píša, PhD., doc. RNDr. Petr Hnětynka, PhD. (ext Matfyz), doc. RNDr. Natalie Žukovec, Ph.D.

Obhajoba: Neměl jsem otázky od vedoucího/oponenta, doptával se Hanzálek, Hnětynka a Píša. Všechny otázky byly příjemné, stačilo jim hlavně něco říct. Dokonce většinu času dávali všichni pozor.

[TAL] Žukovec: R, RS, příklad R úloh. Diagonální jazyk, jeho doplněk. Do jakých tříd patří, oba jazyky definovat. Zadrhnul jsem se v tom, že jsem řekl, že doplněk diagonálního jazyku je univerzální jazyk, ale lehce jsem to opravil a dokázal malou redukcí, že jde o související jazyk. Byla hodná.

[ESW] Hnětynka: (Java) Virtual machine, jak funguje, výhody, nevýhody. JIT kompilátor. Odrecitoval jsem vše, co jsme se v ESW učili. Doptával se pak - co je potřeba pro implementaci JVM na nové platformě, jaké jiné VM znám, jestli se JVM používá na Androidu. Pak se chytnul u JITu, jak ví u null check elimination, že tam null nikdy nepřijde. Na tyhle dodatečné otázky jsem nedokázal odpovědět se sebevědomím, ale nevadilo to. Všichni byli velice příjemní.

Diplomka: A,A → A, Otázky: A, A, Celkem: A

Komise: Jiří Kléma (předseda), Miroslav Blaško (místopředseda), Radek Mařík, Alena Gollová

Obhajoba: bylo mnoho otázek, až to bylo překvapivé

[TAL] Gollová: Hledani silne souvislych komponent, Kosaraju-Shariruv algoritmus, Tarjanuv algoritmus, jejich korektnost a casova slozitost. Celkem Gollova byla velmi milá a ochotná

[OSW] Blaško: Popiste, co jsou to deskipcni logiky a vlastnosti OWA, UNA. Uved'te priklad deskripcni logiky a popiste jeji komplexity. Jaky je vztah mezi deskripcnimi logikami a jazykem OWL2? Byla to pěkná dřina. So either I don't know OSW (I got mark C from the subject) or Blasko was prety strict. He clung to the words, to all the meanings, and to my crooked Czech. I thouth I have enough for D-C, but he had a lot of questions.

Diplomka: B, C → C, Otázky: C, E, Celkem: D

Komise: Předseda: Václav Šmídl, Místopředseda: Rostislav Horčík, Člen: Jaroslav Burčík, Člen: Milan Šiňor, Člen: Alena Gollová

[TAL] Horčík: Definujte třídy P, NP, coNP a NPC. Do jaké třídy patří problém 3 barevnosti grafů? Vyložil jsem na stůl všechny definice, které jsem měl naučené slovo od slova - definoval P, NP, coNP, NPC. Definoval časovou složitost a co znamená, že je jazyk přijímán. Nicméně udělal jsem chybu u definice časové složitosti, že jsem místo toho, že to je maximální počet kroků, řekl, že to je počet kroků. Toho se pan Horčík chytil a opravil mě. Kdykoliv jsem udělal nějaký drobný přeřek. Bohužel jsem tyto opravy moc neslyšel, jelikož v učebně KN-E-308 hučel větrák. Celkově jsem však vše definoval a zakončil tím, že jsem řekl, že 3 barevnost je ve třídě NPC. V tu chvíli jsem přestal mluvit a čekal, pod doměním, že otázku mám na A, že přejdu na další otázku. Nicméně v tu chvíli se začal doptávat na to, jak jsem k tomu přišel a jak bych to dokázal. To jsem v danou chvíli nevěděl. Začal jsem se odkazovat na polynomiální redukci a na problém SAT, že z cookovy věty plyne, že všechny NP úlohy se na něj polynomiálně redukují a SAT je NPC. Kolem toho jsme se však furt motali - nebylo to to, co chtěl slyšet, a navíc jsem si naběhl na to, že se mě zeptal, co je to polynomiální redukce, takže jsem ji správně definoval z hlavy na místě - zase slovo od slova. Poté mě požádal, ať nakreslím vztahy mezi třídami P, NP, CO-NP a NPC. Což jsem udělal. Ani tak však nebyla spokojenost, poněvadž jsem na původní otázku, ať dokážu, že 3 barevnost je NPC, neodpověděl. Z otázky nakonec za mě poměrně přísné - za C.

[MKR] Gollová: Diffie-Hellmanova výměna klíče a problém diskrétního logaritmu. Algoritmy na výpočet diskrétního logaritmu (Baby step-Giant step, Pohling-Hellman) a jejich časová složitost. Otázku jsem moc nevěděl a při otázky jsem měl totální výpadek, že jsem si nemohl vzpomenout, jak funguje Diffe helmanova výměna klíče, ikdyž jsem to předtím uměl výborně. Věděl jsem, že se poučívá generátor a že se volí jepičí klíč, ale nevěděl jsem kdo volí co a kdy. Z přípravy jsem odcházel s pocitam, že z téhle otázky mám F, nicméně docentka Gollová podržela. Začal jsem mluvit o tom, že problém diskrétního logaritmu se opírá o problém cyklických grup a zmínil jsem, že by bylo vhodné definovat cyklické grupy a zabývat se jimi. V tom mi pomohla, že mě nechala mluvit a toto téma zabralo polovinu času otázky nakonec. Buď kývala hlavnou a nebo mě naváděla, že jsem se vždycky dobral ke správnému řešení. Nakonec se mě zhruba v polovině času zeptala jak funguje Diffe-Hellman, ten jsem zkomolil, jelikož jsem si nepomatoval co se čím mocní, tak jsem něco nastřelil, ale netrefil jsem se. Nicméně řekla “nevadí” a šlo se dál. A zeptala se mě co je to diskrétní logaritmus. Řekl jsem, co to je + řekl že se používá třeba pro výpočet soukromého klíče u Pawling-hellmana. A naznačil jsem, jak funguje (s pomocí) Baby step-giant step. Který jsem si také moc nepamatoval, ale dovedla mě do cíle. Na ostatní věci nezbyl čas, řekla, že to stačí a taky za C.

Diplomka: A, B, Otázky: C, C, Celkem: B

Komise: prof. Ing. Jan Faigl, PhD., Ing. Vojtěch Franc, PhD., Mgr. Jakub Mareček, Ph.D., doc. Mgr. Adam Rogalewicz, PhD., doc. Mgr. Petr Habala, PhD.

Obhajoba: Posudky A/A. Komise na začátku nedávala pozor, listovala prací, četla si posudky. V průběhu zvedali oči, mračili se, Rogalewicz se v průběhu neustále otáčel na Faigla. Důležité je nenechat se znervóznit. Otázky nešli extra do teorie, spíš vyloženě co je zajímalo. Nejvíc se ptal Franc (řešil jsem robotický problém s vision), zajímala ho ML stránka problému a proč moje modely nevykazují dobré výsledky v určitých konkrétních situacích.

[KO]: Constraint satisfaction, AC3, Porovnal jsem problém s ILP, uvedl příklad (řešení Sudoku). Zadefinoval formálně CSP a uvedl obecný způsob řešení. Ukázal jednoduchý příklad, který byl v podstatě ILP (příklady doporučuji, zaberou hodně času, člověk si může vybrat konkrétní zadání, aniž by ho dostal od komise a nemusí pak zabíhat tolik do detailu), pak zadefinoval AC-3, co to znamená arc-consistency, napsal pseudokód a vyřešil příklad. Bez otázek, A. Nevěděl jsem, kdo mě zkouší.

[UIR] Faigl: Motion planning v robotice, zde jsem formálně zavedl problém (C, Cfree, Cobst, diskretizace..). Pak jsem se pokusil stočit ke grid planningu, visibility grafum atp. Ale Faigl mě zastavil, že otázka se ptá na něco jinýho (plánování v prostoru konfigurací). Tak jsem si tipl, že naráží na sampling based metody a zeptal se, jestli jdu správným směrem. Kývnul a já tedy začal rozepisovat RRT, PRM atd. Znovu mě zastavil a začal se ptát na asymptotickou optimalitu, asymptotickou completeness atd. Tady chtěl formální definice pomocí delta interior state, homotopie, proč RRT není asymptoticky optimální (asi by mu stačila intuitivní odpověď, nevěděl jsem), a pak příklady fungování algoritmů na tabuli (jak strom postupně roste). C

Diplomka: A, Otázky: A, C, Celkem: A

Komise: (P) Míkovec, (MP) Malý, Macík, Žukovec, Berezovskyj, Macek

[PUR] Macík: Metody výzkumu - kvantitativní a kvalitativní. Popsat jaké znáte, jak to probíhá, příklady. Porovnání, výhody a nevýhody těchto přístupů. Popište metody výběru participantů pro výzkum. Co je to bias?

[PAL] Berezovskyj: Automaty, popište různé úlohy vyhledávání slov v textu, vyhledávání poškozených/poupravených slov. Slovníkový automat. Jde najednou vyhledávat více slov?

Při zkoušení jsem začal s otázkou PURů, která mi hodně sedla, takže jsem v podstatě skoro celou dobu mluvil sám a Macík přikyvoval. Když jsem se někde seknul, tak jsem to na Macíkovi vypozoroval a hned jsem se opravil, nebo opravil on mě když jsem nevěděl. Většina toho co jsem ale říkal bylo správně, takže zkoušející byl skoro po celou dobu spokojený. Macík byl při zkoušení velmi příjemný a potěšilo ho, když jsem zmiňoval některé pojmy jako “dynamika skupiny”, “polarizace” atd.

Pak jsem šel na PALy. Automaty jsem se moc neučil - znal jsem z PALů běžné slovníkové automaty, vyhledávání v textu, vyhledávání s max k přepsáními, vyhledávání s inserty, levhensteinovu vzdálenost.. snad u všeho jsem věděl, jak to řešit nebo jak ten automat vypadá. Nicméně když jsem to vysvětloval, tak mi Berezovskyj poměrně často skákal do řeči, zdálo se, že to chce slyšet hodně formálně (přitom když jsem na začátku řekl, že nejdřív definuju, co to je automat, tak mi řekl ať to přeskočím.. no a nakonci zkoušení ho stejně chtěl zadefinovat). Kreslil jsem tam ty automaty na tabuli, což v tom spěchu byl asi trochu škrabopis, který Berezovskyj z té dálky asi pořádně nepřečetl. Celkově toto zkoušení nebylo moc příjemné. Na to co jsem všechno řekl, bylo zde dle mého názoru hodnocení poměrně přísné.

Komise jinak byla velmi příjemná, otázky od komise k DP jsem zodpověděl a všichni s tím byli spokojení. PS. Míkovec byl rád, že jsem při obhajobě nepřetáhl stanovených 10 minut.

Diplomka: B, B, Otázky: B, D, Celkem: B