Differences
This shows you the differences between two versions of the page.
| Both sides previous revisionPrevious revisionNext revision | Previous revision | ||
| statnice:bakalar:b4b33rpz [2025/06/07 11:22] – [Bayesianské rozhodování] mistrjirka | statnice:bakalar:b4b33rpz [2025/06/07 11:45] (current) – [Příklad s TikZ] mistrjirka | ||
|---|---|---|---|
| Line 267: | Line 267: | ||
| Logistická regrese je základním nástrojem pro klasifikaci, | Logistická regrese je základním nástrojem pro klasifikaci, | ||
| - | ==== Support Vector Machine ==== | + | ===== Support Vector Machine |
| - | **Klasifikátor | + | **Klasifikátor |
| - | === Formulace úlohy učení === | + | === Příklad a účel === |
| - | Pro **lineárně separabilní data** řešíme optimalizační problém: $$\min \frac{1}{2} \|w\|^2 \quad \text{za podmínky} \quad y_i(w \cdot x_i + b) \geq 1$$ kde '' | + | |
| + | * **Účel:** Najít hyperrovinu $\mathbf{w}^T\mathbf{x} + b = 0$ s maximální vzdáleností od nejbližších bodů (support vectors), což zvyšuje generalizaci. | ||
| + | |||
| + | === Hard Margin vs. Soft Margin === | ||
| + | |||
| + | - < | ||
| + | **Hard Margin:** | ||
| + | * Předpokládá lineární separabilitu dat.\\ | ||
| + | |||
| + | * Primární úloha:\\ | ||
| + | $$ | ||
| + | \min_{\mathbf{w}, | ||
| + | $$ | ||
| + | * **Problém: | ||
| < | < | ||
| \usepackage{amsmath} | \usepackage{amsmath} | ||
| \usepackage{pgfplots} | \usepackage{pgfplots} | ||
| - | |||
| \usetikzlibrary{automata, | \usetikzlibrary{automata, | ||
| - | |||
| \begin{document} | \begin{document} | ||
| + | |||
| \begin{tikzpicture} | \begin{tikzpicture} | ||
| \begin{axis}[ | \begin{axis}[ | ||
| - | | + | axis equal image, |
| - | axis lines=center, | + | axis lines=center, |
| - | xmin=-0.5, xmax=9, | + | |
| - | ymin=-0.5, ymax=7, | + | |
| - | xtick=\empty, | + | |
| - | no markers | + | no markers |
| ] | ] | ||
| - | | + | % Bias and weight vectors |
| - | \addplot[dashed, | + | |
| - | coordinates {(0,0) (11/ | + | |
| - | node[midway, | + | |
| - | \addplot[thick, | + | |
| - | coordinates {(0,0) (0.4472, | + | |
| - | node[below right]{$\hat{\mathbf{w}}$}; | + | |
| - | % Margin width arrow | + | % Margin width arrow |
| - | \addplot[dashed,< | + | |
| - | coordinates {(6.6,1.2) (7.4, | + | |
| - | node[right=10pt, | + | |
| - | % Hyperplanes D₋, D, D₊ | + | % Hyperplanes D₋, D, D₊ |
| - | \addplot[black, | + | |
| - | {(9 - x)/2} | + | |
| - | node[pos=0.05, | + | |
| - | \addplot[black, | + | |
| - | {(11 - x)/2} | + | |
| - | node[pos=0.025, | + | |
| - | \addplot[black, | + | |
| - | {(13 - x)/2} | + | |
| - | node[pos=0.05, | + | |
| - | % Data points (class a vs. class b) + support vectors (v) | + | % Data points (class a vs. class b) + support vectors (v) |
| - | \addplot[ | + | |
| - | scatter, | + | |
| - | point meta=explicit symbolic, | + | |
| - | scatter/ | + | |
| - | a={mark=*}, | + | |
| - | b={mark=*, | + | |
| - | v={mark=o, | + | |
| - | } | + | |
| - | ] table[meta=label] { | + | ] table[meta=label] { |
| - | x y | + | |
| - | 4 6 a | + | |
| - | 5 4 a | + | |
| - | 5.5 5 a | + | |
| - | 6.5 5 a | + | |
| - | 7 3.5 a | + | |
| - | 7 5.5 a | + | |
| - | 1 3 b | + | |
| - | 1.5 0.5 b | + | |
| - | 2 2.5 b | + | |
| - | 3 3 b | + | |
| - | 4 1 b | + | |
| - | 5 2 b | + | |
| - | 3 3 v | + | |
| - | 5 2 v | + | |
| - | 5 4 v | + | |
| - | }; | + | }; |
| \end{axis} | \end{axis} | ||
| \end{tikzpicture} | \end{tikzpicture} | ||
| + | \end{document} | ||
| + | </ | ||
| + | </ | ||
| + | - < | ||
| + | **Soft Margin:** | ||
| + | * Povoluje chyby klasifikace pomocí relaxačních proměnných $\xi_i$.\\ | ||
| + | |||
| + | * Primární úloha:\\ | ||
| + | $$ | ||
| + | \min_{\mathbf{w}, | ||
| + | $$ | ||
| + | * **Parametr $C$:** Řídí kompromis mezi šířkou okraje a chybami (nízké $C$ = větší margin, vyšší $C$ = méně chyb). | ||
| + | < | ||
| + | \usepackage{amsmath} | ||
| + | \usepackage{pgfplots} | ||
| + | \usetikzlibrary{automata, | ||
| + | \begin{document} | ||
| + | |||
| + | \begin{tikzpicture} | ||
| + | \begin{axis}[ | ||
| + | axis equal image, | ||
| + | axis lines=center, | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | no markers | ||
| + | ] | ||
| + | % Hyperplanes: | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | % Slack vectors xi_i, xi_j | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | % Data points (class a vs. class b) | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | point meta=explicit symbolic, | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | } | ||
| + | ] table[meta=label] { | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | | ||
| + | }; | ||
| + | \end{axis} | ||
| + | \end{tikzpicture} | ||
| \end{document} | \end{document} | ||
| </ | </ | ||
| - | === Kernel | + | </ |
| + | === Kernel | ||
| - | Pro nelineární rozhodovací hranice používáme **kernel funkce** $K(x_i,x_j) = \phi(x_i) \cdot \phi(x_j)$, které implicitně mapují data do vyšší dimenze bez výpočetní náročnosti . Běžné jádra: - Lineární: $K(x_i,x_j) = x_i \cdot x_j$ - Polynomiální: | ||
| - | === Vlastnosti === | ||
| - | **Výhody**: - Efektivní v vysokých dimenzích díky kernel triku - Robustnost díky maximalizaci marginu - Přesnost závislá pouze na support vektorech | + | |
| - | **Nevýhody**: - Výpočetně náročné pro velké datasety - Citlivost na volbu kernelu a parametrů | + | |
| - | === Použití === | + | * **Výhoda: |
| - | SVM se využívá pro: detekci spamu, klasifikaci textu, rozpoznávání obrazu | + | * **Rovnice:** Rozhodovací funkce se stává $f(\mathbf{x}) = \sum_{i} \alpha_i y_i K(\mathbf{x}_i, \mathbf{x}) + b$. |
| + | |||
| + | === Vlastnosti, výhody | ||
| + | |||
| + | ^**Vlastnost** | ||
| + | |**Přesnost** | ||
| + | |**Efektivita** | ||
| + | |**Kernely** | ||
| + | |**Nelinearita** | ||
| + | |**Odolnost proti přetrénování**|Dobrá pro vysokodimenzionální data. | ||
| ===== Adaboost ===== | ===== Adaboost ===== | ||
| **Adaboost, popis algoritmu, jeho interpretace jako minimalizace horního odhadu empirického rizika. Vlastnosti (výhody a nevýhody).** | **Adaboost, popis algoritmu, jeho interpretace jako minimalizace horního odhadu empirického rizika. Vlastnosti (výhody a nevýhody).** | ||
| + | |||
| + | |||
| + | **Adaboost (Adaptive Boosting) je algoritmus ensemble learningu, který kombinuje slabé klasifikátory do silného klasifikátoru. Minimalizuje horní odhad empirického rizika a iterativně upravuje váhy chybně klasifikovaných vzorků.** | ||
| + | |||
| + | ==== Popis algoritmu ==== | ||
| + | |||
| + | - **Inicializace vah**: Každému trénovacímu vzorku $(x_i, y_i)$ přiřadíme počáteční váhu $w_i^{(1)} = \frac{1}{m}$\\ | ||
| + | |||
| + | - **Iterace** pro $t = 1$ až $T$: | ||
| + | - Natrénuj slabý klasifikátor $h_t(x)$ s minimální váženou chybou $\epsilon_t = \sum_{i=1}^m w_i^{(t)} \mathbf{1}_{[h_t(x_i) \neq y_i]}$\\ | ||
| + | |||
| + | - Vypočti koeficient $\alpha_t = \frac{1}{2} \ln \left( \frac{1 - \epsilon_t}{\epsilon_t} \right)$\\ | ||
| + | |||
| + | - Aktualizuj váhy: $w_i^{(t+1)} = \frac{w_i^{(t)} \exp(-\alpha_t y_i h_t(x_i))}{Z_t}$ kde $Z_t$ je normalizační faktor\\ | ||
| + | |||
| + | - **Výsledný klasifikátor**: | ||
| + | |||
| + | ==== Minimalizace horního odhadu ==== | ||
| + | |||
| + | Empirické riziko je horní odhad chyby:\\ | ||
| + | $$ \mathcal{E}(H) \leq \prod_{t=1}^T Z_t \quad \text{kde} \quad Z_t = 2\sqrt{\epsilon_t(1-\epsilon_t)} $$\\ | ||
| + | Algoritmus v každé iteraci volí $h_t$ a $\alpha_t$ minimalizující $Z_t$, čímž exponenciálně snižuje chybu. [5] | ||
| + | |||
| + | ==== Vlastnosti ==== | ||
| + | |||
| + | **Výhody**: | ||
| + | - Jednoduchá implementace\\ | ||
| + | - Odolnost proti přetrénování\\ | ||
| + | - Univerzálnost (kombinuje libovolné klasifikátory) | ||
| + | |||
| + | **Nevýhody**: | ||
| + | - Citlivý na šum a odlehlé hodnoty\\ | ||
| + | - Vyžaduje pečlivé nastavení parametrů\\ | ||
| + | - Problémy s nevyváženými třídami | ||
| + | |||
| + | ==== Příklad ==== | ||
| + | |||
| + | **Binární klasifikace s rozhodovacími stromy**:\\ | ||
| + | - **Data**: $\{(x_1=1, y_1=1), (x_2=2, y_2=-1), (x_3=3, y_3=1)\}$\\ | ||
| + | - **Iterace 1**: $h_1(x)$ chybuje u $x_2$ → $\epsilon_1=0.33$, | ||
| + | - **Iterace 2**: $h_2(x)$ opravuje chybu u $x_2$ s vyšší vahou\\ | ||
| + | - **Výsledek**: | ||
| + | |||
| + | < | ||
| + | \usepackage{amsmath} | ||
| + | \usepackage{pgfplots} | ||
| + | \usetikzlibrary{automata, | ||
| + | \begin{document} | ||
| + | |||
| + | \begin{tikzpicture}[scale=0.8] | ||
| + | \draw[-> | ||
| + | \draw[-> | ||
| + | \draw[blue] (0.5,2.5) -- (1.5,0.5) node[midway, | ||
| + | \draw[red] (2.5,2.5) -- (3.5,0.5) node[midway, | ||
| + | \draw[thick] (0.5,2.7) .. controls (2,1.8) .. (3.5,0.3) node[right] {$H(x)$}; | ||
| + | \fill (1,2.5) circle (2pt) node[above] {+}; | ||
| + | \fill (2,0.5) circle (2pt) node[below] {-}; | ||
| + | \fill (3,2.5) circle (2pt) node[above] {+}; | ||
| + | \end{tikzpicture} | ||
| + | |||
| + | \end{document} | ||
| + | </ | ||
| + | ==== Aplikace ==== | ||
| + | |||
| + | * Rozpoznávání obličejů\\ | ||
| + | |||
| + | * Detekce spamu\\ | ||
| + | |||
| + | * Medicínská diagnostika\\ | ||
| + | //Princip zesilování slabých klasifikátorů z něj činí efektivní nástroj pro různé klasifikační úlohy.// | ||
| ===== Neuronové sítě ===== | ===== Neuronové sítě ===== | ||
| **Neuronové sítě s dopředným šířením. Struktura. Učení pomocí metody zpětného šíření. Vlastnosti (výhody a nevýhody).** | **Neuronové sítě s dopředným šířením. Struktura. Učení pomocí metody zpětného šíření. Vlastnosti (výhody a nevýhody).** | ||
| + | |||
| + | **Neuronové sítě s dopředným šířením jsou vícevrstvé architektury inspirované biologickými neurony, které transformují vstupy na výstupy pomocí vážených spojení a nelineárních aktivačních funkcí. Učí se metodou zpětného šíření chyby.** | ||
| + | |||
| + | ==== Struktura ==== | ||
| + | |||
| + | * Skládá se z vrstev: **vstupní** (přijímá data), **skryté** (provádí výpočty) a **výstupní** (poskytuje výsledek). | ||
| + | * Každý neuron počítá vážený součet vstupů plus bias: $z = \sum w_i x_i + b$, následovaný aktivační funkcí: $a = g(z)$. | ||
| + | * Typické nelineární funkce: sigmoida, tanh, ReLU. | ||
| + | |||
| + | ==== Učení metodou zpětného šíření ==== | ||
| + | |||
| + | - **Dopředné šíření**: | ||
| + | - **Výpočet chyby**: Porovnání výstupu s cílem pomocí loss funkce (např. MSE). | ||
| + | - **Zpětné šíření**: | ||
| + | * Gradienty chyby se šíří od výstupu ke vstupu pomocí řetězového pravidla. | ||
| + | * Aktualizace vah: $w \leftarrow w - \alpha \frac{\partial L}{\partial w}$, kde $\alpha$ je learning rate. | ||
| + | |||
| + | ==== Vlastnosti ==== | ||
| + | |||
| + | * **Výhody**: | ||
| + | * **Nevýhody**: | ||
| + | |||
| + | ==== Konvoluce (příklad) ==== | ||
| + | |||
| + | Operace aplikuje filtr (jádro) na vstupní matici pro extrakci lokálních vzorů. Příklad pro vstup $X$ a jádro $K$: $$ | ||
| + | X = \begin{pmatrix} | ||
| + | 1 & 2 & 3 \\ | ||
| + | 4 & 5 & 6 \\ | ||
| + | 7 & 8 & 9 | ||
| + | \end{pmatrix}, | ||
| + | K = \begin{pmatrix} | ||
| + | 0 & -1 \\ | ||
| + | 1 & 0 | ||
| + | \end{pmatrix} | ||
| + | $$ Výstup pro pozici (1,1): $$ | ||
| + | (1 \cdot 0) + (2 \cdot -1) + (4 \cdot 1) + (5 \cdot 0) = -2 + 4 = 2 | ||
| + | $$ | ||
| + | |||
| + | ==== Pooling a MaxPooling (příklad ==== | ||
| + | |||
| + | Snižuje prostorové rozměry, zachovává dominantní rysy. **MaxPooling** vybírá maximální hodnotu v okně. Příklad pro okno 2×2: $$ | ||
| + | \text{Vstup: | ||
| + | 5 & 8 & 2 \\ | ||
| + | 3 & 1 & 4 \\ | ||
| + | 6 & 7 & 9 | ||
| + | \end{pmatrix} \quad | ||
| + | \text{Výstup: | ||
| + | \max(5, | ||
| + | \max(6,7) & \max(9) | ||
| + | \end{pmatrix} = \begin{pmatrix} | ||
| + | 8 & 4 \\ | ||
| + | 7 & 9 | ||
| + | \end{pmatrix} | ||
| + | $$ | ||
| + | |||
| + | ==== Použití Softmax ==== | ||
| + | |||
| + | Převede výstupní vektor na pravděpodobnostní distribuci: $$ | ||
| + | \text{softmax}(z_i) = \frac{e^{z_i}}{\sum_{j=1}^K e^{z_j}} | ||
| + | $$ Používá se ve **výstupní vrstvě** pro klasifikační úlohy (např. rozpoznání digitů v MNIST). | ||
| + | |||
| + | ==== Nevýhody lineární aktivační funkce ==== | ||
| + | |||
| + | Pokud by všechny vrstvy používaly **pouze lineární funkce** ($g(z) = z$): - Síť by se degradovala na jediný perceptron (lineární kombinátor). - Ztratila by schopnost modelovat nelineární vztahy, např. XOR problém. - Klesla by výrazně expresivita modelu. | ||
| ===== Klasifikace metodou nejbližšího souseda ===== | ===== Klasifikace metodou nejbližšího souseda ===== | ||
| **Klasifikace metodou nejbližšího souseda. Výhody a nevýhody. Řadu nevýhod triviální implementace lze odstranit, jak?** | **Klasifikace metodou nejbližšího souseda. Výhody a nevýhody. Řadu nevýhod triviální implementace lze odstranit, jak?** | ||
| + | |||
| + | |||
| + | **Metoda k-NN (k-Nearest Neighbors) je algoritmus učení s učitelem, který klasifikuje neznámý vzorek na základě většinové třídy jeho //k// nejbližších sousedů v trénovacích datech. Nevýhody triviální implementace řeší např. k-D stromy.** | ||
| + | |||
| + | ==== Příklad ==== | ||
| + | |||
| + | Uvažujme 2D datovou sadu s třídami △ (modrá) a ● (červená): | ||
| + | |||
| + | < | ||
| + | \usepackage{amsmath} | ||
| + | \usepackage{pgfplots} | ||
| + | \usetikzlibrary{automata, | ||
| + | \begin{document} | ||
| + | |||
| + | \begin{tikzpicture}[scale=0.6] | ||
| + | \draw[gray!30] (0,0) grid (6,5); | ||
| + | \draw[-> | ||
| + | \draw[-> | ||
| + | \foreach \point/\col in {(1, | ||
| + | \fill[\col] \point circle (4pt); | ||
| + | \node[blue] at (1,1) {$\triangle$}; | ||
| + | \node[blue] at (1,3) {$\triangle$}; | ||
| + | \node[blue] at (2,2) {$\triangle$}; | ||
| + | \node[red] at (4,4) {$\bullet$}; | ||
| + | \node[red] at (5,3) {$\bullet$}; | ||
| + | \node[red] at (5,5) {$\bullet$}; | ||
| + | \fill[green] (3,3) circle (4pt); % Testovací bod | ||
| + | \node at (3,3.3) {?}; | ||
| + | \end{tikzpicture} | ||
| + | |||
| + | \end{document} | ||
| + | </ | ||
| + | Pro testovací bod (3,3) a //k//=3:\\ | ||
| + | 1. Vzdálenosti k △: √5≈2.24, | ||
| + | 2. Vzdálenosti k ●: √2≈1.41, | ||
| + | Nejbližší sousedé: △ (1.0), ● (1.41), △ (1.41) → většina △ → klasifikace jako △. | ||
| + | |||
| + | ==== Využití ==== | ||
| + | |||
| + | * Rozpoznávání obrazců (OCR, detekce objektů) | ||
| + | * Doporučovací systémy (“uživatelé s podobným profilem”) | ||
| + | * Lékařská diagnostika (klasifikace vzorků) | ||
| + | |||
| + | ==== Výhody ==== | ||
| + | |||
| + | - **Jednoduchá implementace** bez potřeby tréninkového modelu\\ | ||
| + | - **Adaptabilita** na nová data (stačí přidat vzorky)\\ | ||
| + | - **Vhodná pro vysoký počet tříd** (i stovky tříd) [1]\\ | ||
| + | - **Neparametrická** – nedělá předpoklady o distribuci dat | ||
| + | |||
| + | ==== Nevýhody ==== | ||
| + | |||
| + | - **Výpočetní náročnost** – O(//n//) pro každou klasifikaci (prohledávání všech vzorků)\\ | ||
| + | - **Citlivost na šum a irelevantní atributy**\\ | ||
| + | - **Problém vysoké dimenzionality** (curse of dimensionality)\\ | ||
| + | - **Nevhodná pro nevyvážená data** (dominance větších tříd) | ||
| + | |||
| + | ==== Řešení nevýhod ==== | ||
| + | |||
| + | * < | ||
| + | **k-D stromy** (k-dimensional trees):\\ | ||
| + | Binární stromy pro hierarchické rozdělení prostoru. Příklad pro 2D: | ||
| + | < | ||
| + | Root: (x=3.5) | ||
| + | ├─ Vlevo: body s x<3.5 (rozděl na y=2.5) | ||
| + | └─ Vpravo: body s x≥3.5 (rozděl na y=4) | ||
| + | </ | ||
| + | |||
| + | Složitost klesne na O(log //n//) při nízkých dimenzích [1].\\ | ||
| + | |||
| + | </ | ||
| + | * **Vážení atributů** (např. ReliefF algoritmus)\\ | ||
| + | * **Normalizace dat** (potlačení vlivu škálování)\\ | ||
| + | * **Výběr optimálního //k//** (křížová validací) | ||
| + | |||
| + | ==== Omezení k-D stromů ==== | ||
| + | |||
| + | * Efektivita klesá pro dimenze >20 (“curse of dimensionality”)\\ | ||
| + | * Konstrukce stromu O(//n// log //n//), ale jednorázová investice [1] | ||
| ===== Shlukování metodou k-means ===== | ===== Shlukování metodou k-means ===== | ||
| - | **Shlukování metodou k-means, formulace úlohy a popis algoritmu. Vlastnosti algoritmu. Zobecnění - použití pro jiné ztrátové funkce než L2.** | ||
| + | **Shlukování metodou k-means, formulace úlohy a popis algoritmu. Vlastnosti algoritmu. Zobecnění – použití pro jiné ztrátové funkce než L2.** | ||
| + | |||
| + | ==== Formulace úlohy ==== | ||
| + | |||
| + | Cílem je rozdělit množinu $n$ datových bodů $\mathcal{D} = \{ \mathbf{x}_1, | ||
| + | $$ | ||
| + | J = \sum_{i=1}^k \sum_{\mathbf{x} \in C_i} \|\mathbf{x} - \boldsymbol{\mu}_i\|^2 | ||
| + | $$\\ | ||
| + | kde $C_i$ je $i$-tý shluk a $\boldsymbol{\mu}_i$ jeho centroid (průměr bodů ve shluku). | ||
| + | |||
| + | ==== Popis algoritmu ==== | ||
| + | |||
| + | - **Inicializace: | ||
| + | |||
| + | - **Přiřazení bodů:** Každý bod přiřazen k nejbližšímu centroidu (Eukleidovská vzdálenost): | ||
| + | $$ | ||
| + | C_i = \{ \mathbf{x} : \|\mathbf{x} - \boldsymbol{\mu}_i\|^2 \leq \|\mathbf{x} - \boldsymbol{\mu}_j\|^2 \, \forall j \} | ||
| + | $$\\ | ||
| + | |||
| + | - **Aktualizace centroidů: | ||
| + | $$ | ||
| + | \boldsymbol{\mu}_i = \frac{1}{|C_i|} \sum_{\mathbf{x} \in C_i} \mathbf{x} | ||
| + | $$\\ | ||
| + | |||
| + | - **Ukončení: | ||
| + | |||
| + | ==== Příklad ==== | ||
| + | |||
| + | < | ||
| + | \usepackage{amsmath} | ||
| + | \usepackage{pgfplots} | ||
| + | \usetikzlibrary{automata, | ||
| + | \begin{document} | ||
| + | |||
| + | \begin{tikzpicture} | ||
| + | % Data points | ||
| + | \filldraw[blue] (0.5,1.5) circle (2pt); | ||
| + | \filldraw[blue] (1,1) circle (2pt); | ||
| + | \filldraw[blue] (1.5,0.5) circle (2pt); | ||
| + | \filldraw[red] (3,2) circle (2pt); | ||
| + | \filldraw[red] (3.5,2.5) circle (2pt); | ||
| + | \filldraw[red] (4,3) circle (2pt); | ||
| + | \filldraw[green] (2,4) circle (2pt); | ||
| + | \filldraw[green] (2.5,4.5) circle (2pt); | ||
| + | \filldraw[green] (3,5) circle (2pt); | ||
| + | |||
| + | % Centroids (after convergence) | ||
| + | \filldraw[black] (1,1) circle (4pt) node[below] {$\mu_1$}; | ||
| + | \filldraw[black] (3.5,2.5) circle (4pt) node[below] {$\mu_2$}; | ||
| + | \filldraw[black] (2.5,4.5) circle (4pt) node[above] {$\mu_3$}; | ||
| + | \end{tikzpicture} | ||
| + | |||
| + | \end{document} | ||
| + | </ | ||
| + | //Výsledek po konvergenci: | ||
| + | |||
| + | ==== Vlastnosti algoritmu ==== | ||
| + | |||
| + | * **Rychlý a škálovatelný** pro velká data ($O(n \cdot k \cdot d)$ na iteraci).\\ | ||
| + | |||
| + | * **Citlivý na inicializaci** (špatná volba centroidů → suboptimální řešení).\\ | ||
| + | |||
| + | * **Předpokládá konvexní shluky** stejné velikosti (špatně zpracuje nestejnoměrná data).\\ | ||
| + | |||
| + | * **Lokální optimum:** Konverguje k nejbližšímu lokálnímu minimu $J$. | ||
| + | |||
| + | ==== Zobecnění pro jiné ztrátové funkce ==== | ||
| + | |||
| + | Místo Eukleidovské vzdálenosti ($\ell_2$) lze použít:\\ | ||
| + | - **Manhattanská vzdálenost ($\ell_1$): | ||
| + | $$ | ||
| + | J = \sum_{i=1}^k \sum_{\mathbf{x} \in C_i} \|\mathbf{x} - \boldsymbol{\mu}_i\|_1 | ||
| + | $$\\ | ||
| + | Centroid aktualizován jako **medián** shluku (odolnější vůči odlehlým hodnotám).\\ | ||
| + | - **Obecná Minkowského metrika ($\ell_p$): | ||
| + | $$ | ||
| + | \|\mathbf{x} - \boldsymbol{\mu}_i\|_p = \left( \sum_{j=1}^d |x_j - \mu_{ij}|^p \right)^{1/ | ||
| + | $$\\ | ||
| + | - **Kosinová podobnost: | ||
| + | |||
| + | ==== K-means++ ==== | ||
| + | |||
| + | Vylepšení inicializace centroidů: | ||
| + | 1. První centroid náhodně vybrán z dat.\\ | ||
| + | 2. Každý další centroid vybrán s pravděpodobností úměrnou $\|\mathbf{x} - \mu_{\text{nejblížší}}\|^2$.\\ | ||
| + | **Výhody: | ||
| + | |||
| + | ==== Aplikace ==== | ||
| + | |||
| + | * Segmentace zákazníků, | ||