The wiki page is under active construction, expect bugs.

Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

--- statnice:bakalar:b0b35apo [2025/06/09 18:01] – [Dynamické prediktory] zapleka3
+++ statnice:bakalar:b0b35apo [2025/06/09 21:41] (current) – zapleka3
@@ Line 1: / Line 1: @@
-==== Architektura počítače; CPU, paměti, subsystémy ====
+====== Architektura počítače; CPU, paměti, subsystémy ======
 [[https://fel.cvut.cz/cz/education/bk/predmety/50/99/p5099306.html|B0B35APO]] [[https://cw.fel.cvut.cz/wiki/courses/b35apo/lectures/start|Webové stránky předmětu]] [[https://comparch.edu.cvut.cz|CompArch]] [[https://eval.comparch.edu.cvut.cz|WebEval]]
@@ Line 422: / Line 422: @@
   * Binární reprezentace má své specifické chování, včetně přetečení, podtečení a zaokrouhlovacích chyb.
   * Na rovnost dvou desetinných čísel nelze spoléhat — i malá aritmetická chyba způsobí rozdíl.
-===== 2. CPU =====
-RISC/CISC architektura, registry, formát RISC CPU instrukcí, porovnání jednocyklového procesoru a zřetězeného zpracování instrukcí. Jaké problémy přináší zřetězené zpracování instrukcí a jak je lze řešit – stall/forwarding.
-** RISC/CISC **
-Reduced Instruction Set Computing vs. Complex Instruction Set Computing referuje o přístupu k návrhu procesorů. Jak název napovídá první z přístupů disponuje tzv. redukovanou instrukční sadou a druhý komplexní instrukční sadou. V redukované sadě mají standardně všechny instrukce stejnou délku a jejich sada není příliš početná. V komplexní nemusí mít instrukce konstantní délku, a jejich množství je větší. Redukovaná sada představuje většinou více práce pro programátora, kdežto komplexní sada často umožňuje provedení několika operací zavoláním jedné instrukce.
-** Registry **
-|Registr | Popis|
-|PC | Program counter - dresa právě prováděné (nebo následující) instrukce|
-|IR | Instruction register - obsahje kód prováděné instrukce načtený zpaměti |
-|GPR | General purpose registers – obecné uživatelské registry, mohou se dělit na data a adresy do paměti, nebo být univerzální|
-|SP | Stack Pointer - kazuje na vrchol zásobníku, slouží k organizaci lokálních dat funkcí|
-|PSW | Program Status Word – definuje v jakém stavu je procesor |
-|IM | Interrupt Mask – kontrola přerušení |
-|FPR | Floating point registers – rozšíření procesoru pro práci s reálnými čísly, případně i vektorové/multimediální registry |
-** Formát RISC CPU instrukcí **
-Obecně – instrukce mají 32bit, kde bity 0-7 (LSb, little endian -> "zprava doleva") definují operaci, následně zbytek obsahuje registry cíle a zdrojů, případně konstant, či další specifikaci operace.
-** Porovnání jednocyklového procesoru a zřetězeného zpracování instrukcí **
-Jednocyklový procesor funguje asi takto
-  - Počáteční nastavení – inicializace PC a PSW
-  - Načtení instrukce z paněti z adresy PC (nastav PC -> Přečti obsah do IR -> uprav PC dle délky instrukce)
-  - Dekóduj instrukci
-  - Proveď instrukci
-  - Kontrola přerušení nebo výjimky
-  - Opakuj od kroku 2
-Zřetězení přináší rozdělení vykonání jednotlivých úkonů instrukce. Tj. mezitím co dochází k faktickému vykonání instrukce, již se připravuje vykonání další, či dalších několika.
-Tomuto procesu se také jinak říká pipelining.
-{{:statnice:bakalar:pasted:20250529-123852.png|400}}
- Jednotlivé fáze pro pětistupňovou pipeline jsou -
-  - Instruction Fetch - přivedení PC na adreosvý vstup paměti, načtení instrukce
-  - Instruction Decode - dokódování opcode (bity 0-7), přímého operandu a načtení registrů
-  - EXecution - provedení požadované operace v ALU
-  - MEMory - zápis/čtení z paměti
-  - Write Back - zpětný zápis výsledků do pole registrů pro meziregistrové instrukce a paměti
-** Jaké problémy přináší zřetězené zpracování instrukcí a jak je lze řešit – stall/forwarding **
-Za předpokladu, že výsledek předchozí instrukce potřebujeme využít v další instrukci, došlo by bez ošetření k "datovému hazardu". Ten lze vyřešit pomocí zpoždění vykonání následující operace (stall), či doplněním procesoru o tzv. forwarding, při kterém jsou nově vypočítané hodnoty přímo předány instrukci následující.
-Další možné hazardy, které mohou vzniknout, jsou tzv. "control hazardy" (tj. řídící). Ty nastávají v případě, kdy je vyhodnocován skok. Pokud dojde ke skoku, může tak dojít na stav, kdy instrukce nejsou předpočítané a dochází tak k významnému zpomalení. Toto lze omezit efektivní predikcí skoků, či přesunutím rozhodování o skocích do kroku ID (jako například u architektury MIPS).
@@ Line 689: / Line 637: @@
 Statická predikce je jednoduchá a nezatěžuje hardware, ale neposkytuje dostatečnou flexibilitu při složitějším chování programů.
-===== Dynamické prediktory =====
+==== Dynamické prediktory ====
 Dynamické prediktory se snaží zjistit, zda se skoková instrukce provede, a to na základě jejího předchozího chování. Jinými slovy, sledují minulost konkrétní skokové instrukce a podle toho se snaží odhadnout, zda se tentokrát skočí nebo ne.
@@ Line 872: / Line 820: @@
 ==== Hiearchie ====
 Každý moderní počítač má několik úrovní paměti, které se liší svou velikostí, rychlostí, latencí a funkcí. Hiearchie pamětí se může trochu lišit napříč architekturami a konkrétními sestavami.
+  * Paměť v počítači si můžeme představit jako vrstvy – od těch nejrychlejších a nejdražších, které jsou přímo v procesoru, až po nejpomalejší a nejlevnější, které slouží k dlouhodobému uložení dat.
+  * Tento systém je založen na tzv. **paměťové hierarchii**, kde platí, že čím je paměť blíže procesoru, tím je rychlejší, ale menší a dražší.
+  * Základním principem, proč hierarchie funguje efektivně, je **časová a prostorová lokalita přístupu** – programy totiž zpravidla pracují jen s malou částí dat najednou, a často s těmi samými nebo sousedními položkami.
+  * Paměť je technicky implementovaná jako pole adresovaných buněk (většinou o velikosti jednoho bytu). Každá buňka má přiřazenou **adresu** a obsahuje **hodnotu** – data uložená v paměti.
+  * Velikost dostupné paměti je omezena šířkou adresy – například 16bitový adresní prostor pojme 64 KiB, zatímco 32bitový až 4 GiB.
+  * Mezi základní parametry, které paměť charakterizují, patří:
+    * **Vybavovací doba** – čas od vzniku požadavku po nalezení dat.
+    * **Doba přístupu** – vybavovací doba + čas nutný k obnovení obsahu nebo zadání dalšího požadavku.
+    * **Propustnost** – kolik dat zvládne paměť obsloužit za jednotku času.
+  * Paměti dělíme také podle možnosti zápisu:
+    * **ROM** – Read Only Memory, nelze přepisovat za běhu.
+    * **RAM** – Random Access Memory, lze číst i zapisovat v libovolném pořadí.
+      * **SRAM** – statická RAM, rychlá, ale drahá a s větší spotřebou.
+      * **DRAM** – dynamická RAM, levnější, ale pomalejší, nutno pravidelně obnovovat.
+  * Podle uchování dat po odpojení napájení rozlišujeme:
+    * **Permanentní paměti** – data zůstávají zachována i po výpadku proudu.
+    * **Volatilní paměti** – data jsou ztracena při vypnutí systému.
+{{:statnice:bakalar:pasted:20250609-182543.png}}
+{{/mnt/data/1609b61d-74e8-4463-a3f1-dd677d0047e0.png}}
+  * Diagram ukazuje klasickou **paměťovou hierarchii** od nejrychlejších registrů po nejpomalejší diskové úložiště.
+  * Čím blíže k procesoru, tím je paměť rychlejší, menší a dražší.
+  * Porovnání parametrů různých typů pamětí:
+    * **L1 SRAM** – 32 kB, velmi rychlá (0.2–2 ns), drahá (10 Kč/kB).
+    * **Sync SRAM** – 1 MB, rychlá (0.5–8 ns/word), velmi drahá (300 Kč/MB).
+    * **DDR3 (DRAM)** – 16 GB, střední propustnost (15 GB/s), běžná RAM (123 Kč/GB).
+    * **HDD** – 3 TB, velmi pomalé (100 MB/s), levné (1 Kč/GB).
+  * Některá data mohou existovat ve více kopiích (např. L1, L2, RAM).
+  * Aby nedocházelo k nesrovnalostem, musí být zajištěna **koherence cache** a **konzistence dat** – např. při vícejádrovém zpracování (SMP).
 === Registers ===
-Nejrychlejší paměť s nejnižší latancí, která je přímo v jádrech procesoru.
+  * Nejrychlejší paměť s nejnižší latancí, která je přímo v jádrech procesoru.
-Obsahuje data běžícího programu, ale nikoliv instrukce programu.
+  * Obsahuje data běžícího programu, ale nikoliv instrukce programu.
-Procesor provádí většinu operací nad registery (např. sčítání, odčítání atd.).
+  * Procesor provádí většinu operací nad registery (např. sčítání, odčítání atd.).
-Konkrétní počet registerů závisí na konkrétní architektuře (x86, extensions atd.), většinou v řádu desítek registerů, sčítající na stovky bytů.
+  * Konkrétní počet registerů závisí na konkrétní architektuře (x86, extensions atd.), většinou v řádu desítek registerů, sčítající na stovky bytů.
+  * Registry jsou extrémně rychlé, protože jsou fyzicky integrovány přímo v procesorovém jádru. Přístup do nich trvá jen několik málo taktů.
+  * Protože jsou velmi omezené kapacitou, používají se pouze pro nejčastěji potřebná data – např. meziproměnné, čítače, ukazatele atd.
-=== Cache ===
+=== RAM ===
+  * Velká volatilní paměť, která fyzicky není v procesoru.
+  * Technologie DDR, DDR2, DDR3, DDR4.
+  * Celkový bandwidth záleží na frekvenci pamětí a počtu kanálů.
+  * Běžné procesory většinou podporují kanály pouze 2, serverové až 12, díky čemuž dosahují velké propustnosti - stovky GB/s.
+  * Největší problém je spíše latence, která je většinou přes 75ns.
+  * Někteří výrobci se proto snaží dát paměť co fyzicky nejblíže k procesoru, aby se minimalizovala latence.
+  * **RAM** (Random Access Memory) umožňuje přístup ke kterékoli buňce ve stejném čase – tedy **náhodný přístup**. To ji odlišuje například od sekvenčních úložišť jako pásky.
+  * I když má RAM vysokou propustnost, její latence je výrazně vyšší než u registrů nebo cache. To je důvodem, proč se mezi RAM a procesorem často vkládají cache paměti.
+  * Systémy s více paměťovými kanály (dual-channel, quad-channel atd.) umožňují zvýšit šířku přenosového pásma mezi RAM a procesorem.
+=== Disk ===
+  * Velmi pomalé, nevolatilní úložiště.
+  * Slouží k dlouhodobému ukládání dat.
+  * Data se z něj načítají do paměti.
+  * Při nedostatku paměti je možné jej využít jako virtuální paměť - pagefile - může vézt k problémům s výkonem.
+    * **HDD** - levné, ale pomalejší úložiště (stovky MB/s).
+    * **SSD** - drahé, ale mnohem rychlejší úložiště (až desítky GB/s).
+  * Disky tvoří spodní vrstvu paměťové hierarchie. Jsou nejpomalejší, ale nejlevnější na jednotku velikosti, a mají neomezeně dlouhou dobu uchování dat.
+  * Pokud dojde RAM, může operační systém část obsahu paměti „odložit“ na disk – to se nazývá **swapování** nebo použití **virtuální paměti**. Tento mechanismus je funkční, ale výrazně zpomaluje běh programů.
+  * SSD disky jsou v současnosti mnohem rychlejší než HDD, protože nemají pohyblivé mechanické části – data se čtou elektronicky, nikoli fyzickým pohybem hlavice jako u HDD.
+==== Cache ====
 Cache je rychlá volatilní paměť přímo v procesoru, která se snaží snížit dopad relativně velmi pomalých pamětí RAM.
 Historicky rostl výpočetní výkon procesorů mnohem rychleji než rychlost pamětí RAM a proto je cache stále více a více důležitý, aby nebyl procesor omezován (bottleneck).
 Moderní procesory mají několik úrovní cache pro optimální výkon:
-  * **L1**
+  * **L1**
     * Nejrychlejší cache s nejnižší latencí. Rychlost přes 2000 GB/s, latence pod 1ns.
     * Každé jádro má svůj vlastní L1 cache. U x86 je rozdělen na **L1i** (pro instrukce) a **L1d** (pro data), u ARM záleží na konkrétní architektuře.
     * Velmi malý, velikost kolem 40KB na jádro.
   * **L2**
-    * Větší ale pomalejší než L2. Rychlost kolem 1000GB/s, latence kolem 2.5ns.
+    * Větší ale pomalejší než L1. Rychlost kolem 1000GB/s, latence kolem 2.5ns.
-    * U x86 většinou samostatný pro každé jádro, na arm většinou sdílený napříč jádry (unified).
+    * U x86 většinou samostatný pro každé jádro, na ARM většinou sdílený napříč jádry (unified).
     * Velikost v řádu MB na jádro.
   * **L3**
     * Zdaleka největší a taky nejpomalejší. Rychlost kolem 500GB/s, latence kolem 10ns.
     * Většinou pouze u x86.
-    * Sdílený napříč jádry nebo bloky jáder (např amd epyc).
+    * Sdílený napříč jádry nebo bloky jáder (např. AMD Epyc).
     * Velikost v řádu desítek až stovek MB.
-Toto rozložení samozřejmě neni univerzální, ale je typické.
-Intel např. dříve experimentoval s velkým L4 cache a nové intel procesory obsahují L0 cache (což je jen debilně pojmenovaný L1 cache - každé jádro má zde vlastní L0d, L0i, L1, L2 a sdílený L3).
-Optimalizace datových struktur programu tak, aby se vešla dobře do cache, může vést k masivnímu nárustu výkonu.
+  * Toto rozložení samozřejmě není univerzální, ale je typické.
+  * Intel např. dříve experimentoval s velkým L4 cache a nové Intel procesory obsahují L0 cache (což je jen jinak pojmenovaný L1 cache – každé jádro má zde vlastní L0d, L0i, L1, L2 a sdílený L3).
+  * **Cache** slouží jako vyrovnávací paměť mezi procesorem a RAM, urychluje přístup k často používaným datům, a tím snižuje latenci a zvyšuje výkon.
+  * Optimalizace datových struktur programu tak, aby se vešla dobře do cache, může vést k masivnímu nárůstu výkonu.
 === Organizace Cache ===
-  * **Word size (WS)** - velikost slova je podle architektury systému 32bit $\rightarrow$ 32bitová slova, 64bit $\rightarrow$ 64bitová slova, má většinou velikost $2^i$, kde i je počet bitů potřeba na adresaci bytů uvnitř slova.
+  * **Word size (WS)** – velikost slova je podle architektury systému 32bit → 32bitová slova, 64bit → 64bitová slova, má většinou velikost $2^i$, kde $i$ je počet bitů potřeba na adresaci bytů uvnitř slova.
-  * **Capacity** (C) - kapacita cache v bytech nebo ve slovech
+  * **Capacity (C)** – kapacita cache v bytech nebo ve slovech.
-  * **Block size (BS)** - velikost prostoru pro data v jednom řádku cache, měří se ve slovech, bývá o velikosti $2^b$, kde b je počet bitů kterými jde adresovat jeden řádek (např, pokud má řádek 128bitů, tak jde adresovat 7 bity $\arrowright$ $2^7$, kde b=7).
+  * **Block size (BS)** – velikost prostoru pro data v jednom řádku cache, měří se ve slovech, bývá o velikosti $2^b$, kde $b$ je počet bitů, kterými lze adresovat jeden řádek.
-  * **Number of sets (SN)** - počet řádek v jedné cachovací tabulce, většinou musí být o množství $2^n$
+  * **Number of sets (SN)** – počet řádek v jedné cachovací tabulce, většinou o velikosti $2^n$.
-  * **Index** - do řádku cache, odpovída počtu řádků (SN) cache která většinou musí být $2^n$, Index má poté $n$ bitů. Většinou se bere do Indexu nejnižích $b+i \rightarrow n+b+i$  bitů adresy z paměti (prvních $b$ bitů, adresuje obsah jednoho řádku).
+  * **Index** – do řádku cache, odpovídá počtu řádků cache, většinou musí být $2^n$; používá se $n$ bitů z adresy, obvykle nejnižších $b+i \rightarrow n+b+i$ bitů.
-  * **TAG** - Obsahuje zbytek adresy kromě toho co už vyjadřuje index, takže je to rozsah $b+n+i \rightarrow \text{délka adresy}$
+  * **TAG** – obsahuje zbytek adresy kromě bitů použitých pro index a offset, tedy $b+n+i \rightarrow$ délka adresy.
-  * **Validity bit** - bit platnosti, indikuje zda jsou data na řádku platná.
+  * **Validity bit** – bit platnosti, indikuje, zda jsou data na řádku platná.
-  * **Dirty bit** - rošiřující pole v obsahu paměti. Indikuje že v cache je jiná hodnota, než v paměti hlavní
+  * **Dirty bit** – rozšiřující pole v obsahu paměti. Indikuje, že v cache je jiná hodnota než v hlavní paměti.
-  * **Degree of associativity (N)** - Počet tabulek
+  * **Degree of associativity (N)** – počet tabulek.
-  * **Number of blocks (BN)** - počet řádků přes všechny tabulky, je roven $\text{Degree of associativity} * \text{Number of sets}$
+  * **Number of blocks (BN)** – počet řádků přes všechny tabulky, je roven $N \times \text{Number of sets}$.
-  * **Cache hit** (zásah) - pojmenování situace, kdy požadovaná hodnota v cache je.
+  * **Cache hit** – situace, kdy se požadovaná data nachází v cache.
-  * **Cache miss** - výpadek, data v cache ješte nejsou
+  * **Cache miss** – situace, kdy data v cache nejsou a musí se načíst z pomalejší paměti.
-  * **Cache line nebo Cache block** - základní kopírovatelná jednotka mezi hierarchickými ůrovněmi (typicky, $8B$, do $1KB$)
+  * **Cache line nebo Cache block** – základní kopírovatelná jednotka mezi hierarchickými úrovněmi (typicky 8B až 1KB).
-  * **Hit rate** - počet paměťových přístupů obsloužených danou úrovní cache dělený všemi přístupy
+  * **Hit rate** – počet paměťových přístupů obsloužených danou úrovní cache dělený celkovým počtem přístupů.
-  * **Miss rate** 1 - Hit rate
+  * **Miss rate** – $1 - \text{Hit rate}$.
-  * Average Memory Access Time (AMAT) - $AMAT = \text{HitTime} + \text{MissRate} * \text{MissPenalty}$
+  * **Average Memory Access Time (AMAT)** – průměrná doba přístupu k paměti: $AMAT = \text{HitTime} + \text{MissRate} \times \text{MissPenalty}$.
-  * AMAT pro více urovňovou cache lze spočítat rekurzivní použitím výše uvedeného vztahu
+    * Pro vícestupňové cache se AMAT počítá rekurzivně podle stejného vztahu.
-  * **Cache replacement policy** - pravidla pro výběr položky vyřazení z cache, když potřebujeme nahrát novou hodnotu do cache
+  * **Cache replacement policy** – pravidla pro výběr, která položka bude z cache odstraněna:
-    * Random - vybraná položka je náhodná
+    * **Random** – náhodná volba.
-    * LRU (least recently used) - nejdéle nepoužitá položka
+    * **LRU (Least Recently Used)** – odstraní nejdéle nepoužitou položku.
-    * LFU (least frequently used) - sleduje jak často se k položkám přistupuje
+    * **LFU (Least Frequently Used)** – odstraní položku s nejmenší četností použití.
-    * ARC (Adaptive replacement cache) - kombinace LRU a LFU
+    * **ARC (Adaptive Replacement Cache)** – adaptivní algoritmus kombinující LRU a LFU.
-  * **Write through (zápis, propsání skrz) cache** - Při každém zápisu se data hned propíšou i do hlavní paměti, takže cache má vždy čistou kopii, ale každý zápis stojí čas.
+  * **Write through (propsání skrz)** – při každém zápisu se data uloží do cache i hlavní paměti.
-  * **Write back** - Data se uloží jen do cache a blok se označí jako „dirty“; do hlavní paměti se pošlou až při vytlačení bloku, čímž šetříš počet zápisů, ale musíš hlídat dirty bity.
+  * **Write back** – data se uloží pouze do cache, a označí se jako "dirty". Do hlavní paměti se zapíší až při odstranění z cache.
 == Plně asociativní cache ==
-Znamená že $\text{Degree of associativity} = text{Number of blocks}$, pro každý řádek tímpádem existuje tabulka, to znamená že index má $0$ bitů (tedy neexistuje) a tag má velikost $\text{TAG} = $\text{délka adresy} - b+i$, kde b je počet bitů potřeba na adresaci jednoho slova v bloku a i je počet bitů na adresaci bytů ve slově.
+Znamená, že $\text{Degree of associativity} = \text{Number of blocks}$. Každý řádek má svou vlastní tabulku, což znamená, že **index má 0 bitů** a **celá adresa kromě offsetu se ukládá do tagu**.
-**vlastnosti:**
+  * V plně asociativní cache neexistuje pevné přiřazení adresy do konkrétního řádku. Jakýkoli blok z paměti může být uložen kamkoli do cache. To zajišťuje maximální flexibilitu.
-  * Nemusíme nahrazovat záznamy v cache do té doby než nám kompletně dojde.
+  * Díky absenci indexu není třeba řešit kolize způsobené stejnými indexy – všechny bloky soutěží o všechna místa.
-  * Je velmi drahá na implementaci, takže musí být malá .
+  * Tag musí obsahovat téměř celou adresu (kromě offsetu), protože není jiný způsob, jak určit, které slovo je právě v cache.
-  * Používá se v aplikacích kde je potřeba extrémní rychlost, takže třeba TLB (translation lookaside buffer, pro překlad virtulní na fyzickou paměť), potřebuje být velmi malá.
-{{:statnice:bakalar:pasted:20250602-114623.png?300}}
+  * **Vlastnosti:**
+    * Nemusíme nahrazovat záznamy v cache, dokud není plně zaplněna.
+      * To znamená, že cache dokáže efektivněji využít svou kapacitu a zvyšuje se pravděpodobnost cache hitu.
+    * Je velmi drahá na implementaci, proto se používá pouze pro malé paměti.
+      * Nutnost porovnávat všechny tagy najednou při každém přístupu zvyšuje komplexitu a spotřebu.
+    * Používá se např. v **TLB (Translation Lookaside Buffer)**, kde je potřeba extrémní rychlost a malá velikost.
+      * TLB je specializovaná cache pro překlad virtuálních adres na fyzické – zde má každá mikrosekunda význam, a malý rozsah přístupů odpovídá malému počtu záznamů.
+{{:statnice:bakalar:pasted:20250602-114623.png?300}}
 == Přímo mapovaná cache ==
-  * 1 cestná cache $\rightarrow$ stupeň asociace = 1, tedy má jednu tabulku
+  * 1-cestná cache → stupeň asociace = 1, tedy pouze jedna tabulka.
-  * $\text{number of sets} = \text{number of blocks}$
+  * $\text{Number of sets} = \text{Number of blocks}$.
-  * má index o délce bitů $log(\text{number of sets})$
+  * Index má délku $log_2(\text{Number of sets})$ bitů.
-**Schéma**:
+  * V přímo mapované cache je každý blok z paměti jednoznačně přiřazen právě k jednomu místu (setu) v cache – tedy žádná flexibilita.
+  * Pokud dva různé bloky z hlavní paměti spadnou na stejné místo, musí si navzájem přepisovat obsah cache – to může vést ke zvýšenému počtu missů.
+  * Tag je kratší, protože část adresy je vyjádřena indexem.
+  * **Schéma:**
 {{:statnice:bakalar:pasted:20250602-152014.png?750}}
-**Příklad s většími bloky:**
+  * **Příklad s většími bloky:**
 {{:statnice:bakalar:pasted:20250602-153331.png?750}}
-**Vlastnosti:**
+  * **Vlastnosti:**
-  * Hlavní cache u mikrokontrolerů a levných procesorů
+    * Hlavní typ cache u mikrokontrolerů a levných procesorů.
-  * Má velkou pravděpodobnost kolizí $\rightarrow$ budeme muset vyřadit záznam z cache bez toho aniž bychom celou cache zaplnili
+      * Důvodem je jednoduchá a levná implementace, která nevyžaduje složité vyhledávání a porovnávání tagů.
-  * Každou adresu můžeme zařadit pouze do jednoho místa v tabulce v cache
+    * Má vysokou pravděpodobnost kolizí – může dojít k vyřazení záznamu, i když cache není plná.
+      * To je způsobeno tím, že více různých adres může sdílet stejný index.
+    * Každou adresu lze zařadit pouze do jednoho místa v cache tabulce.
+      * Výsledkem je nižší hit rate oproti flexibilnějším typům cache.
 == N-asociativní cache ==
-  * **Obecnější model cache** - $\text{stupeň asociace} = n$
+  * **Obecnější model cache**, kde je stupeň asociace $n$ – tzn. že každý set obsahuje $n$ bloků.
+  * Tento typ cache kombinuje výhody předchozích dvou přístupů:
+    * Každá paměťová adresa směřuje do konkrétního setu (jako u přímo mapované), ale v rámci tohoto setu může být uložena v libovolném z $n$ bloků.
+    * Tím se snižuje pravděpodobnost kolizí, protože více položek může sdílet jeden set bez vzájemného přepisování.
+    * Implementace je jednodušší než u plně asociativní cache, protože se porovnávají tagy jen v rámci jednoho setu, ne celé cache.
 {{:statnice:bakalar:pasted:20250602-153444.png?750}}
-=== RAM ===
+  * Tento typ organizace nabízí kompromis mezi plně asociativní a přímo mapovanou cache:
+    * **+** Lepší využití paměti a vyšší **hit rate** než přímo mapovaná.
-Velká volatilní paměť, která fyzicky není v procesoru.
+    * **+** Nižší složitost a režie než plně asociativní.
+    * **−** Může docházet ke konfliktům, ale méně často než u přímého mapování.
-Technologie DDR, DDR2, DDR3, DDR4.
-Celkový bandwidth záleží na frekvenci pamětí a počtu kanálů.
-Běžné procesory většinou podporují kanály pouze 2, serverové až 12, díky čemuž dosahují velké propustnosti - stovky GB/s.
-Největší problém je spíše latence, která je většinou přes 75ns.
-Někteří výrobci se proto snaží dát paměť co fyzicky nejblíže k procesoru, aby se minimalizovala latence.
-=== Disk ===
-Velmi pomalé, nevolatilní úložiště.
-Slouží k dlouhodobému ukládání dat.
-Data se z něj načítají do paměti.
-Při nedostatku paměti je možné jej využít jako virtuální paměť - pagefile - může vézt k problémům s výkonem.
-  * **HDD** - levné, ale pomalejší úložiště (stovky MB/s).
-  * **SSD** - drahé, ale mnohem rychlejší úložiště (až desítky GB/s).
@@ Line 983: / Line 1002: @@
 periferie mapované do paměti, sériový port, sběrnice – sériová/paralelní, half-duplex/full-duplex, sběrnice PCI.
-RISC-V nemá speciální instrukce pro komunikaci s periferiemi, místo toho se zapisuje do určené oblasti paměti, to vede k zápisu / čtení z periferií
+==== Periferie mapované do paměti ====
+  * RISC-V nemá speciální instrukce pro komunikaci s periferiemi.
+  * Místo toho se čtení a zápis do periferií provádí zápisem do vyhrazené oblasti v paměťovém prostoru.
+  * Periferie při inicializaci získají svůj vlastní **paměťový rozsah**, přes který komunikují s CPU.
+  * **Address Decoder** rozhoduje, ke které periferii daný paměťový přístup patří.
+    * **Asynchroní sběrnice**: USB, SATA
+    * **Synchroní sběrnice**: PCI, PCIe
+  * Tento způsob je jednoduchý na implementaci, přehledný a často používaný v embedded systémech.
+  * Komunikace přes paměťovou mapu je vhodná pro zařízení, která nepotřebují složité řízení přenosu.
-velmi jednoduchá konfigurace - periferie při inicializaci získají paměťový rozsah, ten slouží k přesunu dat mezi CPU a periferiemi
+==== Sériová vs paralelní sběrnice ====
+  * **Paralelní sběrnice** přenáší více bitů najednou, každým vodičem jeden bit.
+    * Vyšší propustnost, ale více vodičů = vyšší nároky na prostor a synchronizaci.
+  * **Sériová sběrnice** přenáší data bit po bitu jedním vodičem.
+    * Nižší náklady a menší fyzické rozměry – dnes preferovaná varianta i pro vysokorychlostní přenosy.
+  * Paralelní sběrnice se používaly u starších zařízení (např. ATA), sériové dnes dominují (např. USB, PCIe).
-Adress Decoder rozhoduje kam se data přesměrují
+=== Sériový port (UART) ===
+  * Jeden z nejstarších a nejjednodušších způsobů komunikace.
+  * **Asynchronní přenos** bez hodin – vysílač a přijímač musejí být nastaveny na stejnou přenosovou rychlost (**baud rate**).
+    * Např. 9600 Bd, 115200 Bd, nově až 921600 Bd (Bd = 1 bit/s).
+  * **UART (Universal Asynchronous Receiver/Transmitter)** – obvod pro obousměrný sériový přenos:
+    * Využívá dvě linky: **TX** (transmit) a **RX** (receive).
+  * **Paměťově mapované registry UARTu**:
+    * **RX_ST** – stav přijímání dat
+      * bit 0: **ready** – byla přijata data
+    * **RX_DATA** – čtení přijatých dat
+      * čtením z této adresy se data přečtou a příznak ready se smaže
+    * **TX_ST** – stav vysílání
+      * bit 0: **ready** – UART je připraven k odeslání
+    * **TX_DATA** – zápis dat k odeslání
+      * zápis do registru rovnou spouští odeslání po TX
-**Asynchroní sběrnice**
+=== Half-duplex vs Full-duplex ===
-  * USB
+  * **Half-duplex** – data mohou proudit **pouze jedním směrem v daný čas**.
-  * SATA
+    * Např. klasický PCI – nelze současně odesílat i přijímat.
+  * **Full-duplex** – data mohou proudit **oběma směry současně**.
+    * Např. PCIe – vyšší efektivita přenosu.
-**Synchroní sběrnice**
+=== Asynchronní sběrnice ===
-  * PCI
+  * Data nejsou přenášena podle společného hodinového signálu.
-  * PCIe
+  * Používají se tam, kde nelze garantovat přesnou synchronizaci nebo to není potřeba.
+    * **USB** – univerzální rozhraní pro připojení periferií.
+    * **SATA** – rozhraní pro připojení disků.
-=== Sériová vs paralelní sběrnice ===
+=== Synchronní sběrnice ===
-Sériová sběrnice přenáší data po jedné datové lince, paralelní sběrnice přenáší data po více datových linkách současně
+  * Přenos je řízen společným hodinovým signálem, všechna zařízení se musí synchronizovat.
+    * **PCI**
-Sériová linka
+    * **PCIe**
-jeden z nejstarších způsobů komunikace, asynchronní přenos bez hodin
-obě strany jsou nastaveny na stejnou rychlost která definuje délku vysílání jednoho bitu (baud rate, dříve např 9600 - 115200 Bd, nově až 921600 Bd, Bd = 1bit/s)
-=== UART ===
-Universal Asychronous Receiver Transmitter
-speciální zařízení které přijímá a vysílá byty po sériové lince (dva dráty RX a TX)
-RX_ST - stav přijímání dat
-  *  bit 0 ready - byla přijata data
-RX_DATA - přijatá data
-  * Čtení z adresy RX_DATA současně odstraní čtená data z UARTu a vymaže příznak ready (pokud nejsou další data)
-TX_ST - stav odesílání dat
-  * bit 0 ready - můžeme zadávat data k odeslání
-TX_DATA - data k odeslání
-  * Zápis do TX_DATA vede rovnou k odesílání data
 === PCI ===
-sběrnice PCI je řízena hodinami, pro správnou činnost je nutná co nejpřesnější synchronizace hodin
+  * **Paralelní synchronní sběrnice**, half-duplex.
+  * Počáteční přenos vyžaduje řízení přístupu pomocí arbitra.
-  - přenos začíná tím, že iniciátor pořádá arbitra o přidělení sběrnice
+  * Iniciátor nastaví adresu a příznak **FRAME** – tím začíná rámec přenosu.
-  - iniciátor začne vysílání nastavením adresy cílové periferie na AD sběrnici a nastavením příznaku FRAME - rámec přenosu a bitů cmd
+  * Cílové zařízení (**Target**) odpoví signálem **DEVSEL**, že rozpoznalo svou adresu.
-  - periférie, která rozpozná svoji adresu nastaví DevSel na 1
+  * Data se přenášejí, když jsou oba signály **TRDY** (Target Ready) a **IRDY** (Initiator Ready) aktivní.
-  - pokud je cílová periferie (Target) připravena přijmout data, nastaví TRDY na 1.
+  * Přenos končí shozením **FRAME** na 0.
-  - pokud je iniciátor připraven vyslat data, nastaví IRDY na 1
+  * Po přenosu všechny signály přejdou zpět na 0 a sběrnice je opět volná.
-  - pyslání posledních dat je indikováno shozením příznaku FRAME na 0.
-  - po ukončení přenosu se signály IRDY, TRDY a DEVSEL vrátí na 0 a sběrnice se uvolní pro další přenos.
+  * **Nevýhody:**
+    * Half-duplex – nelze komunikovat oběma směry současně.
-PCI je half-duplex, nelze současně posílat data oběma směry.
+    * Sdílená sběrnice – pomalá periferie brzdí všechny ostatní.
+    * Omezená přenosová rychlost – 33 nebo 66 MHz:
-Více zařízení na sběrnici - pomalá periférie brzdí rychlé periférie, zvyšuje latency všech ostatních periférií.
+      * 32bit: 132 MB/s nebo 264 MB/s
+      * 64bit: 264 MB/s nebo 528 MB/s
-PCI sběrnice umožňuje pouze hodiny s 33 MHz, nebo 66 MHz.
-  * To odpovídá 132MB/s nebo 264 MB/s pro 32 bitovou variantu
-  * To odpovídá 264MB/s nebo 528 MB/s pro 64 bitovou variantu
 === PCIe ===
-i malé nepřesnosti v délce vodičů, kvalitě spojů vedou k rozdílným rychlostem šíření signálů
+  * **Sériová sběrnice**, point-to-point (peer-to-peer).
-to je problém pro vysoké frekvence přenosů
+  * **Full-duplex** – data mohou proudit současně v obou směrech.
+  * Každé spojení je realizováno jako samostatný link – nedochází ke sdílení přenosového pásma.
-PCIe te peer-to-peer sběrnice, data se posílají jen mezi dvěma zařízeními
+  * Velmi vysoké rychlosti, ale vyžaduje kvalitní spoje – i drobné rozdíly v délce vodičů nebo kvalitě mohou narušit komunikaci.
+  * Nahrazuje klasické PCI u moderních zařízení (grafické karty, SSD, síťové adaptéry apod.).
-je full-duplex, tedy data mohou být posílána oběma směry současně

Trace:

Differences

Search

Navigation

Print/export

Tools

QR Code